Stát na dani z lihu letos vybral méně než loni, navzdory jejímu zvýšení

Nahrávám video
Události: Daň z lihu poroste
Zdroj: ČT24

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.

„Obecně platí, že já jsem v politických debatách byl mnohem opatrnější, než byl výsledek koaličního kompromisu v rámci balíčku. Ale myslím, že takové změny se mají vyhodnotit jednou za tři roky, po jednom zdaňovací období je příliš brzo, aby se to vyhodnotilo,“ podotkl Stanjura. Koaliční partneři ale s ohledem na prozatím nižší výnos daně budou chtít podrobnější analýzu už k letošnímu roku.

Růst o deset procent nastavil vládní konsolidační balíček až do roku 2026. Ministerstvo tehdy předpokládalo, že jen za první dva roky opatření do státní kasy přinese skoro 1,5 miliardy korun. Údaje ke konci října ale ukazují, že v meziročním srovnání je to o tři sta milionů méně.

„Pokud by tohle byla zpráva o tom, že se pije méně, tak je to dobré. Pokud by to byla zpráva o tom, že se alkohol vozí odjinud, tak musíme přistoupit k nějakým změnám,“ podotýká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Také další člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) podotkl, že budou chtít vědět, odkud se nevybraly peníze, oproti predikcím ministerstva. „Nechal bych doběhnout kalendářní rok a pak bychom vyhodnotili celkový výběr,“ podotýká Kohajda.

Ministerstvo financí očekává, že výnos do konce roku vzroste. Tedy než se daň opět zvýší. Pokud by ale mělo jít o necelé dvě miliardy jako například loni, na předpokládaný odhad částka nedosáhne. Ministr Stanjura připustil, že ve výnosu u spotřebních daní mohou hrát roli okolní země. „Efekt může být opačný, že celkový výnos se sníží. (...) Pokud v okolních státech jsou nižší spotřební daně, tak tam přeshraniční turistika funguje,“ podotýká Stanjura.

Opozice chce znát důvod

Podrobné zdůvodnění aktuálního vývoje chce znát i opozice. Někteří chtějí téma otevřít na rozpočtovém výboru. Ten zasedá ve středu. „Pokud dochází k propadu, je to velmi alarmující a já za tím vidím jednoznačně černý trh. Bála bych se toho, ověřovala bych to, nasadila bych celní správu,“ podotýká šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

„Ministerstvo financí by mělo velmi rychle zjistit, jaké jsou příčiny, protože to teď úplně nevíme, a podle toho musíme reagovat,“ uvádí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Řada politiků se shoduje, že navyšování spotřebních daní bylo správnou cestou – záleží ale na jeho míře.

Koalice už při schvalování balíčku prý počítala s tím, že časem vyhodnotí efekt jednotlivých opatření. Klíčové mají být právě příčiny zatím nižšího výběru. „To je věc, kterou musíme zanalyzovat a podle toho případně tempo růstu do budoucna zmírnit. (...) předpokládám, že v příštím roce bychom se na to měli podívat a tu situaci vyhodnotit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pokud se dostaneme nad určitou hranici, tak nám poklesne výběr, nákupy se realizují jinde a my tady pak neseme náklady,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Výrobci lihovin také kritizují, že zatímco u nich spotřební daň poroste, nepodléhá jí takzvané tiché víno. I když o možné změně se jednalo, neshodla se na ní ani koalice.

Postupný růst i u tabáku

Také u tabáku se spotřební daň letos zvedla a postupný růst je naplánovaný i do budoucna. U cigaret už stoupla o deset procent, tedy až o devět korun za krabičku. V příštích letech se má zvedat o pět procent. U zahřívaného tabáku je to patnáct procent každý rok. A změny se nevyhnuly ani elektronickým cigaretám.

Státní rozpočet tak získává každoročně přes 150 miliard. Vloni to tedy bylo jen 148, letos už to má být skoro 164 miliard korun. Více než třetinu zaplatí kuřáci. Kromě toho tato zátěž dopadá i na pohonné hmoty, líh nebo pivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 9 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 9 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 15 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 17 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 18 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 23 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...