Stát na dani z lihu letos vybral méně než loni, navzdory jejímu zvýšení

Nahrávám video

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

„Obecně platí, že já jsem v politických debatách byl mnohem opatrnější, než byl výsledek koaličního kompromisu v rámci balíčku. Ale myslím, že takové změny se mají vyhodnotit jednou za tři roky, po jednom zdaňovací období je příliš brzo, aby se to vyhodnotilo,“ podotkl Stanjura. Koaliční partneři ale s ohledem na prozatím nižší výnos daně budou chtít podrobnější analýzu už k letošnímu roku.

Růst o deset procent nastavil vládní konsolidační balíček až do roku 2026. Ministerstvo tehdy předpokládalo, že jen za první dva roky opatření do státní kasy přinese skoro 1,5 miliardy korun. Údaje ke konci října ale ukazují, že v meziročním srovnání je to o tři sta milionů méně.

„Pokud by tohle byla zpráva o tom, že se pije méně, tak je to dobré. Pokud by to byla zpráva o tom, že se alkohol vozí odjinud, tak musíme přistoupit k nějakým změnám,“ podotýká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Také další člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) podotkl, že budou chtít vědět, odkud se nevybraly peníze, oproti predikcím ministerstva. „Nechal bych doběhnout kalendářní rok a pak bychom vyhodnotili celkový výběr,“ podotýká Kohajda.

Ministerstvo financí očekává, že výnos do konce roku vzroste. Tedy než se daň opět zvýší. Pokud by ale mělo jít o necelé dvě miliardy jako například loni, na předpokládaný odhad částka nedosáhne. Ministr Stanjura připustil, že ve výnosu u spotřebních daní mohou hrát roli okolní země. „Efekt může být opačný, že celkový výnos se sníží. (...) Pokud v okolních státech jsou nižší spotřební daně, tak tam přeshraniční turistika funguje,“ podotýká Stanjura.

Opozice chce znát důvod

Podrobné zdůvodnění aktuálního vývoje chce znát i opozice. Někteří chtějí téma otevřít na rozpočtovém výboru. Ten zasedá ve středu. „Pokud dochází k propadu, je to velmi alarmující a já za tím vidím jednoznačně černý trh. Bála bych se toho, ověřovala bych to, nasadila bych celní správu,“ podotýká šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Ministerstvo financí by mělo velmi rychle zjistit, jaké jsou příčiny, protože to teď úplně nevíme, a podle toho musíme reagovat,“ uvádí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Řada politiků se shoduje, že navyšování spotřebních daní bylo správnou cestou – záleží ale na jeho míře.

Koalice už při schvalování balíčku prý počítala s tím, že časem vyhodnotí efekt jednotlivých opatření. Klíčové mají být právě příčiny zatím nižšího výběru. „To je věc, kterou musíme zanalyzovat a podle toho případně tempo růstu do budoucna zmírnit. (...) předpokládám, že v příštím roce bychom se na to měli podívat a tu situaci vyhodnotit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pokud se dostaneme nad určitou hranici, tak nám poklesne výběr, nákupy se realizují jinde a my tady pak neseme náklady,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Výrobci lihovin také kritizují, že zatímco u nich spotřební daň poroste, nepodléhá jí takzvané tiché víno. I když o možné změně se jednalo, neshodla se na ní ani koalice.

Postupný růst i u tabáku

Také u tabáku se spotřební daň letos zvedla a postupný růst je naplánovaný i do budoucna. U cigaret už stoupla o deset procent, tedy až o devět korun za krabičku. V příštích letech se má zvedat o pět procent. U zahřívaného tabáku je to patnáct procent každý rok. A změny se nevyhnuly ani elektronickým cigaretám.

Státní rozpočet tak získává každoročně přes 150 miliard. Vloni to tedy bylo jen 148, letos už to má být skoro 164 miliard korun. Více než třetinu zaplatí kuřáci. Kromě toho tato zátěž dopadá i na pohonné hmoty, líh nebo pivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled