Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.
Daňové zatížení kvůli vládnímu balíčku vzroste
Daňové zatžení vzroste (zdroj: ČT24)
Přesně před čtvrt rokem hlasovali pro zvýšení deseti různých českých daní všichni přítomní koaliční poslanci. Lidé kvůli tomu letos zaplatí do rozpočtu o víc než 35 miliard vyšší částku než v minulém roce.
Třeba zaměstnanci platí nově nemocenské pojištění, majitelé nemovitostí zase vyšší daň. Vyšší daň platí nově například i milovníci saunování, návštěvníci kadeřnictví nebo ti, co si dají v restauraci točené pivo. DPH z těchto služeb od ledna vzrostla z 10 na 21 procent.
Vládní konsolidační balíček, který schválili poslanci loni v říjnu, přinesl letos i zvýšení celkového daňového zatížení vůči hrubému domácímu produktu. To vzrostlo z 33,5 na 34 procent.
Vývoj celkové daňové kvóty
Každé zvýšení daňového zatížení o jednu desetinu procenta vůči HDP přitom znamená růst výběru daní o téměř osm miliard. Prioritou ministra financí přesto zůstává, aby do konce volebního období kleslo daňové zatížení vůči HDP zpátky na úroveň roku 2021.
„Zatím to vypadá, že bude hodně podobné jako na konci roku 2021. Ale nejvíce to ovlivní, jak poroste česká ekonomika. Je to jedna z věcí, na které nám mimořádně záleží,“ ujišťuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Souběžně s tím chceme dodržet také to, že budeme dále konsolidovat veřejné finance,“ dodává předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Nevěřím tomu, že by to vláda mohla uřídit, ale může se stát, že se jí to prostě stane,“ připouští místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Celkové daňové zatížení by mohlo snížit i dřívější zrušení daně z mimořádných zisků pro energetické firmy či banky, o kterém chce ministr financí diskutovat na jaře. Zatím pro to ale podporu nemá.
„Ty desítky miliard korun bychom museli vybrat někde jinde, což znamená u občanů a rodin, a to my rozhodně odmítáme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Ten daňový balíček je směrem k občanům poslední věc, kterou tato vláda a tato sněmovna dělá. Žádnou zásadní daňovou změnu nečekejme,“ dodává předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Vládní strany ještě jednají o zavedení daně z tichého vína. Ta by ale celkové zatížení Čechů výrazně neovlivnila. Dohodu by koalice chtěla uzavřít během jara.
Daňová kvóta
Celková daňová zátěž ze všech odvodů a poplatků, míněno nejen státu, ale třeba i městům, má letos v poměru k HDP dosáhnout 36,2 procenta. Ve srovnání se zbytkem EU se tato hodnota pohybuje pod průměrem, který činí přes 41 procent.
Poslední srovnatelná čísla řadí Česko na 17. místo s 35,5 procenta vůči hrubému domácímu produktu. Nejvyšší daně a odvody mají Francouzi a Belgičané, na opačném konci žebříčku jsou Rumuni a Irové.