Do zaplacení daně z nemovitosti zbývá týden. Letos může být vyšší i několikanásobně

4 minuty
Události: Daň z nemovitosti
Zdroj: ČT24

Necelé čtyři miliony lidí měly do pátku dostat údaje s vyměřenou částkou daně z nemovitosti – buď do datové schránky, e-mailem, nebo složenkou. Zaplatit ji musí do konce května. Stát letos daň zvýšil v průměru o osmdesát procent, konečná suma se ale v jednotlivých obcích liší. Záleží na tom, jestli místní samospráva využívá i takzvaný místní koeficient, který ovlivňuje výši daně i příjmu do obecní pokladny. Například v Hrádku nad Nisou proto letos podnikatelé zaplatí násobky loňské částky.

Na zahradě v Rajhradu na Brněnsku o rozloze víc než šestnáct set metrů čtverečních pěstuje Miroslav Vojtěch zeleninu i ovoce. Na dani z nemovitosti za ni letos zaplatí víc, platba se mu zvedla i za byt. „Platil jsem 1900 korun. Možná o tisícovku víc,“ uvedl.

Jeho rozpočet takové navýšení nijak výrazně neovlivní. Na rozdíl od obyvatel Zlína, kteří si připlatí až pětinásobek. Radnice totiž letos výrazně zvýšila místní koeficient. „Původně jsem chtěla napsat e-mail, že s tím nesouhlasím. Nakonec mám pocit, že by mi to nijak nepomohlo,“ popsala majitelka baťovského domku Zuzana Hašpicová.

Není jediná, kdo se kvůli vyšší platbě rozhodoval, zda se obrátit na úřady. „Typicky v obcích a městech, kde k navýšení místního koeficientu došlo, evidují finanční úředníci zvýšený počet dotazů nebo třeba projevů nespokojenosti, že daň je příliš vysoká,“ sdělil mluvčí Generálního finančního ředitelství Tomáš Weiss.

Vedení města Zlína již oznámilo, že od příštího roku chce daň z nemovitosti snížit, a to přibližně o šestnáct procent. O návrhu mají zastupitelé jednat na červnovém zasedání.

Výši daně ovlivnilo rozhodnutí radnic

Například v Libereckém kraji narostl místní koeficient u daně z nemovitosti ve čtrnácti městech a obcích, mezi nimi i příhraničním Hrádku nad Nisou, kde radnice přistoupila k navýšení po několika letech. Nejvíce se týkalo firem. Výše daně zaskočila i podnikatele Richarda Janka, který v části brownfieldu vybudoval výcvikové centrum pro policisty, vojáky nebo městské strážníky. „Výměr na letošní rok je na 115 tisíc. Loňský byl na čtyřicet tisíc. Je to trojnásobek,“ popsal.

Zvýšenou daň z nemovitosti bude muset promítnout do konečných cen i soukromý zemědělec Štěpán Brodský z Václavic, které pod Hrádek nad Nisou spadají. „Máme šest zemědělských areálů, dohromady mají přibližně sedm hektarů, ve kterých se nachází cirka dvacet budov. Loni jsme platili 234 tisíc a letos platíme 469 tisíc,“ nastínil.

Vedení města nevyměřilo všem stejně – zatímco firmám se daň zvýšila trojnásobně, korporátním společnostem čtyřnásobně. „Stát připravoval finanční balíček, který byl velice chaotický. Vůbec jsme nevěděli, na čem jsme. Musíme nějakým způsobem zajistit chod města,“ sdělil starosta Pavel Farský (Hrádek potřebuje změny).

V Hrádku nad Nisou nyní proto uvažují, že od příštího roku bude pro všechny firmy platit stejný místní koeficient a základní částka se bude násobit čtyřmi.

Výši platby lze zjistit i elektronicky nebo na finančním úřadu

Letošní daň musí všichni zaplatit do 31. května, a to buď běžnou složenkou, prostřednictvím SIPO, nebo bezhotovostním převodem. Karel Polata, který v Praze spravuje stovky bytů, ale ještě v pátek nevěděl, kolik peněz úřadu poslat. „Ještě nemám zprávu z finančního úřadu, kolik nám byla vyměřena daň. Očekáváme, že nárůst bude o několik set tisíc, ale může tam být velký otazník,“ přiblížil správce bytového fondu firmy Real a místopředseda Občanského sdružení majitelů domů.

Daň ale musí majitelé zaplatit, i když jim výměr nedorazil. Částku mohou zjistit třeba na portálu Moje daně. „Případně pokud je to pro někoho jednodušší, tak samozřejmě může zavolat na příslušný finanční úřad a tam informace také sdělí,“ doplnil Weiss.

Platba daně z nemovitosti se letos týká necelých čtyř milionů poplatníků. Téměř polovině měla přijít složenka, zhruba milion výměrů posílal finanční úřad do datových schránek a další milion e-mailem.

Tomu, kdo nezaplatí včas, hrozí penále. Nabíhat začne čtvrtý den po splatnosti, tedy 3. června. Pokud je vyměřená daň vyšší než pět tisíc korun, je možné částku rozdělit do dvou stejných splátek a druhou zaplatit do konce listopadu.

Od roku 2015 se celkový objem vypočtených daní z nemovitých věcí mírně zvyšoval. Kvůli zavedení konsolidačního balíčku ale ministerstvo financí předpokládá, že se příjmy z daně v letošním roce zvednou o deset miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...