Nejrychlejší varianta odstávky uhlí je možná jen s jasnou náhradou, říká Brabec

Nahrávám video
Události, komentáře o konci doby uhelné
Zdroj: ČT24

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Takzvaná uhelná komise má připravit scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, avizoval ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu, protože v roce 2030 ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku, s jehož výstavbou se do budoucna počítá v dukovanské elektrárně.

Podle Mirka Topolánka je vždycky, když dojde k odstavení nějakého zdroje energie, nutné vědět, čím bude nahrazen, kdy a kolik to bude stát. Vyjádřil názor, že když vlády, včetně té, které předsedal on sám, neumějí hnout s nějakým problémem, nebo chtějí mlžit, vytvoří komisi.

Třetinu uhelných elektráren lze zavřít zítra

„Nejsme schopni definovat budoucí spotřebu. Měli bychom si vyjednat co nejpružnější prostor od EU, protože doba uhelná začíná končit, všichni jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu zdroje z uhlí, konvertují do plynu, biomasy, odpadu a podobně. To znamená, myslím si, že určení scénáře bude jen umělý krok, jako všechny scénáře, které tady byly doposud schvalovány,“ poznamenal ke snahám uhelné komise Topolánek.

Podle Jana Rovenského, který je členem komise, je nejambicióznější varianta vývoje realistická. Řekl, že můžeme některé uhelné elektrárny zavřít hned, protože Česká republika je sedmý největší vývozce elektřiny na světě.

„V posledních deseti letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Kdybychom zítra třetinu uhelných elektráren zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit,“ poznamenal Rovenský.

Zbývající dvě třetiny lze podle něj s odvoláním na závěry dřívější Pačesovy komise do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji. Podle Mirka Topolánka taková představa sice matematicky vychází, ale technicky je absolutně nemožná. Sám je příznivcem jaderné energetiky, u Dukovan vnímá jako překážku otálení se začátkem výstavby nového bloku. Uvědomuje si ale, že to bude velmi nákladné.

Sázka na jádro

Podle Komory obnovitelných zdrojů by do roku 2030 bylo možné nahradit čtyři pětiny energie z uhlí obnovitelnými zdroji. Ministr Brabec je ale přesvědčen, že to možné není. „Jde o teoretické scénáře. Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo Německem a pozapomíná, že nemáme moře a nemůžeme dělat offshorové vrtule, nebo windparky, které tam jsou,“ uvedl Brabec.

Sám si uvědomuje, že postavit nové jaderné bloky včas je ambiciózní scénář. Není ale podle něj nerealistický. „Kopne se do země, obrazně řečeno, nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by mělo být hotovo,“ předeslal ministr.

Jak ale dodal, je potřeba mít na paměti, že stávající čtyři bloky Dukovan bude nutné obnovit, aby byly v provozu i po roce 2035. „Děláme maximum kroků, aby se už nic nezdržovalo,“ dodal ministr.

Podle Brabce se dnes státy v Evropě uchylují k nepredikovatelným krokům. Může se v budoucnu stát, že cena elektřiny bude astronomická a nebude ji odkud dovézt. „Tomu se chceme vyhnout, to je zodpovědnost vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 14 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 16 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 20 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
22. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
22. 3. 2026

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
22. 3. 2026

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...