Nejrychlejší varianta odstávky uhlí je možná jen s jasnou náhradou, říká Brabec

Nahrávám video
Události, komentáře o konci doby uhelné
Zdroj: ČT24

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Takzvaná uhelná komise má připravit scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, avizoval ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu, protože v roce 2030 ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku, s jehož výstavbou se do budoucna počítá v dukovanské elektrárně.

Podle Mirka Topolánka je vždycky, když dojde k odstavení nějakého zdroje energie, nutné vědět, čím bude nahrazen, kdy a kolik to bude stát. Vyjádřil názor, že když vlády, včetně té, které předsedal on sám, neumějí hnout s nějakým problémem, nebo chtějí mlžit, vytvoří komisi.

Třetinu uhelných elektráren lze zavřít zítra

„Nejsme schopni definovat budoucí spotřebu. Měli bychom si vyjednat co nejpružnější prostor od EU, protože doba uhelná začíná končit, všichni jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu zdroje z uhlí, konvertují do plynu, biomasy, odpadu a podobně. To znamená, myslím si, že určení scénáře bude jen umělý krok, jako všechny scénáře, které tady byly doposud schvalovány,“ poznamenal ke snahám uhelné komise Topolánek.

Podle Jana Rovenského, který je členem komise, je nejambicióznější varianta vývoje realistická. Řekl, že můžeme některé uhelné elektrárny zavřít hned, protože Česká republika je sedmý největší vývozce elektřiny na světě.

„V posledních deseti letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Kdybychom zítra třetinu uhelných elektráren zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit,“ poznamenal Rovenský.

Zbývající dvě třetiny lze podle něj s odvoláním na závěry dřívější Pačesovy komise do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji. Podle Mirka Topolánka taková představa sice matematicky vychází, ale technicky je absolutně nemožná. Sám je příznivcem jaderné energetiky, u Dukovan vnímá jako překážku otálení se začátkem výstavby nového bloku. Uvědomuje si ale, že to bude velmi nákladné.

Sázka na jádro

Podle Komory obnovitelných zdrojů by do roku 2030 bylo možné nahradit čtyři pětiny energie z uhlí obnovitelnými zdroji. Ministr Brabec je ale přesvědčen, že to možné není. „Jde o teoretické scénáře. Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo Německem a pozapomíná, že nemáme moře a nemůžeme dělat offshorové vrtule, nebo windparky, které tam jsou,“ uvedl Brabec.

Sám si uvědomuje, že postavit nové jaderné bloky včas je ambiciózní scénář. Není ale podle něj nerealistický. „Kopne se do země, obrazně řečeno, nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by mělo být hotovo,“ předeslal ministr.

Jak ale dodal, je potřeba mít na paměti, že stávající čtyři bloky Dukovan bude nutné obnovit, aby byly v provozu i po roce 2035. „Děláme maximum kroků, aby se už nic nezdržovalo,“ dodal ministr.

Podle Brabce se dnes státy v Evropě uchylují k nepredikovatelným krokům. Může se v budoucnu stát, že cena elektřiny bude astronomická a nebude ji odkud dovézt. „Tomu se chceme vyhnout, to je zodpovědnost vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...