V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšilo zadlužení meziročně nejvíce v EU

V Česku se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě o dluhu vládních institucí to v pátek oznámil statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.

Deficit veřejných financí se v loňském roce v Česku snížil na 3,6 procenta z 5,1 procenta HDP v roce 2021, informoval Eurostat. V celé EU deficit klesl na 3,4 procenta z předloňských 4,8 procenta HDP.

„Naší snahou musí být další snižování deficitu veřejných financí. Proto vláda připravuje konsolidační balíček, který má od příštího roku dále snížit strukturální saldo o jeden procentní bod HDP,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Nebudou to populární kroky, ale udělat je musíme. Potřebujeme znovu začít plnit fiskální pravidla EU, vrátit veřejné finance České republiky na udržitelnou kolej a zastavit rychlé zadlužování naší země, které nastartovala minulá vláda přijímáním voličsky líbivých kroků,“ dodal.

Co se eurozóny týče, tam se na konci loňského roku zadlužení snížilo, a to o 3,9 bodu na 91,6 procenta HDP. Deficit veřejných financí se pak v zemích platících eurem snížil na 3,6 procenta HDP proti deficitu 5,3 procenta HDP na konci roku 2021.

„V eurozóně i v EU je za poklesem poměru dluhu k hrubému domácímu produktu vyšší růst HDP než růst dluhu v absolutních hodnotách,“ uvedl Eurostat. Zadlužení za celou EU se ke konci loňského roku zvýšil nad 13,27 bilionu eur (více než 312 bilionů korun), zatímco ke konci loňského září nepatrně přesahoval 13,20 bilionu eur.

Nejvíce zadlužené je Řecko, nejméně Estonsko

V EU je nejvíce zadluženo Řecko, kde poměr dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta, třetí nejvíce zadluženou zemí Unie pak bylo Portugalsko, kde tento poměr činil 113,9 procenta HDP.

Naopak nejméně zadlužené je Estonsko, kde poměr dluhu k HDP dosáhl 18,4 procenta. Druhou nejméně zadluženou zemí Unie bylo na konci loňského roku Bulharsko s hodnotou 22,9 procenta, třetí Lucembursko s podílem dluhu na HDP 24,6 procenta.

Proti třetímu čtvrtletí se zadlužení České republiky mírně snížilo, na konci září činilo po revizi dat 45,1 procenta HDP. V předběžné zprávě letos v lednu Eurostat uváděl, že zadlužení ke konci třetího čtvrtletí dosáhlo v Česku 45,2 procenta HDP.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus (tehdy ODS). Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Celostátní sněm Hospodářské komory volí nové vedení, do čela kandiduje Zajíček

Celostátní sněm Hospodářské komory ČR ve středu zvolí nové vedení. Na funkci prezidenta je nominovaný pouze Zdeněk Zajíček (ODS), který pozici zastává od roku 2023. Kandidátů na šest viceprezidentských pozic je zatím devět, další mohou navrhnout delegáti přímo na sněmu. Zajíček v úvodu sněmu upozornil na dramatický nárůst regulace, varoval před jednostranným zaměřením politiky EU. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 5 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 16 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026
Načítání...