Prezident Keni po krvavých nepokojích odmítl daňovou reformu

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

Proti reformě do noci na středu demonstrovaly tisíce lidí. Policie proti nim použila vodní děla, střelné zbraně i slzný plyn a uzavřela vládní budovy. „Bude stažen,“ řekl nyní Ruto ke spornému zákonu. Tímto krokem podle svých slov „respektuje hlasitý vzkaz přicházející od Keňanů“.

Mnoho obyvatel africké země se obává další finanční zátěže a výrazného zvýšení životních nákladů. Vláda plánovala díky daňové reformě získat prostředky na splácení dluhu.

Tlak na snížení deficitu

Ruto slíbil, že zahájí dialog s keňskou mládeží a bude pracovat na úsporných opatřeních i škrtech v rozpočtu prezidentské kanceláře, aby vyrovnal propad ve financích země. Ruto tak podle agentury Reuters sice zažehnal bezprostřední hrozbu dalších nepokojů, ale stále se potýká s protichůdnými požadavky občanů a věřitelů, jako je Mezinárodní měnový fond, který naléhá na vládu, aby snížila deficit a získala více finančních prostředků.

Rutovo oznámení nicméně bude považováno za velké vítězství týden starého protestního hnutí, které se z internetových odsudků vyšších daní rozrostlo v masová shromáždění požadující politickou reformu.

Keňská vláda část návrhu sporného zákona stáhla 18. června, v tu dobu ale už protesty nabraly povahu celkové nespokojenosti s vládou prezidenta Ruta, podotýká Reuters. V zákoně podle BBC nicméně zůstaly kontroverzní návrhy, jako je daň na specializovaná nemocniční zařízení nebo zvýšení dovozové daně.

Nasazení armády u soudu

V úterý odpoledne do budovy parlamentu v Nairobi vnikly tisíce nespokojených lidí poté, co sněmovna daňový zákon schválila a postoupila do třetího čtení. Část parlamentu protestující zapálili, policisté na místě stříleli, použili slzný plyn a vodní děla.

Ruto akce protestujících nejprve označil za „vlastizrádné“. Jednalo se o největší útok na keňskou vládu za poslední desetiletí. Chaos vedl kabinet k nasazení armády. Věcí se bude ve čtvrtek zabývat nejvyšší soud země.

Policie oznámila, že v noci na středu na předměstí Nairobi vypálila slepé náboje, aby demonstranty rozehnala. Příspěvky na sociálních sítích nicméně tvrdí, že bezpečnostní složky použily ostrou munici a někteří lidé zásah nepřežili.

Bílý dům násilnosti v Keni odsoudil. „Nadále vyzýváme ke zdrženlivosti, aby se Keňané při výkonu svého práva na pokojné veřejné shromažďování nedostali do nebezpečí,“ uvedl mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Velvyslanci v Keni ze zemí včetně Velké Británie, Spojených států a Německa vydali už ve středu společné prohlášení, ve kterém vyzývají všechny strany ke zdrženlivosti a představitele státu k nalezení smírného řešení.

V podobném duchu se vyjádřil také generální tajemník OSN António Guterres, jenž vyzval k tomu, aby bylo zachováno právo lidí na pokojný protest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 3 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 6 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...