Podle dosavadního vyšetřování žalobců a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nedošlo k porušení zákona v případu lobbisty Marka Dalíka. Ten pracoval při výkonu trestu v jednom ze znojemských penzionů. Věznice ve Znojmě měla s podnikem uzavřenou smlouvu o zaměstnávání vězňů. Soud Dalíka v pondělí po uplynutí poloviny z pětiletého trestu podmíněně propustil na svobodu.
„V současnosti výsledky šetření neprokázaly, že by došlo k porušení právních předpisů upravujících výkon trestu odnětí svobody a předpisů s nimi souvisejících, které upravují zaměstnávání odsouzených. Rovněž tak nebylo zjištěno, že by došlo k porušení rovnosti práv odsouzených,“ uvedl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma.
Krajské státní zastupitelství v Brně prověřovalo okolnosti, za kterých Marek Dalík pracoval během výkonu trestu ve znojemském penzionu, na popud anonymního oznamovatele, zřejmě jednoho z dalších odsouzených, který si stěžoval na to, že má Dalík mimořádné pracovní podmínky.
Podnět ohledně Dalíkova pobytu ve vězení řešila také GIBS, která prověřuje možné trestné činy policistů, celníků nebo příslušníků vězeňské služby. „Můžeme sdělit, že jsme v loňském roce jeden takový podnět prošetřili a tento byl ukončen se závěrem, že jsme nezjistili žádné spáchání trestného činu ze strany vězeňské služby. Momentálně se však zabýváme obdobným podnětem, ke kterému ale nyní nebudeme poskytovat žádné informace,“ uvedla mluvčí GIBS Ivana Nguyenová.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve vyjádření na Twitteru sdělila, že za plnění výkonu trestu odpovídá vězeňská služba. Ministerstvo podle ní ale využije všech svých kontrolních pravomocí a informace, které se o Dalíkovi objevily v médiích, prověří.
Dalík měl v penzionu vykonávat údržbářské a úklidové práce
Někdejší lobbista Marek Dalík pracoval během výkonu trestu ve znojemském penzionu U Císaře Zikmunda. Zprávu ve čtvrtek přinesl server Aktuálně.cz. Věznice ve Znojmě s penzionem spolupracuje od roku 2007 a měla s podnikem uzavřenou smlouvu o zaměstnávání vězňů.
Dalík v penzionu pracoval bez dohledu dozorců, jeho kontrolu zajišťovala podnikatelka Vlasta Masri, která penzion provozuje. Bývalý tajemník premiéra Mirka Topolánka, odsouzený k pěti letům vězení za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur pro armádu, měl v penzionu podle dohody vykonávat pomocné údržbářské a úklidové práce.
„U odsouzeného bylo schváleno pracovní zařazení na pracoviště s volným pohybem mimo věznici u Ing. Vlasty Masri,“ sdělil serveru místopředseda Okresního soudu ve Znojmě Jaromír Kapinus.
Dalík měl podle dohody v penzionu pracovat 40 hodin týdně, směna mu začínala v 8:30 a odcházel v 17:00. „Objednatel odpovídá za to, že na pracovišti nebude ve vztahu k odsouzeným mařen účel výkonu trestu odnětí svobody. Zejména jim nebudou umožněny návštěvy příbuzných a dalších nepovolených osob, přebírání nebo předávání listovních a balíkových zásilek, telefonování a podobně,“ uvádí se podle Aktuálně.cz ve smlouvě.
S variantou, že dohled nad trestancem převezme fyzická osoba, s níž má věznice smlouvu, zákon počítá. „Na pracovišti je odsouzený popřípadě kontrolován i zaměstnancem cizího subjektu, který ho zaměstnává,“ řekla serveru mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová. Do penzionu, jenž je od věznice asi deset minut chůze, Dalíka nemusela vozit ani eskorta.
Od roku 2007 penzionem podle mluvčí vězeňské služby postupně prošlo několik desítek znojemských vězňů, kteří rovněž pracovali samostatně nebo ve dvou. Vykonávali pomocné práce jako Dalík a také byli pro toto zaměstnání vybráni stejným způsobem, tedy odbornou vězeňskou komisí.
Podle mluvčí vězeňské služby není zaměstnávání vězňů v ubytovacích zařízeních výjimečné. Vězeňská služba má podle ní smlouvu zhruba se třemi sty subjekty, které zaměstnávají odsouzené, a mezi nimi jsou i ubytovací služby. Malých subjektů, které poskytují práci maximálně jednomu až dvěma vězňům, je v Česku celkem 72, dodala mluvčí.
Soudce o umístění Dalíka věděl
Dalík opustil v pondělí znojemskou věznici poté, co o jeho podmíněném propuštění rozhodl Okresní soud ve Znojmě. „Splnil všechny zákonné podmínky, za této situace jsme vycházeli ze soudních návrhů,“ uvedl předseda senátu Miroslav Nahodil. Doplnil, že soud bude ověřovat chování odsouzeného, bude mít přehled o jeho životě, a pokud by nastaly problémy, bude rozhodovat o tom, zda se Dalík vrátí do cely.
O pracovním umístění Dalíka ve znojemském penzionu soud věděl. „Pokud jde o hodnoticí zprávu věznice, ta obsahovala informaci o pracovním zařazení odsouzeného a bylo zřejmé, že je zaměstnán u paní Masri. Pokud bych mluvil obecně, tato informace nová nebyla, ale byla soudu známa,“ informoval soudce Miroslav Nahodil.
Podle psychologů jde v případě Dalíka o kriminálně nenarušenou osobnost a riziko, že bude dál páchat kriminální činnost, je velmi nízké. Předpokládají také, že po opuštění věznice povede Dalík příkladný život. Z psychologického posudku vyplynulo i to, že výkon trestu je pro Dalíka traumatizujícím zážitkem. O velice stresujícím zážitku hovořil i jeho obhájce.
„Člověk je naprosto omezen, nemůže se stýkat se svými nejbližšími, nemůže pracovat, nemůže normálně žít. Je mezi lidmi, se kterými by se za jiných okolností nechtěl ani potkat, je to neuvěřitelná zkušenost,“ uvedl Dalík na dotaz soudce, co mu vadí na výkonu trestu.
Marek Dalík, někdejší poradce premiéra Mirka Topolánka, se v minulosti zapletl do několika kauz. Vlivný lobbista se v zákulisí české politiky pohybuje již od roku 1999, v té době se seznámil s Topolánkem.
V letech 2006 až 2009, kdy byl Topolánek premiérem, stál Dalík často po jeho boku, dokonce si koupil byt ve stejném domě. Podle médií měl výrazný podíl na Topolánkově politické strategii, zároveň však během jeho éry nebyl v ODS příliš populární. V době jeho angažmá v českém veřejném prostoru se novináři pozastavovali nad Dalíkovými vysokými příjmy.
Dalíkovo jméno se začalo v médiích více objevovat od srpna roku 2004 v souvislosti s kauzou údajného uplácení exposlance Unie svobody Zdeňka Kořistky. Ten tehdy obvinil Dalíka, že mu společně s Janem Večerkou nabízeli deset milionů korun, když nepodpoří vládu Stanislava Grosse (ČSSD). Policie obvinila oba lobbisty z podplácení, obvinění se ale neprokázalo, případ byl odložen.
Na přelomu let 2006 a 2007 se Dalík podílel na vyjednávání podpory Topolánkově koaliční vládě, kterou nakonec podpořili dva sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zapleten byl také v takzvané Toskánské kauze, která vznikla v létě 2009 po zveřejnění tajně pořízených fotografií z Topolánkovy dovolené v Itálii, kde byl zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů.
V roce 2009 se Dalík údajně pokoušel jménem premiéra přesvědčit redaktora České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa.
Odsouzen byl v souvislosti s nákupem Pandurů. Kontrakt v hodnotě 20,8 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Koncem roku 2007 Topolánkův kabinet od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v níž Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun.
Dalík původně dostal čtyři roky vězení za to, že si při neformální schůzce ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 o úplatek pro někoho z české vlády. Po zástupci firmy Steyr, která obrněné vozy dodávala, žádal podle trestního spisu půl miliardy korun. Tento rozsudek ale soud zrušil.
Po zásahu Nejvyššího soudu ovšem padl nový rozsudek, který Dalíkovi o rok přitížil. Soud dospěl k názoru, že podváděl, když se pokusil ze zbrojařů vylákat peníze. Uvedl je v omyl tím, že předstíral svůj vliv na ministry. Nejvyšší soud později odmítl Dalíkovo dovolání a Ústavní soud jeho ústavní stížnost.
