Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.
„Když říkám 93 procent, tak to znamená, že jde o věci, které jsme úplně splnili nebo jsou v takovém stádiu rozpracování, že je do konce volebního období splníme,“ řekl Fiala. Připomněl šest priorit, se kterými po jmenování nastoupil.
Mezi nimi je například důchodová reforma, která zatím čeká na projednání v Senátu. „Je splněno, a že to nebylo lehké, víte,“ uvedl Fiala s tím, že vláda si také předsevzala zahájení tendru na dostavbu Dukovan, postavení 200 kilometrů nových dálnic. Dále zmínil elektronické občanské průkazy a revizi učiva na základních a středních školách. „Revize je připravena a příští rok už bude na základních školách připraveno pilotní testování,“ podotkl.
Úplně „se vším všudy“ je podle Fialy nyní splněno čtyřicet procent programového prohlášení. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) jako garant sledování naplňování cílů kabinetu uvedl, že za rok by podíl mohl činit 95 procent.
Fiala zdůraznil, že vláda dokázala snížit deficit státního rozpočtu z více než pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2021 na méně než tři procenta HDP v letošním roce. Kabinet také podle něj pomáhá podnikatelskému prostředí, když zrušil elektronickou evidenci tržeb nebo zdvojnásobil limit pro registraci k placení daně z přidané hodnoty na dva miliony korun.
„Budeme také pokračovat v krocích, které podporují hospodářský růst, podporují prosperitu a zaručují lidem, že rostou mzdy,“ uvedl také Fiala. Cílem je podle něj také schválit „úsporný ale proinvestiční rozpočet na rok 2025“.
Kabinet naopak podle Fialy nesplní slib zavedení legislativní daňové brzdy. „Abychom mohli zavést účinnou legislativní daňovou brzdu, potřebovali bychom ústavní většinu. Tu nemáme a nemáme partnery na to, aby nám tento cíl pomohli naplnit,“ řekl premiér.
Mrzí jej také neúspěch digitalizace stavebního řízení, a to kvůli tomu, že je zrychlení stavebního řízení brzděno či komplikováno digitalizací, a také proto, že „digitalizace stavebního řízení zcela neoprávněně vrhla špatné světlo na digitalizaci jako takovou“, uvedl Fiala s tím, že v řadě dalších resortů byla digitalizace „mimořádně úspěšná“.
Fiala také zmínil, že ve sněmovně vláda čelí permanentním obstrukcím opozice. „Odehrávají se tam věci, které likvidují demokratickou politickou kulturu,“ nechal se slyšet. Je podle něj třeba se zamyslet, co s tím. Úpravu jednacího řádu ale vyloučil vzhledem k tomu, že jde o zákon a jeho projednávání by zpozdilo schvalování dalších, potřebnějších norem.
Modernizační projekty
„Nebude to rok udržovací, chceme dotáhnout celou řadu projektů,“ uvedl také Rakušan. Vláda podle něj dělá maximum pro to, aby změny pocítili všichni občané a koalice nedala prostor populistům. Česko se podle něj také zbavilo závislosti na Rusku při dovozu plynu. Zmínil zapojení Česka do vývoje malých modulárních reaktorů, ale také rychlejší výstavbu větrných a solárních elektráren.
Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zmínil zavedení vzorce valorizace příspěvků na zdravotní pojištění státních pojištěnců, tedy důchodců či dětí. Podařilo se podle něj také stabilizovat situaci na trhu s léky. V posledním roce chce dokončit elektronizaci zdravotnictví. Dodal také, že osud plánované transformace hygienické služby bude záležet na shodě s novými hejtmany a bez ní novelu k dalšímu projednání ve sněmovně nepředloží.
Zákon měl mimo jiné dát krajským hygienickým stanicím centrální vedení a spojit Státní zdravotní ústav (SZÚ) se zdravotními ústavy v Ústí nad Labem a Ostravě. „Jedině kdyby byl konsenzus s hejtmany (...) a byla garance, že tak, jak prosazovalo ,Kochův institut‘ hnutí ANO, tak se v tom bude pokračovat,“ dodal s tím, že kvůli nedávným krajským volbám tak musí jednání začít od začátku.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že cíle vláda plní i směrem k rodinám. Podle něj má kabinet sílu na reformy, zvlášť jmenoval změnu v důchodech či dotace domácnostem na zateplování. Velmi intenzivně podle něj budou všechny resorty pracovat na digitalizaci. Stát podle Výborného také dlouhodobě selhával ve schopnosti budovat efektivní protipovodňová opatření, což nyní bere za velkou výzvu.
Kabinet ze svého programu na podporu zaměstnávání prosadil například slibovanou slevu na odvodech u kratších úvazků pro rodiče malých dětí či seniory, zavedení automatické valorizace minimální mzdy či zákon o sociálním podnikání. Zákonodárci projednávají takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce či revizi podpory zaměstnávání postižených. Zatím není jednotný portál pro zaměstnavatele k vyřizování agendy. Zřejmě do voleb pak nebude reforma srážek ze mzdy u dlužníků, aby se usnadnilo jejich zaměstnávání.
Vláda naopak například nenaplnila závazek z programového prohlášení o možnosti dobrovolného připojištění na zdravotní péči. Do února měla taky být veškerá agenda státu on-line; kabinet teď zvažuje posun účinnosti zákona o dva roky. Ve sněmovně čeká na projednání také třeba novela zákona o rozpočtovém určení daní. To se nezměnilo víc než dvacet let. Kromě toho kabinet zatím nestihl zavést ani jednotné inkasní místo pro platbu daní a pojištění.
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL nyní jednají o formě společných kandidátek pro sněmovní volby v příštím roce. Předsedové všech tří stran na tiskové konferenci uvedli, že v každé se najdou členové, kteří by si přáli samostatnou kandidaturu, stranická grémia nicméně už rozhodla. Fiala k informaci, podle které přijalo usnesení v tomto směru jedno z oblastních sdružení, zmínil, že podporu pro vyjednávání vedení vyslovila v úterý výkonná rada ODS. Podobné usnesení přijal i nedávný sjezd KDU-ČSL.
Středula: Ve školní terminologii je to čtyři minus
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula před tiskovou konferencí zhodnotil tři roky vlády školní terminologií jako „čtyři minus“. „Možná, že se to dá opravit na čtyřku do konce volebního období, ale je tu inflace, zhoršení životní úrovně, nezvládnutá cenotvorba v oblasti energií, která škodí jak obyvatelstvu, tak podnikatelům. To jsou věci, které nepřinášejí nic pozitivního a nedá se odhadnout, že by něco pozitivního ještě do konce volebního období mohlo být,“ podotkl Středula.
Odbory se také na kabinet znovu obrátily kvůli platům ve veřejné sféře. Středula uvedl, že chtějí opět otevřít debatu o jejich růstu v příštím roce. „Přehlíží zaměstnance, které tolik potřebují pro běžnou činnost, pro podnikatele, pro občany. Do této chvíle to není napraveno, přestože to jde udělat poměrně rychle, a to pokud se navýší platy zaměstnanců plošně o 2200 korun,“ míní Středula.
Bartoš: Je důležité dotáhnout věci tak, jak byly zamýšleny
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, jehož partaj byla donedávna součástí vlády, řekl, že na spoustě věcí se Piráti podíleli, takže je rád, že se dokončily. Na druhou stranu je podle něj důležité, aby kabinet dotáhl některé věci tak, jak byly zamýšleny. „Aby to pak nedopadlo jako s důchodovou reformu, kde se ve sněmovně vyhodilo sto tisíc lidí ve třetím stupni náročných profesí, takže nemohou jít do předčasného důchodu s plnou náhradou,“ podotkl Bartoš a zmínil i zákon o podpoře bydlení, který se podle něj v dolní komoře trochu zasekl.
„Já bych skutečně chtěl, aby důležité reformy byly dotažené a nezamrzly. (...) Najednou to vypadá, že nebude realizována vládní priorita – reforma antimonopolního úřadu, což pomůže rychleji, efektivněji, transparentně zadávat (tendry), investovat do inovací. Některé sliby, které zaznívají teď, mi přijdou takové už možná lehce kampaňové,“ dodal Bartoš. „Vládu nehaním, jsem rád, že některé věci se staly, ale řada se stala špatně – viz windfall tax, který nevybral slíbené peníze. A spoustu dalšího, ale myslím, že za tři roky, když se nám něco nelíbilo, tak jsme s Piráty stáli a bojovali do poslední chvíle.“
Hnutí ANO: Vláda fatálně zklamala
„Premiér asi těžko bude říkat, že něco neudělal, je zklamán, nebo že je to neúspěch. Obzvláště premiér, který je schopen s vážnou tváří prohlásit, že když bude vládnout ještě čtyři roky, tak budeme mít rakouské nebo německé platy,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher s tím, že mu prohlášení předsedy vlády připomnělo slovník před rokem 1989.
„Splnili na program 93 procent, já bych chtěl vidět, z čeho vychází, co do toho započítávají,“ podotkl. V souvislosti s legislativní daňovou brzdou, kterou se podle premiéra nepodaří prosadit, Nacher zmínil, že o tom slyšel po dlouhé době poprvé. „Nevím, v jaké fázi rozpracovanosti to je a jak je to namyšleno. Neumím na to odpovědět. Je to hozeno teď do éteru nově a ve sněmovně jsem to upřímně nezaznamenal,“ sdělil.
„Žijeme v iluzorní představě, že lidé sledují programová prohlášení. Nesledují. Sledují média a velmi dobře vědí, že Fiala řekl, že nebude zvyšovat daně, a zvýšil, že nebude měnit valorizace důchodů. Vědí, že slíbil, že se pokusí nedopustit konec aut se spalovacími motory, a zvedl ruku pro,“ vypočítal místopředseda ANO Karel Havlíček. Opozice podle něj netvrdí, že z vládních slibů nesplnil kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN vůbec nic. V tom nejdůležitějším, co se týká každého občana, ale vláda podle něj „fatálně zradila“.
Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová upozornila na aktualizaci programového prohlášení, kterou vláda učinila v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem před téměř třemi lety. „Půjde o to původní (programové prohlášení), se kterým šli do vlády a získali důvěru, nebo to vykostěné, kde nenechali skoro nic?“ položila řečnickou otázku. Z původního programového prohlášení podle exministryně financí zbyl jen cár papíru. Výhrady k práci vlády plánuje Schillerová shrnout ve svém videu a uvedla, že „natočí videjko, a to bez tance“.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura označil vládní tiskovou konferenci za „zoufalou, plnou lží a manipulací“. „Mluví o tom, že stabilizovali veřejné finance, všichni víme že za Fialovy vlády rekordně vzrostlo zadlužení Česka dokonce o celou třetinu. (...) Hovoří o tom, že vláda podporuje podnikání, opět je to lež, vždyť živnostníci můžou všichni potvrdit, že vláda jim již zvýšila odvody a ještě od prvního ledna opět prudce zvýší, takže jdou proti podnikání,“ vypočítal Okamura. V souvislosti například s tendrem na dostavbu Dukovan zmínil, že se smlouvou jsou velké problémy. „Jsem pro dostavbu jaderných bloků, ale to se vláda chlubí něčím, co ještě ani nedotáhla,“ kritizuje.
Jelínek: Nic nového jsme se nedozvěděli
„Dozvěděli jsme se to, co už premiér říkal v předchozích rozhovorech nebo prezentovali ministři na brífincích,“ řekl politický analytik Lukáš Jelínek s tím, že pokud si vláda myslí, že lepší komunikace je výčet úspěchů, tak je to podle něj „hodně málo“. „Zvláště, když to ještě Petr Fiala zabalí do prohlášení o 93 procentech splněných bodů. Já bych docela rád viděl excelovou tabulku, kde bychom to mohli skutečně ověřit,“ podotkl. Podle něj šlo o předvolebně laděné proklamace. „Ke každému bodu, který premiér i ministři prezentovali, můžeme říct ‚ano, ale…’ Dobrá vůle tady je, někde se vykročilo, ale většinou se zůstalo stát také na půli cesty,“ dodal.
Bude podle něj záležet na tom, co přijde nyní. „Mě trošku zarazilo, že když hovořili o tom, co je ještě čeká v nadcházejícím roce, tak se drželi poměrně dost při zdi,“ zmínil Jelínek s tím, že se často hovořilo o dotahování již započatých věcí. „Nechci podceňovat zákon o myslivosti, ale přeci jen si myslím, že občany trápí závažnější problémy.“ Dodal, že vládě se asi dařilo například v případě zahraniční a bezpečnostní politiky. „Jen nechápu, proč je toto poselství rozmělňováno nekonečnými spory ministryně obrany s náčelníkem generálního štábu, kvůli kterým už se i poslanci chytají za hlavu,“ dodal.
Politolog Milan Školník podotkl, že se vláda například v oblastech digitalizace či vzdělávání snaží. „Obecně digitalizace stavebního řízení by bylo velké téma a ještě asi bude velké téma, které se nepovedlo. Byl kvůli tomu odejit ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), což odstartovalo odchod Pirátů. Na druhou stranu digitalizace probíhala i v případě sociálních dávek v kontextu konfliktu na Ukrajině, kdy ti lidé přicházeli a prchali před konfliktem,“ podotkl Školník s tím, že to se například ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) naopak povedlo zapracovat.
„Digitalizace prostupuje státní správou, nemyslím ale, že to je tak velké téma této vlády, je to spíše dlouhodobý trend i v Evropských zemích, je to i v kontextu umělé inteligence. Tomu se nevyhneme, je to trend 21. století,“ dodal.
Vedoucí katedry ekonomie a práva na Škoda Auto Vysoké škole a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Neset před vládní tiskovou konferencí prohlásil, že například konsolidace veřejných financí se kabinetu povedla půl na půl. „Podařilo se zastavit propad ve strukturálním schodku státního rozpočtu a oddálit dluhovou brzdu tak o deset let, na druhou stranu konsolidace pro mě není uspokojivá v zásadní reformách, které by měly pomoci. Rozpočet je skutečně pro mě zatím bez reforem časovaná bomba,“ podotkl. Jako zásadní reformy, které nebyly provedeny, zmínil například zefektivnění samospráv, na což se podle něj nabalují další problémy. Také daňový mix je podle něj „naprosto neuspokojivý“.
