S koncem superhrubé mzdy může lidem z výplaty zůstat o pár stovek víc. Schillerová chce nižší zdanění

Vláda chystá výraznější snížení daní, než s jakým původně počítala v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že by lidé mohli nakonec státu platit méně než 19 procent z hrubého příjmu. Část opozice kritizuje, že to bude znamenat větší výpadek ve státním rozpočtu. Pravicové strany pak vládnímu hnutí ANO vytýkají, že slibuje konec superhrubé mzdy už pět let. Kabinet Andreje Babiše (ANO) její zrušení nedávno posunul až na rok 2021.

Video Události
video

Události ČT: S koncem superhrubé mzdy by by lidé měli nakonec státu platit z příjmu ještě méně

„Mám připravený návrh, už o něm jednáme s panem premiérem a s dalšími vládními kolegy, Chci předložit mnohem ambicióznější návrh, než jsme původně plánovali ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě,“ uvedla ministryně financí. „Chci to ale spojit s reformou veřejného zdravotního pojištění,“ dodala.

„Přijdeme s celkem zajímavým řešením, které bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli,“ přitakal premiér Babiš.

Konkrétní návrh na zrušení superhrubé mzdy včetně změn sazeb a odvodů na zdravotní pojištění zveřejní ministerstvo financí během února. Poslanci by ho mohli začít projednávat v létě. 

Před půl rokem si vláda hnutí ANO a ČSSD do koaliční smlouvy napsala, že spolu se zrušením superhrubé mzdy sníží daň z příjmu. Přepočteno na hrubou mzdu by daň klesla z dnešních zhruba dvaceti procent na devatenáct. Lidem by tak ze mzdy zůstalo více peněz, ovšem veřejné rozpočty by přišly o více než 22 miliard.

Tento návrh počítal s tím, že třeba zaměstnanec s platem 20 tisíc ušetří 220 korun měsíčně. Pracovník s platem 50 tisíc pak přes pět set. Podle nového plánu by ale zaměstnancům s podprůměrnými příjmy zůstalo o desetikoruny měsíčně navrch, těm s vyššími výplatami dokonce o stokoruny. Změnu by pocítily dohromady čtyři miliony zaměstnanců.

Pravici vadí odsouvání konce superhrubé mzdy

Pravicová opozice ale plánům vlády nevěří. Třeba exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připomíná, že bývalá vláda Petra Nečase zrušila superhrubou mzdu už v roce 2012 s platností od ledna 2015. „Kdyby tenkrát vláda nezrušila naše zákony, dnes už by superhrubá mzda nebyla a bylo by nižší DPH,“ podotkl.

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček dodává, že „stále jenom slibují a slibují, že lidem sníží a zjednoduší daně, ale realita je taková, že to stále odkládají.“ Opoziční ODS už v létě v Poslanecké sněmovně navrhla, aby poslanci platili daň 15 procent z hrubé mzdy. To ale vláda odmítla. Podle ní by to znamenalo příliš velký rozpočtový výpadek.

I současný plán vlády by ale podle informací a propočtů ČT vyšel veřejné rozpočty na 25 až 30 miliard ročně. „Pokud se s tím spojí snížení sazby, tak to vypadá na velký výpadek v příjmech státního rozpočtu a vykompenzovat tento výpadek nebude snadné,“ upozornil ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Zato Piráti si myslí, že se kabinet drží zbytečně zpátky. „Myslíme si, že vláda by měla být ambicióznější a snížit zdanění práce více,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).