Stát na dani z lihu letos vybral méně než loni, navzdory jejímu zvýšení

Nahrávám video
Události: Daň z lihu poroste
Zdroj: ČT24

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

„Obecně platí, že já jsem v politických debatách byl mnohem opatrnější, než byl výsledek koaličního kompromisu v rámci balíčku. Ale myslím, že takové změny se mají vyhodnotit jednou za tři roky, po jednom zdaňovací období je příliš brzo, aby se to vyhodnotilo,“ podotkl Stanjura. Koaliční partneři ale s ohledem na prozatím nižší výnos daně budou chtít podrobnější analýzu už k letošnímu roku.

Růst o deset procent nastavil vládní konsolidační balíček až do roku 2026. Ministerstvo tehdy předpokládalo, že jen za první dva roky opatření do státní kasy přinese skoro 1,5 miliardy korun. Údaje ke konci října ale ukazují, že v meziročním srovnání je to o tři sta milionů méně.

„Pokud by tohle byla zpráva o tom, že se pije méně, tak je to dobré. Pokud by to byla zpráva o tom, že se alkohol vozí odjinud, tak musíme přistoupit k nějakým změnám,“ podotýká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Také další člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) podotkl, že budou chtít vědět, odkud se nevybraly peníze, oproti predikcím ministerstva. „Nechal bych doběhnout kalendářní rok a pak bychom vyhodnotili celkový výběr,“ podotýká Kohajda.

Ministerstvo financí očekává, že výnos do konce roku vzroste. Tedy než se daň opět zvýší. Pokud by ale mělo jít o necelé dvě miliardy jako například loni, na předpokládaný odhad částka nedosáhne. Ministr Stanjura připustil, že ve výnosu u spotřebních daní mohou hrát roli okolní země. „Efekt může být opačný, že celkový výnos se sníží. (...) Pokud v okolních státech jsou nižší spotřební daně, tak tam přeshraniční turistika funguje,“ podotýká Stanjura.

Opozice chce znát důvod

Podrobné zdůvodnění aktuálního vývoje chce znát i opozice. Někteří chtějí téma otevřít na rozpočtovém výboru. Ten zasedá ve středu. „Pokud dochází k propadu, je to velmi alarmující a já za tím vidím jednoznačně černý trh. Bála bych se toho, ověřovala bych to, nasadila bych celní správu,“ podotýká šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Ministerstvo financí by mělo velmi rychle zjistit, jaké jsou příčiny, protože to teď úplně nevíme, a podle toho musíme reagovat,“ uvádí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Řada politiků se shoduje, že navyšování spotřebních daní bylo správnou cestou – záleží ale na jeho míře.

Koalice už při schvalování balíčku prý počítala s tím, že časem vyhodnotí efekt jednotlivých opatření. Klíčové mají být právě příčiny zatím nižšího výběru. „To je věc, kterou musíme zanalyzovat a podle toho případně tempo růstu do budoucna zmírnit. (...) předpokládám, že v příštím roce bychom se na to měli podívat a tu situaci vyhodnotit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pokud se dostaneme nad určitou hranici, tak nám poklesne výběr, nákupy se realizují jinde a my tady pak neseme náklady,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Výrobci lihovin také kritizují, že zatímco u nich spotřební daň poroste, nepodléhá jí takzvané tiché víno. I když o možné změně se jednalo, neshodla se na ní ani koalice.

Postupný růst i u tabáku

Také u tabáku se spotřební daň letos zvedla a postupný růst je naplánovaný i do budoucna. U cigaret už stoupla o deset procent, tedy až o devět korun za krabičku. V příštích letech se má zvedat o pět procent. U zahřívaného tabáku je to patnáct procent každý rok. A změny se nevyhnuly ani elektronickým cigaretám.

Státní rozpočet tak získává každoročně přes 150 miliard. Vloni to tedy bylo jen 148, letos už to má být skoro 164 miliard korun. Více než třetinu zaplatí kuřáci. Kromě toho tato zátěž dopadá i na pohonné hmoty, líh nebo pivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 5 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 5 hhodinami

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
před 7 hhodinami

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04
Načítání...