Daně strana 5 z 5

Odbory kritizují vládu za to, že změny, které ve čtvrtek představila, míří hlavně proti zaměstnancům, jejich rodinám a důchodcům. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly vláda dostatečně nekomunikovala se sociálními partnery a považuje jejich znění za nespravedlivé. Svaz průmyslu a dopravy si také stěžuje na chybějící diskuzi se zástupci podniků a míní, že reformy odnese konkurenceschopnost firem.

Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Podle expremiéra Mirka Topolánka by koalice měla využít toho, že má ve sněmovně 108 hlasů, a protlačit plánovaný úsporný balíček „za každou cenu“. Zároveň ale v úterních Událostech, komentářích připustil, že sumu 70 miliard, kterou chce kabinet ušetřit, považuje za nízkou. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vládě vytkl, že nic nedělá s vysokou inflací, která by dle něj mohla výhledově vystoupat až na 40 procent.

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Vláda zvažuje zrušit, nebo omezit patnáct daňových výjimek téměř za devět miliard korun ročně. Česká televize to zjistila z materiálu poslaného ministerstvem financí koaličním lídrům. Na seznamu je třeba zrušení takzvaného školkovného nebo daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Celý úsporný balíček ve středu proberou špičky koaličních stran.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne sešel s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborářský předák představil hlavě státu postoj odborů k chystaným změnám daní a penzí. „Bylo to opravdu velice otevřené, z mého pohledu dobré, hutné a věřím tomu, že takové schůzky budou dále pokračovat,“ řekl k setkání Středula.

Ústavní stížnost proti novele, která změnila výpočet nadcházející mimořádné valorizace důchodů, podá opoziční ANO 5. května. V Otázkách Václava Moravce to řekla předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí Alena Schillerová, podle které ji podá ANO jen samo za sebe. Nenechá tedy další kritiky, aby se k ní připojili. Schillerová věří, že opozice u Ústavního soudu uspěje, čímž se ovšem ještě zvýší letošní výdaje, s nimiž nepočítá rozpočet. V Otázkách Václava Moravce se shodla s bývalými ministry financí Jiřím Rusnokem a Miroslavem Kalouskem, že se vládě i bez toho nepodaří dodržet naplánovaný schodek letošního rozpočtu. Podle Kalouska ale nebude nutná novela zákona o státním rozpočtu, všechny problémy jsou podle něj na příjmové straně.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravil největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Podle návrhu plánuje místo dnešních tří sazeb – ve výši deseti, patnácti a jednadvaceti procent – jen dvě. Základní ve stejné výši, tedy jednadvacet procent, a jednu sníženou, čtrnáctiprocentní. Stanjura také podle zjištění ČT navrhuje přesunout část služeb a zboží z nejnižší sazby do té nejvyšší, jednadvacetiprocentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce. Je to součást vládního plánu snížit v příštím roce schodek rozpočtu. Koaliční partneři chtějí o změnách ještě jednat. Opozice je proti návrhu.

Část vládní koalice navrhuje zvýšit daň z přidané hodnoty (DPH) z 21 až na 23 procent, zjistila ČT. STAN a TOP 09 by rádi díky vyšší sazbě získali do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc. Koaliční partneři jsou na jednání připraveni. Pro STAN by zvýšení základního pásma DPH znamenalo důležitou součást plánu na snížení schodku až o 150 miliard korun ročně. Poslanci by mohli změny projednávat v červnu, hlasovat by pak mohli na podzim.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zrušit daňové zvýhodnění odborových příspěvků, zjistila Česká televize. Zhruba půl milionu lidí si nyní touto formou snižuje daňový základ až o tři tisíce ročně. Resort to považuje za nesystémové stejně jako dalších zhruba deset daňových výjimek, které chce ukončit.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Vláda hledá, kde ušetřit a jak snížit deficit rozpočtu. Strukturální schodek je momentálně 220 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje změny daňového systému. Zvýšení přímých daní odmítá, připustil však zrušení mnoha daňových výjimek. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že by vláda měla šetřit na jiných místech – třeba na aparátu státních úředníků. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.