Do zaplacení daně z nemovitosti zbývá týden. Letos může být vyšší i několikanásobně

Nahrávám video
Události: Daň z nemovitosti
Zdroj: ČT24

Necelé čtyři miliony lidí měly do pátku dostat údaje s vyměřenou částkou daně z nemovitosti – buď do datové schránky, e-mailem, nebo složenkou. Zaplatit ji musí do konce května. Stát letos daň zvýšil v průměru o osmdesát procent, konečná suma se ale v jednotlivých obcích liší. Záleží na tom, jestli místní samospráva využívá i takzvaný místní koeficient, který ovlivňuje výši daně i příjmu do obecní pokladny. Například v Hrádku nad Nisou proto letos podnikatelé zaplatí násobky loňské částky.

Na zahradě v Rajhradu na Brněnsku o rozloze víc než šestnáct set metrů čtverečních pěstuje Miroslav Vojtěch zeleninu i ovoce. Na dani z nemovitosti za ni letos zaplatí víc, platba se mu zvedla i za byt. „Platil jsem 1900 korun. Možná o tisícovku víc,“ uvedl.

Jeho rozpočet takové navýšení nijak výrazně neovlivní. Na rozdíl od obyvatel Zlína, kteří si připlatí až pětinásobek. Radnice totiž letos výrazně zvýšila místní koeficient. „Původně jsem chtěla napsat e-mail, že s tím nesouhlasím. Nakonec mám pocit, že by mi to nijak nepomohlo,“ popsala majitelka baťovského domku Zuzana Hašpicová.

Není jediná, kdo se kvůli vyšší platbě rozhodoval, zda se obrátit na úřady. „Typicky v obcích a městech, kde k navýšení místního koeficientu došlo, evidují finanční úředníci zvýšený počet dotazů nebo třeba projevů nespokojenosti, že daň je příliš vysoká,“ sdělil mluvčí Generálního finančního ředitelství Tomáš Weiss.

Vedení města Zlína již oznámilo, že od příštího roku chce daň z nemovitosti snížit, a to přibližně o šestnáct procent. O návrhu mají zastupitelé jednat na červnovém zasedání.

Výši daně ovlivnilo rozhodnutí radnic

Například v Libereckém kraji narostl místní koeficient u daně z nemovitosti ve čtrnácti městech a obcích, mezi nimi i příhraničním Hrádku nad Nisou, kde radnice přistoupila k navýšení po několika letech. Nejvíce se týkalo firem. Výše daně zaskočila i podnikatele Richarda Janka, který v části brownfieldu vybudoval výcvikové centrum pro policisty, vojáky nebo městské strážníky. „Výměr na letošní rok je na 115 tisíc. Loňský byl na čtyřicet tisíc. Je to trojnásobek,“ popsal.

Zvýšenou daň z nemovitosti bude muset promítnout do konečných cen i soukromý zemědělec Štěpán Brodský z Václavic, které pod Hrádek nad Nisou spadají. „Máme šest zemědělských areálů, dohromady mají přibližně sedm hektarů, ve kterých se nachází cirka dvacet budov. Loni jsme platili 234 tisíc a letos platíme 469 tisíc,“ nastínil.

Vedení města nevyměřilo všem stejně – zatímco firmám se daň zvýšila trojnásobně, korporátním společnostem čtyřnásobně. „Stát připravoval finanční balíček, který byl velice chaotický. Vůbec jsme nevěděli, na čem jsme. Musíme nějakým způsobem zajistit chod města,“ sdělil starosta Pavel Farský (Hrádek potřebuje změny).

V Hrádku nad Nisou nyní proto uvažují, že od příštího roku bude pro všechny firmy platit stejný místní koeficient a základní částka se bude násobit čtyřmi.

Výši platby lze zjistit i elektronicky nebo na finančním úřadu

Letošní daň musí všichni zaplatit do 31. května, a to buď běžnou složenkou, prostřednictvím SIPO, nebo bezhotovostním převodem. Karel Polata, který v Praze spravuje stovky bytů, ale ještě v pátek nevěděl, kolik peněz úřadu poslat. „Ještě nemám zprávu z finančního úřadu, kolik nám byla vyměřena daň. Očekáváme, že nárůst bude o několik set tisíc, ale může tam být velký otazník,“ přiblížil správce bytového fondu firmy Real a místopředseda Občanského sdružení majitelů domů.

Daň ale musí majitelé zaplatit, i když jim výměr nedorazil. Částku mohou zjistit třeba na portálu Moje daně. „Případně pokud je to pro někoho jednodušší, tak samozřejmě může zavolat na příslušný finanční úřad a tam informace také sdělí,“ doplnil Weiss.

Platba daně z nemovitosti se letos týká necelých čtyř milionů poplatníků. Téměř polovině měla přijít složenka, zhruba milion výměrů posílal finanční úřad do datových schránek a další milion e-mailem.

Tomu, kdo nezaplatí včas, hrozí penále. Nabíhat začne čtvrtý den po splatnosti, tedy 3. června. Pokud je vyměřená daň vyšší než pět tisíc korun, je možné částku rozdělit do dvou stejných splátek a druhou zaplatit do konce listopadu.

Od roku 2015 se celkový objem vypočtených daní z nemovitých věcí mírně zvyšoval. Kvůli zavedení konsolidačního balíčku ale ministerstvo financí předpokládá, že se příjmy z daně v letošním roce zvednou o deset miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...