Ani v nové sněmovně nebude chybět občanský demokrat Marek Benda. Zasedal už v porevoluční České národní radě, od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Je tak nejdéle sloužícím členem dolní parlamentní komory. Za sebou má už deset volebních období.
Matador Benda zasedne ve sněmovně pojedenácté. Je nejdéle sloužícím poslancem
Události ČT: Marek Benda se opět dostal do sněmovny (zdroj: ČT24)
Benda byl již v únoru 1990, tedy ve svých jednadvaceti letech, kooptován do České národní rady. V dolní komoře parlamentu pak zasedal až do roku 2002 a po dvouleté přestávce vykonává mandát znovu od roku 2004.
Dohromady má tak za sebou deset volebních období a nyní ho čeká jedenácté. V několika posledních volbách svůj mandát obhájil i díky preferenčním hlasům voličů. V roce 2017 mu poslanecké křeslo pomohlo získat 6183 hlasů, o sedm let dříve se do Poslanecké sněmovny díky preferenčním hlasům dostal až z desátého místa.
„Věřte mi, že jsem nervóznější, než jsem byl před kterýmikoli minulými volbami, tam jsem mohl jenom příjemně překvapit, teď můžu nepříjemně zklamat,“ přiznal krátce po letošním uzavření volebních místností. Jako trojka pražské kandidátky SPOLU v těchto volbách získal přes třiadvacet tisíc preferenčních hlasů a čeká ho jedenácté funkční období. Některé jeho spolukandidáty ale voliči svými hlasy vynesli před něj.
Benda působí ve vrcholné politice v podstatě celý dospělý život
Nejstarší syn disidenta Václava Bendy studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (19881–990), poté přestoupil na Filozofickou fakultu. Již 21. listopadu 1989 byl jmenován do Koordinačního stávkového výboru studentů. V roce 1990 spoluzakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS), jejímž předsedou byl jeho otec. Od roku 1996 je členem ODS, od prosince 2012 do srpna 2013 byl předsedou poslaneckého klubu ODS.
V Poslanecké sněmovně zastával řadu významných funkcí, především v ústavněprávním výboru, v jehož čele stál v končící sněmovně, dále v mandátovém a imunitním výboru a také ve stranickém klubu.
Jeho pověst pošramotila kauza kolem studia na plzeňských právech. V roce 2009 vyšlo najevo, že Bendova rigorózní práce je téměř o padesát stran kratší, než předepisují pravidla. Požadovaného počtu alespoň sta stran dosáhl díky zvětšení velikosti písma a odlišnému řádkování. Politik poté uvedl, že diplom nepřevzal a titul neužívá.