Některé obce podél dálnice D5 se rozhodly od Nového roku zvýšit daň z nemovitosti průmyslovým areálům ve svých katastrech. Majitelům soukromých domů více přitěžovat nechtějí, aby jim tak aspoň částečně kompenzovaly hluk a znečištění spojené s dopravou. Minimálně o 80 procent vyšší daň z nemovitosti nicméně od letoška v důsledku vládního konsolidačního balíku zaplatí všichni.
Obce u dálnice D5 zvedají daň z nemovitosti průmyslovým areálům, majitelům domů přitížit nechtějí
3 minuty
Události v regionech: Některé obce u D5 zvedají daň z nemovitosti průmyslovým areálům
Na ještě o něco vyšší násobky se ale musejí připravit firmy v průmyslovém areálu v katastru Kostelce u Stříbra u dálnice D5. Podniky tu tak sazbu daně nově navíc násobí 3,5krát. U běžných obyvatel zůstává „jednička“.
„Doposud byla daň z nemovitosti zhruba devět milionů, logicky s tímto zvýšením očekáváme osmnáct a více,“ vysvětluje starosta Kostelce František Trhlík (KSČM).
Haly a pozemky v této lokalitě firmám pronajímá společnost Accolade. „Obecně je správné, že obce z průmyslových zón získají významně více peněz. Problém je, že průmyslová zóna se často nachází v katastru malé obce, ale negativní externality se primárně projeví v blízkých větších městech,“ upozorňuje ředitel Accolade Milan Kratina.
V případě Kostelce jde o nedaleké Stříbře, kde většina pracovníků z kostelecké zóny žije, ale poplatky za odpad a daně tam většinou neplatí. Podobné je to i o několik kilometrů dále – v Boru u Tachova. Tamní radnice místní koeficient pro výpočet daně z nemovitosti zvedla před třemi lety plošně a pro všechny. Teď o jeho zvýšení uvažuje zase, tentokrát už ale jen pro průmysl.
Sázka na vzájemnou domluvu
Většina lidí odtud po konci směny zamíří do Tachova. Více než polovinu jedenáctitisícového města už tvoří cizinci. „Cizinci přibývají mnohonásobně rychleji. Je to zejména od roku 2014, kdy se navýšily počty úvazků v Nové Hospodě,“ jmenuje další průmyslovou zónu místostarostka Tachova Vendula Machová (nestr.).
V Tachově tak chtějí letos vsadit na vzájemnou domluvu na tom, jak by se firmy i obce na nákladech za nové lidi mohly vzájemně více podílet.
