Daně strana 5 z 5

Nový prezident Petr Pavel souhlasí s většinou návrhů, které připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve snaze snížit strukturální deficit státního rozpočtu. V Interview ČT24 to řekl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, který je členem NERV a zároveň v předvolební kampani radil Petru Pavlovi v ekonomických otázkách. Podotkl, že připravit konkrétní reformy je „domácí úkol“ vlády. Prezident však může to, s čím souhlasí, ministrům pomoci obhajovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Britský premiér Rishi Sunak v neděli odvolal z vlády předsedu Konzervativní strany Nadhima Zahawiho kvůli jeho pochybení při platbě daní. Podle nezávislého vyšetřování Zahawi vážně porušil ministerský kodex, informovala agentura Reuters. Zahawiho odvolání žádala i opozice.

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která se snaží pomáhat dostat lidi z chudoby. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chystá největší reformu daně z přidané hodnoty za posledních osm let. Místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by lidé měli za rok platit jen jednu. A to ve výši 13, nebo 14 procent. Tato jediná snížená sazba by pak existovala vedle současné základní sazby DPH ve výši 21 procent. Ministr předpokládá, že se tím zvýší příjmy rozpočtu a celý systém se zjednoduší.

Inflace zřejmě v lednu ještě vystřelí nad osmnáct procent, ale potom by již měla z tohoto vrcholu klesat, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERVu a poradkyně premiéra Helena Horská a člen rady České národní banky Tomáš Holub. Oba však sdílí obavu, že tento pokles možná nebude dostatečný a i v roce 2024 se bude hospodářství potýkat se setrvale vysokou inflací nad pěti procenty.

S blížícím se rozdělením Československa se řešila otázka výstavby celnic na hranicích a daňový systém. Na české straně byly zatím instalovány tři mobilní buňky pro celníky, na slovenské straně žádné. Proto bylo v plánu provizorně zřídit takzvané kontrolní body, které měly fungovat půl roku, než dojde ke zprovoznění normálního režimu s celnicemi na hraniční čáře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vládní i opoziční politici komentují vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana. Ve svém posledním vánočním projevu z pozice hlavy státu vyjádřil podporu Ukrajině vůči ruské agresi nebo doporučil vládě, aby přijala návrhy, které pomůžou snížit schodek státního rozpočtu na rok 2023. Druhou polovinu svého projevu věnoval Zeman rekapitulaci svého politického působení, jak v čele ČSSD, tak republiky.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska stovky tisíc lidí.

Ve Strahovském klášteře se konal čtvrtý a závěrečný Adventní koncert České televize. Lidé díky němu poslali na podporu dětí se svalovou dystrofií dva miliony šest set tisíc korun. Už teď je jasné, že letošní ročník zaznamenal rekord. Dárcovství se i přes obavy dařilo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa The Trump Organization byla v úterý u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

Některé zboží a služby možná podraží kvůli zvýšení DPH. Přesuny do vyšší sazby daně navrhne v úsporném balíčku pro rok 2024 ministerstvo financí, České televizi to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). V desetiprocentním pásmu by podle něj měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu. Vyšší zdanění některých zboží nebo služeb navrhla kabinetu i Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.

Poslanci se na úterním jednání několik hodin zabývali zavedením daně z mimořádných zisků, která je součástí vládního daňového balíčku. Sešlo se i několik pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení měli zákonodárci projednat také změny v řízení Národní sportovní agentury a další body, nakonec jednací den ukončili těsně po 20. hodině poté, co byly krátce načteny zmíněné pozměňovací návrhy. Definitivně by zákonodárci měli daňový balíček schvalovat na konci příštího pracovního týdne.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.