Superhrubou mzdu plánuje ministerstvo financí zrušit

Se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Další změny, které ministerstvo plánuje, se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.

Ministerstvo financí poslalo zákon, který počítá se zrušením superhrubé mzdy,  k připomínkovému řízení. V současnosti je superhrubá mzda a 15procentní daň zavedena u daně z příjmu fyzických osob. 

Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

Materiál ministerstva financí, který počítá se zrušením superhrubé mzdy, navíc obsahuje změny i u zákona o dani z hazardních her, zákona o Finanční správě ČR, zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), zákona o spotřebních daních nebo daňového řádu.

Podle ministerstva to má zvýšit přehlednost zákonů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvedlo MF.

Opoziční ODS, která je druhou nejsilnější stranou ve sněmovně a odmítá se podílet na vzniku vlády s hnutím ANO, vzkázala, že s návrhy nesouhlasí a považuje je za marketingový trik. „Návrh ministerstva financí je laciný marketingový trik, ke zlepšení ani zjednodušení daňového systému nepovede. Hnutí ANO jen dělá, že něco dělá. A odvádí pozornost od vyjednávání s komunisty a menšinového vládnutí bez důvěry. My navrhujeme nižší a jednodušší daně,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Superhrubou mzdu má nahradit zdanění příjmu ve výši 19 procent

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v programovém prohlášení navrhla zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení daní z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chce zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.

  • Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. 

Podle odborníků změny nechají daňové zatížení prakticky na současné úrovni.

„Tato změna je změnou pouze ‚na oko‘. Nynější efektivní zdanění zaměstnanců s příjmy nedosahujícími limitů pro uplatnění solidárního zvýšení daně činí 20,1 procenta, jejich reálné zdanění se tak sníží pouze o 1,1 procenta. U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste,“ uvedla již dříve daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Další změny vychází z požadavků Evropské unie

V případě novely zákona o daních z příjmu MF navrhuje zavést požadavky EU ohledně pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

V oblasti DPH materiál v rámci tzv. řádné novely zákona navrhuje kvůli neslučitelnosti s právem EU zrušit loni zavedené opatření, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas v současnosti mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice. Dále MF do novely promítlo požadavky EU ohledně uplatňování DPH v případě poukazů a přeshraničního poskytování digitálních služeb.

V zákoně o spotřebních daních MF navrhuje zavést daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Týká se to například výrobků iQOS od společnosti Philip Morris, ve kterých se na rozdíl od cigaret tabák jen zahřívá. „Úprava zdanění zahřívaných tabákových výrobků vychází ze stávající úpravy zákona o spotřebních daních týkající se ‚tradičních‘ tabákových výrobků,“ uvedlo MF.

Novela zákona o dani z hazardních her, kterou materiál rovněž obsahuje, se snaží zjednodušit a zefektivnit správu daně. Například prostřednictvím změny způsobu, jakým se v základu daně zohledňují vrácené vklady tak, aby bylo méně často nutné podávat dodatečná daňová přiznání. Nově by podle materiálu měl tuto daň spravovat Specializovaný finanční úřad, což obsahuje návrh novely zákona o Finanční správě ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...