Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve čtvrtečních Událostech, komentářích prohlásil, že vládě současná inflace vyhovuje, protože díky ní přitéká více peněz do státního rozpočtu. Zároveň řekl, že nedávný konsolidační balíček kabinetu není „nic jiného než zvyšování daní“. Tyto teze odmítl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), inflace podle něj nevyhovuje vůbec nikomu. Oba politici se nicméně shodli na tom, že zásadní roli v boji s růstem cen sehrála Česká národní banka (ČNB).
Skopeček doufá, že období drahoty končí, trend je podle něj jasný a zřejmý. Růst nominálních mezd bude podle něj s velkou pravděpodobností vyšší než míra inflace. „Po těch dvou nešťastných letech, kdy nominální mzdy rostly pomaleji než míra inflace, tedy kdy se snižovala životní úroveň, zažijeme opak,“ slibuje. Nastartuje se podle něj i spotřeba domácností.
Fiala doufá, že skončilo „šílené zdražování“, které Česko zažilo v loňském roce. Podotkl, že skutečně všechny analýzy říkají, že inflace zpomaluje, jakkoliv není tak optimistický jako ČNB, jejíž cíl je na hodnotě kolem dvou procent. „Obávám se, že míra inflace se bude držet v letošním roce mezi třemi a pěti procenty,“ prohlásil.
Za zpomalením inflace v závěru roku stojí podle statistiků zvolnění růstu cen potravin. Některé dokonce meziročně zlevnily – třeba vejce zhruba o třicet procent a mléko o 28 procent. Podle obchodníků nové ceníky dodavatelů nenaznačují změnu trendu ani na začátku tohoto roku. Statistiku navíc ovlivnil takzvaný úsporný tarif, tedy plošná pomoc státu s cenami energií od října do prosince 2022. Bez jeho započtení by inflace byla ještě nižší.
Podle Skopečka zafungovala i politika ČNB, kdy klesání inflace jde na vrub zvyšování úrokových sazeb. Podle něj nikdy v ekonomické historii nešlo zkrotit inflaci, aniž by se to dotklo lidí a firem. Kdyby sazby ČNB nezvyšovala, inflace by byla prý vyšší a trvala by delší dobu. S tím souhlasil i Fiala, podle něhož byly kroky ČNB v boji proti inflaci nejdůležitější.
Dopad konsolidačního balíčku
Vládní konsolidační balíček je podle Skopečka inflačním rizikem jen ve velmi krátkém období, s čímž Fiala nesouhlasil. „Celý konsolidační balíček není nic jiného než zvyšování daní,“ prohlásil. To se podle něj propíše například do vyšších cen ve službách. Vládě, která podle něj „přehodila na firmy a spotřebitele poplatky za obnovitelné zdroje“, prý inflace vyhovuje – má díky ní zvýšené příjmy do státního rozpočtu.
Skopeček namítl, že není pravda, že konsolidační balíček je jen o zvyšování daní. Rád by prý viděl více úspor, v rozpočtu je ale po „dlouhých letech zaznamenán pokles výdajů o třicet miliard korun.“ „Inflace nevyhovuje vůbec nikomu,“ sdělil s tím, že vládě přináší komplikace, protože prý kvůli ní musel být například upravován valorizační mechanismus u důchodů a zvyšují se také mandatorní výdaje nebo dávky.
V závěru roku dosáhla inflace meziročně 6,9 procenta, oproti listopadu tak zmírnila růst o čtyři desetiny procentního bodu. Za celý rok dosáhlo průměrné tempo zdražování necelých jedenácti procent. Jde o třetí nejhorší číslo od vzniku samostatné republiky. To druhé nejhorší se ve statistice objevuje ještě o rok dříve. V roce 2022 přesáhla míra inflace patnáct procent.
