Daňové zatížení v tomto volebním období vzroste

3 minuty
Události: Daňové zatížení vzroste
Zdroj: ČT24

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Premiér Petr Fiala (ODS) po prvním jednání s členy Národní ekonomické rady vlády v listopadu 2022 sliboval, že jeho kabinet v tomto volebním období celkově nezvýší daně a odvody. „Vycházíme z programového prohlášení vlády, ve kterém jsme se zavázali, (...) že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení občanů,“ prohlásil tehdy premiér.

Podle nových čísel ministerstva financí se ale tento závazek vládě splnit nepodaří. Celkové daňové zatížení lidí a firem od nástupu současné vlády do konce volebního období v příštím roce vzroste k HDP z 32,7 na 33,1 procenta. V absolutních číslech roku 2025 budou daně a odvody vyšší o víc než 33 miliard.

Dopady úsporného balíčku

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětluje zvýšení celkového daňového zatížení snahou vlády snižovat rozpočtové schodky a zároveň úsilím pokrýt mimořádné výdaje, které přinesla vysoká inflace a energetická krize. „Jsou to pouze čtyři desetiny procenta. Myslím, že to je realistické, protože taky bychom si museli říct, jak rostly výdaje v ostatních kapitolách. Ta změna není zcela podstatná,“ okomentoval.

„Pokud chceme snižovat zadlužení této země, což my chceme, protože nechceme našim dětem odevzdat vyšší dluh, tak jsme také hledali cestu, jak rozumně posílit příjmy státu za cenu, že jsme některé daně zvýšili,“ hájí kabinet ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Celkové daňové zatížení vzrostlo v tomto volebním období hlavně v letošním roce. A to poté, co vládní koalice prosadila ve sněmovně úsporný balíček. Jen letos lidé zaplatí kvůli balíčku na daních a dalších odvodech o 35 miliard víc než loni. Zaměstnanci například nově platí ze mzdy nemocenské pojištění a majitelům bytů, domů či pozemků vzrostla daň z nemovitosti.

Kritika opozice

„Oni přeci slíbili, že budou velice šetřit na výdajové straně, šetřit provozní výdaje, slibovali desítky miliard,“ kritizuje šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

„Fialova vláda obelhala občany, protože slibovala, že nebudou zvyšovat daně. To zvyšování složené daňové kvóty je důsledkem zvyšování daní a zvyšování povinných odvodů,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.

Ministr financí uvažoval o tom, že kabinet v příštím roce celkové daňové zatížení oproti letošku sníží díky zrušení daně z neočekávaných zisků pro energetické firmy či banky. Nakonec ale od svého záměru ustoupil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...