Daně strana 4 z 5

Ministři po dvoutýdenních vládních prázdninách na zasedání kabinetu podpořili předpis o dorovnávací dani, jehož účelem je vytvořit nástroj pro zdanění velkých nadnárodních firem, které by se mohly placení daní v tuzemsku vyhýbat kvůli sídlům v jiných zemích. Vláda chce legislativu ve sněmovně projednat zrychleně. Kabinet také rozšířil národní sankční seznam o tři nová jména a podpořil dopravní projekty, na nichž spolupracuje státní sektor s tím soukromým.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Státní zástupkyně Sylva Krützner podle Nejvyššího soudu nekrátila daně a je nevinná. České televizi informaci potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Kateřina Kaspar Studecká. Obžaloba tvrdila, že Krützner neodvedla daň 350 tisíc korun poté, co prodala svůj byt. Žena se ale od začátku obhajovala domněnkou, že je od daně osvobozena.

Poslanci pokračovali v jednání o vládním úsporném balíčku, debata zatím trvá zhruba 22 hodin. Do rozpravy se v úvodním kole hlásili hlavně zástupci opozice, kteří vládní předlohu kritizují. Jednání o návrhu zákona, který má podle vlády zlepšit stav veřejných financí, skončilo těsně před půlnocí ze čtvrtka na pátek. Mimořádná schůze byla přerušena do pátečních devíti hodin ráno.

Na mimořádné sněmovní schůzi se celé úterý jedná o valorizacích důchodů a konsolidačním balíčku. Právě k těmto dvěma zásadním okruhům má opozice značné výhrady. Vláda slibovala úspory na výdajové straně a místo toho šetří na důchodcích, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová ze sněmovního studia pro Interview ČT24. Zkritizovala i konsolidační balíček, který nazývá daňovým.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Podle dohody s prokuraturou přizná syn prezidenta Spojených států Hunter Biden vinu v kauze porušení daňových zákonů. Informovala o tom tamní média s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti. Třiapadesátiletý právník a lobbista také dosáhl mimosoudní dohody ohledně obžaloby z nelegálního držení zbraně. Podle médií Hunter Biden pravděpodobně bude muset zaplatit pokutu, možný je ale i trest odnětí svobody.

Švýcaři v nedělním referendu schválili návrh zákona usilující o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Obyvatelé alpské země rovněž schválili zvýšení daně z příjmu velkých podniků. Pro klimatický návrh hlasovalo 59,1 procenta zúčastněných a pro novou sazbu daně 78,5 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků, které zveřejnil server Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Vláda v rámci chystaného balíku úspor plánuje víc zdanit tabákové výrobky i jejich alternativy. Dotkne se to nejen klasických cigaret, ale i zahřívacího tabáku nebo náplní do elektronických cigaret. Lidé si tak připlatí i o několik desítek procent, a to hlavně u takzvaných e-cigaret nebo nikotinových sáčků. Na tyto typy produktů se totiž spotřební daň dosud nevztahovala.

Schválený 295miliardový schodek rozpočtu se vládě podle předsedy opozičního ANO Andreje Babiše nepodaří dodržet. Babiš to řekl v rozhovoru pro Týden v Politice. Kritizoval úsporné plány, domnívá se, že nejsnáze by vláda ušetřila, kdyby propustila zaměstnance úřadu vlády, poradce a ministři přestali jezdit na zahraniční cesty. Rozhovor s Andrejem Babišem vedla Štěpánka Martanová.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

Ministerstvo financí dokončilo práci na úsporném balíčku a poslalo ho v pondělí k připomínkám jednotlivým resortům. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby koaliční politici ponechali balíček pokud možno beze změn. Zároveň ale připustil, že úplně ve stejné podobě se ho vládě uhájit nepodaří. Návrh balíčku, na kterém se kromě resortu financí podílely i ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla vláda projednat ve druhé polovině června. Poslanci by o něm v prvním čtení měli hlasovat před sněmovními prázdninami.

Finanční správa chce vybudovat nový informační systém, který by měl mimo jiné pomoct k efektivnějšímu výběru daní a zjišťování daňových úniků. V neděli to v pořadu Otázky Václava Moravce řekla nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Systém by měl být uveden do provozu na přelomu let 2025 a 2026.

Pražský městský soud už potřetí zprostil obžaloby někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara, který byl viněn z toho, že neodvedl daně při prodeji tří společností firmě ČEZ. Podle soudu se neprokázalo, že se předmětný skutek stal. Rozhodnutí je nepravomocné, státní zástupkyně už avizovala, že podá odvolání. Prvoinstanční soud už v minulosti Shenara dvakrát nepravomocně osvobodil, odvolací senát však tato rozhodnutí pokaždé zrušil.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.

Snižovat státní dluh je potřeba, shodli se zástupci parlamentních stran v Událostech, komentářích. Opozice vládě na jejím konsolidačním balíčku ale vytýká, že podle ní zasáhne do života občanům a že je nejasný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že většina škrtů je na výdajové straně, za správností opatření stojí i ostatní zástupci koaličních stran.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.