Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci hodnotí plnění programového prohlášení a představuje, co budou její priority do konce volebního období. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety zakotvila do programového prohlášení. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá.
Plníme 93 procent cílů, řekl Fiala k programovému prohlášení
„Když říkám 93 procent, tak to znamená, že jde o věci, které jsme úplně splnili nebo jsou v takovém stádiu rozpracování, že je do konce volebního období splníme,“ řekl. Připomněl šest priorit, se kterými po jmenování nastoupil.
Mezi nimi je například důchodová reforma, která zatím čeká na projednání v Senátu. „Je splněno, a že to nebylo lehké, víte,“ uvedl Fiala s tím, že vláda si také předsevzala zahájení tendru na dostavbu Dukovan, postavení 200 kilometrů nových dálnic. Dále zmínil elektronické občanské průkazy a revizi učiva na základních a středních školách. „Revize je připravena a příští rok už bude na základních školách připraveno pilotní testování,“ podotkl.
Fiala zdůraznil, že vláda dokázala snížit deficit státního rozpočtu z více než pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2021 na méně než tři procenta HDP v letošním roce. Kabinet také podle něj pomáhá podnikatelskému prostředí, když zrušil elektronickou evidenci tržeb nebo zdvojnásobil limit pro registraci k placení daně z přidané hodnoty na dva miliony korun.
Kabinet naopak podle Fialy nesplní slib zavedení legislativní daňové brzdy. „Abychom mohli zavést účinnou legislativní daňovou brzdu, potřebovali bychom ústavní většinu. Tu nemáme a nemáme partnery na to, aby nám tento cíl pomohli naplnit,“ řekl premiér.
Mrzí jej také neúspěch digitalizace stavebního řízení, a to kvůli tomu, že je zrychlení stavebního řízení brzděno či komplikováno digitalizací, a také proto, že „digitalizace stavebního řízení zcela neoprávněně vrhla špatné světlo na digitalizaci jako takovou“, uvedl Fiala s tím, že v řadě dalších resortů byla digitalizace „mimořádně úspěšná.“
Zástupci vlády na tiskové konferenci ve Strakově akademii také vyzdvihli pokrok v rozvoji energetiky a v posilování energetické soběstačnosti. Za zásadní označili dokončení tendru na stavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zároveň zmínil zapojení Česka do vývoje malých modulárních reaktorů, ale také rychlejší výstavbu větrných a solárních elektráren. Česko se podle něj také zbavilo závislosti na Rusku při dovozu plynu.
Modernizační projekty
„Nebude to rok udržovací, chceme dotáhnout celou řadu projektů,“ uvedl také Rakušan. Vláda podle něj dělá maximum pro to, aby změny pocítili všichni občané a koalice nedala prostor populistům. Zmínil digitalizaci služeb státu, ale také výstavbu dálnic.
Vláda chce podle Rakušana dokončit celou řadu modernizačních projektů. Kabinet podle něj dělá maximum pro to, aby změny pocítili všichni občané a koalice nedala prostor populistům. Zmínil digitalizaci služeb státu, ale také výstavbu dálnic. Zmínil rovněž zapojení Česka do vývoje malých modulárních reaktorů, ale také rychlejší výstavbu větrných a solárních elektráren. Česko se podle něj také zbavilo závislosti na Rusku při dovozu plynu.
Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zmínil zavedení vzorce valorizace příspěvků na zdravotní pojištění státních pojištěnců, tedy důchodců či dětí. Podařilo se podle něj také stabilizovat situaci na trhu s léky. V posledním roce chce dokončit elektronizaci zdravotnictví.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že cíle kabinet plní i směrem k rodinám. Má podle něj sílu na reformy, zvlášť jmenoval změnu v důchodech či dotace domácnostem na zateplování. Velmi intenzivně podle něj budou všechny resorty pracovat na digitalizaci.
Politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity o prioritách vlády v roce 2025 (zdroj: ČT24)
Politolog Milan Školník podotkl, že se vláda v oblastech digitalizace či vzdělávání snaží. „Obecně digitalizace stavebního řízení by bylo velké téma a ještě asi bude velké téma, která se nepovedla. Byl kvůli tomu odejit ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což odstartovalo odchod Pirátů. Na druhou stranu digitalizace probíhala i v případě sociálních dávek v kontextu konfliktu na Ukrajině, kdy ti lidé přicházeli a prchali před konfliktem,“ podotkl Školník s tím, že to se například ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) naopak povedlo zapracovat.
„Digitalizace prostupuje státní správou, nemyslím ale, že to je tak velké téma této vlády, je to spíše dlouhodobý trend i v Evropských zemích, je to i v kontextu umělé inteligence. Tomu se nevyhneme, je to trend 21. století,“ dodal.
Hnutí ANO: Vláda fatálně zklamala
Podle opozičního hnutí ANO vláda ale fatálně zklamala, když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU. „Žijeme v iluzorní představě, že lidé sledují programová prohlášení. Nesledují. Sledují média a velmi dobře vědí, že Fiala řekl, že nebude zvyšovat daně, a zvýšil, že nebude měnit valorizace důchodů. Vědí, že slíbil, že se pokusí nedopustit konec aut se spalovacími motory, a zvedl ruku pro,“ vypočítal místopředseda ANO Karel Havlíček. Opozice podle něj netvrdí, že z vládních slibů nesplnil kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN vůbec nic. V tom nejdůležitějším, co se týká každého občana, ale vláda podle něj „fatálně zradila“.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová upozornila na aktualizaci programového prohlášení, kterou vláda učinila v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem před téměř třemi lety. „Půjde o to původní (programové prohlášení), se kterým šli do vlády a získali důvěru, nebo to vykostěné, kde nenechali skoro nic,“ položila řečnickou otázku. Z původního programového prohlášení podle exministryně financí zbyl jen cár papíru. Výhrady k práci vlády plánuje Schillerová shrnout ve svém videu a uvedla, že „natočí videjko, a to bez tance“.