Nejrychlejší varianta odstávky uhlí je možná jen s jasnou náhradou, říká Brabec

Nahrávám video
Události, komentáře o konci doby uhelné
Zdroj: ČT24

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by na nejrychlejší ze tří navrhovaných variant, které chystá takzvaná uhelná komise, kývnul pouze s vědomím, že se Česko nedostane do energetického deficitu. Řekl to v Událostech, komentářích. Bývalý premiér Mirek Topolánek je přesvědčen, že sázka na jádro je dobrá cesta. Jan Rovenský z hnutí Greenpeace a člen zmíněné uhelné komise zastává názor, že třetinu uhelných elektráren můžeme zavřít hned zítra a české domácnosti to nijak nepocítí.

Takzvaná uhelná komise má připravit scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí. V září letošního roku je chce představit a vydat doporučení, kterým se následně bude zabývat vláda, avizoval ministr průmyslu a obchodu a předseda komise Karel Havlíček (za ANO). Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

„Na nejrychlejší variantu bych kývnul, pouze pokud bychom měli náhradu a nedostali se do energetického deficitu. Musí být jasná náhrada, nesmíme být závislí na dovozu,“ konstatoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něj je to záležitost bezpečnosti a zároveň energetického mixu, protože v roce 2030 ještě nebudou k dispozici náhrady typu nového jaderného bloku, s jehož výstavbou se do budoucna počítá v dukovanské elektrárně.

Podle Mirka Topolánka je vždycky, když dojde k odstavení nějakého zdroje energie, nutné vědět, čím bude nahrazen, kdy a kolik to bude stát. Vyjádřil názor, že když vlády, včetně té, které předsedal on sám, neumějí hnout s nějakým problémem, nebo chtějí mlžit, vytvoří komisi.

Třetinu uhelných elektráren lze zavřít zítra

„Nejsme schopni definovat budoucí spotřebu. Měli bychom si vyjednat co nejpružnější prostor od EU, protože doba uhelná začíná končit, všichni jsou na to připraveni, někteří už neplánují obnovu zdroje z uhlí, konvertují do plynu, biomasy, odpadu a podobně. To znamená, myslím si, že určení scénáře bude jen umělý krok, jako všechny scénáře, které tady byly doposud schvalovány,“ poznamenal ke snahám uhelné komise Topolánek.

Podle Jana Rovenského, který je členem komise, je nejambicióznější varianta vývoje realistická. Řekl, že můžeme některé uhelné elektrárny zavřít hned, protože Česká republika je sedmý největší vývozce elektřiny na světě.

„V posledních deseti letech průměrně vyvážela víc elektřiny, než spotřebují všechny české domácnosti. Kdybychom zítra třetinu uhelných elektráren zavřeli, tak se nestane nic strašnějšího, než že budeme vyvážet nulu. Nenastane žádný deficit,“ poznamenal Rovenský.

Zbývající dvě třetiny lze podle něj s odvoláním na závěry dřívější Pačesovy komise do roku 2030 nahradit obnovitelnými zdroji. Podle Mirka Topolánka taková představa sice matematicky vychází, ale technicky je absolutně nemožná. Sám je příznivcem jaderné energetiky, u Dukovan vnímá jako překážku otálení se začátkem výstavby nového bloku. Uvědomuje si ale, že to bude velmi nákladné.

Sázka na jádro

Podle Komory obnovitelných zdrojů by do roku 2030 bylo možné nahradit čtyři pětiny energie z uhlí obnovitelnými zdroji. Ministr Brabec je ale přesvědčen, že to možné není. „Jde o teoretické scénáře. Vždycky mě pobaví, když nás někdo srovnává s Dánskem nebo Německem a pozapomíná, že nemáme moře a nemůžeme dělat offshorové vrtule, nebo windparky, které tam jsou,“ uvedl Brabec.

Sám si uvědomuje, že postavit nové jaderné bloky včas je ambiciózní scénář. Není ale podle něj nerealistický. „Kopne se do země, obrazně řečeno, nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by mělo být hotovo,“ předeslal ministr.

Jak ale dodal, je potřeba mít na paměti, že stávající čtyři bloky Dukovan bude nutné obnovit, aby byly v provozu i po roce 2035. „Děláme maximum kroků, aby se už nic nezdržovalo,“ dodal ministr.

Podle Brabce se dnes státy v Evropě uchylují k nepredikovatelným krokům. Může se v budoucnu stát, že cena elektřiny bude astronomická a nebude ji odkud dovézt. „Tomu se chceme vyhnout, to je zodpovědnost vlády,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 5 mminutami

ŽivěVláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 16 mminutami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 2 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...