Mirek Topolánek strana 2 z 4

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě o dluhu vládních institucí to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.

Zavedení emisní normy Euro 7 by vedla k uzavření výrobní haly i propuštění tisíců zaměstnanců, řekl v Otázkách Václava Moravce člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Norma přináší nesplnitelné termíny, začátek její platnosti je nepřiměřený i podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti). Hostem pořadu byl i bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle kterého českou ekonomiku v současné krizi teprve čekají nejhorší časy. Jahn naopak letos předpokládá oživení.

Bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčen, že aktuální zákaz dovozu ruských ropných produktů tamní režim zasáhne. Náměstek pro řízení sekce energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla připomněl výjimku pro nákup těchto surovin. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vidí v embarzích vhodný nástroj pro silovou debatu s Ruskem. Tři muži byli hosty Událostí, komentářů.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Pokud by ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil expremiér Andrej Babiš (ANO), hrozí podle komentátora časopisu Reflex Bohumila Pečinky destrukce ústavního systému a Babiš začne hrát roli stínového premiéra. To si ale nemyslí komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Systém dokázal podle něj odolat i tehdy, kdy měl Babiš většinu ve sněmovně a na Hradě seděl Miloš Zeman. „Jde jen o otázku estetickou,“ dodal. Šéfredaktora magazínu Reportér Roberta Čásenského překvapilo množství hlasů, které oba postupující kandidáti, Babiš a Petr Pavel, získali.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Někdejší premiér a bývalý kandidát na prezidenta Mirek Topolánek považuje za nezbytné, aby měl budoucí český prezident bohaté politické zkušenosti. S tím nesouhlasí textař a rovněž bývalý kandidát na post hlavy státu Michal Horáček. „Václav Havel politickou zkušenost také neměl,“ připomněl v Událostech, komentářích.

Vláda přinesla do sněmovny návrh rozpočtu na příští rok, nyní to vypadá, že v něm bude počítat se schodkem až 375 miliard korun. Příčinu vysokého deficitu podle někdejšího ministra financí a bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je nutné hledat v rozpočtovém populismu, v němž pokračuje současná vláda Petra Fialy (ODS). „Vláda není ochotna řešit strukturální problém rozpočtové politiky,“ míní někdejší ministr, který byl hostem Interview ČT24. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je válka nečekanou výzvou, která má na schodek rozpočtu značný vliv, pokud chce vláda pomoci firmám a domácnostem. S tím souhlasí i místopředseda poslaneckého klubu Aleš Juchelka (ANO), nicméně podle něj vláda neví, jak má rozpočet uchopit.

Někdejší premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčený o tom, že letošní zimu domácnosti zvládnou, na příští topnou sezonu se Česko ale musí podle něj připravit. Zároveň předpokládá, že i přes současné problémy ruský plyn v budoucnu do Evropy může téct, bude ale nutné mít stoprocentní zálohu, uvedl Topolánek v Interview ČT24.

Jako „vládu národní katastrofy“ charakterizoval předseda opozičního ANO Andrej Babiš vládu Petra Fialy (ODS). Řekl to v Poslanecké sněmovně, která se na popud opozice sešla, protože se ANO pokusí vyslovit vládě nedůvěru, byť k tomu pravděpodobně nesežene dost hlasů. Fiala následně prohlásil, že vláda pracuje ve složitých podmínkách, část problémů podle něj zdědila po předchozí Babišově vládě. Mimo jiné hovořil o tom, že je kabinet připraven na eventualitu, že se nepodaří prosadit celoevropskou reakci na energetickou krizi. Politici schválili, že mohou jednat celou noc. Schůze nepokročila k rozpravě ani hodinu po půlnoci.

Bývalý premiér Mirek Topolánek hodnotí české předsednictví EU stejně, jako když mu on sám předsedal před třinácti lety. Myslí si, že současnému předsedovi vlády uteče během jeho konání domácí politika, protože prožije půl roku v letadle a v Evropě. Expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) je přesvědčený o tom, že česká vláda má před sebou nelehký úkol, který ale nakonec zvládne. Topolánek a Špidla byli hosty Událostí, komentářů.

Česká republika se podruhé v historii ujímá předsednictví Radě EU. Během půlroku se chce zaměřit na pět základních priorit, hlavní cíle se týkají Ukrajiny a její obnovy po skončení válečného konfliktu. Nejzásadnějším tématem ale podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) bude řešení problémů spojených s energetikou. Na Evropu dolehnou během příští topné sezóny, řekl v pořadu Interview ČT24.

Česká republika by se měla podle bývalého premiéra Mirka Topolánka během předsednictví v Radě Evropské unie zaměřit na energetiku. Zejména energetická bezpečnost je podle něj, stejně jako během prvního předsednictví v roce 2009, stále absolutně dominantním tématem. Nynější předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Topolánek byl hostem pořadu Interview ČT24.

Česko zažilo evropské předsednictví zatím jednou, a to před třinácti lety. I tehdy čelila Evropská unie ekonomické krizi a problémům s dodávkami ruského plynu. V polovině předsednictví sněmovna navíc vyslovila nedůvěru vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS), kterého vystřídal úřednický premiér Jan Fischer.

Podíl na krizi kolem dodávek plynu má Německo, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Na závislost sousední země na ruských dodávkách upozornil také místopředseda sněmovny a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Česká vláda chce nyní před zimou naplnit zásobníky plynem nejméně z osmdesáti procent. Ani takové zásoby ale podle bývalého ministra průmyslu Milana Urbana (ČSSD) nejsou dostatečné.

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s takovou možností počítat, kabinet podle Fialy dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Ministerstvo průmyslu uvedlo, že při vážném nedostatku by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Podle plynárenské společnosti Net4Gas jsou ale dodávky plynu do Česka stabilní a soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do Česka nyní dostává z východní části Německa.

Premiér Petr Fiala bude další dva roky pokračovat v roli předsedy občanských demokratů. Ve funkci, kterou zastává od ledna 2014, ho v sobotu potvrdil stranický kongres v Praze 510 z 510 platných hlasů delegátů. Svůj post obhájil i místopředseda strany Zbyněk Stanjura, přestože na kongresu nebyl přítomen. Čeká totiž na výsledek testu na covid-19. Kongres také zvolil v prvním kole všechny kandidáty na čtyři řadové místopředsedy, kde uspěli obhajující místopředsedové Martin Baxa, Martin Kupka i Alexandr Vondra. Místo v nejužším vedení neobhajoval šéf Senátu Miloš Vystrčil, kterého nahradil pražský zastupitel a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Bývalý český premiér Mirek Topolánek v Interview ČT24 řekl, že sankce uvalené na Rusko jsou nedostatečné, on sám by byl údajně asi ostřejší. K žádosti Ukrajiny o vyhlášení bezletové zóny uvedl, že by její zavedení mohlo vyhrotit vztahy mezi Ruskem a NATO. Lepší cestou je podle něj vybavit Ukrajinu technikou, díky které by si dokázala tuto zónu vynutit sama. Připustil také, že Ukrajina má šanci neprohrát, o část území ale podle něj přijde.

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Bývalý premiér Mirek Topolánek trvá na tom, že jedině absolutně drastické sankce vůči Rusku mohou změnit agresivní jednání země vůči Ukrajině. Čím budou sankce polovičatější, tím bude konflikt podle Topolánka delší a jeho následky hrozivější. Dokáže si představit, že Západ se obejde bez ruského plynu a ropy. Mirek Topolánek byl hostem Událostí, komentářů.

Cena plynu pro evropský trh se od ruské invaze na Ukrajinu zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Německo v reakci pozastavilo proces schvalování plynovodu Nord Stream 2, který stál 230 miliard korun. O závislosti států Evropské unie na ruském plynu diskutovali v Otázkách Václava Moravce předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.