Ministerstvo spravedlnosti zatím nezjistilo žádné nestandardní skutečnosti ohledně zaměstnávání odsouzených ve Věznici Znojmo. Uvedl to mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Ministerstvo zkontrolovalo situaci ve věznici poté, co média ve čtvrtek informovala o tom, že odsouzený lobbista Marek Dalík docházel pracovat do znojemského penzionu.
Mediální informace ministerstvo spravedlnosti podle Řepky prověřovalo od pátečního rána. Ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO) o zaměstnávání vězňů ve znojemské věznici také informoval generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.
„Dnešní kontrola doposud neobjevila žádné nestandardní skutečnosti. Další šetření ze strany ministerstva pokračuje a bude vyhodnoceno,“ sdělil mluvčí. Řepka zrekapituloval, že znojemský penzion U Císaře Zikmunda zaměstnal od roku 2007 celkem 46 vězňů a že tam většinou současně pracovali jeden až dva odsouzení.
Kontroly nezjistily žádná pochybení
„Kontrola zaměstnaných odsouzených ze strany Vězeňské služby probíhala nejméně jedenkrát týdně, a to namátkově v různých časových intervalech a různými zaměstnanci. Během kontrol Vězeňská služba ČR, stejně jako Generální inspekce bezpečnostních sborů či krajské státní zastupitelství, nezjistila žádná pochybení,“ konstatoval Řepka.
Mluvčí dále uvedl, že Dalík byl při každém odchodu a příchodu do věznice podroben dechové zkoušce na alkohol, vždy s negativním výsledkem. Na pracovišti trávil standardní dobu, tedy 8,5 hodiny. Mimo pracovní dobu se zdržoval ve věznici v cele s dalšími šesti odsouzenými.
Dalíka, který byl odsouzen k pěti letům vězení za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu, soud v pondělí podmíněně propustil na svobodu. Někdejší tajemník premiéra Mirka Topolánka si tak za mřížemi odpykal polovinu trestu.
Úklid, drobné opravy, rekonstrukce, popisuje Dalík
Aktuální zájem médií o jeho pracovní zařazení ve věznici v pátek Dalík okomentoval pro web Neovlivní.cz. „Myslel jsem, že když jsem trest přijal, řádně i půlku odpykal a teď jsem byl za standardních podmínek propuštěný na podmínku, budu mít pokoj,“ uvedl muž, který chce nyní žít ve svém domě ve Francii a v Česku plánuje rozvíjet firmu zaměřenou na development.
„Byla to každodenní práce, která začíná úklidem, přes drobné opravy, rekonstrukce toalet nebo koupelen. Dělali jsme také fasádu,“ popsal náplň své pracovní činnosti v penzionu.
Dalík dále uvedl, že o zařazení na venkovní pracoviště nežádal a že předtím strávil celkem 13 měsíců jen ve věznici. Podle něj chodí ven pracovat všichni vězni, kteří k tomu splňují kritéria. „Bohužel můj obličej už je natolik známý, že kdybych tam dělal něco, co bych dělat neměl, určitě by se našel někdo, kdo by to tak nenechal. Kromě toho bych to nikdy nedělal. Třeba i proto, že bych si tím mohl ohrozit podmínečné propuštění,“ dodal.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
