Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn, pevnou biomasu a biometan. „Celkové investice do roku 2030 odhadujeme na 180 miliard korun,“ uvedl Topolánek, podle kterého je úspěšná transformace tuzemského teplárenství podmíněna přijatelnou podobou legislativy EU a zajištěním odpovídajících prostředků v programu zaměřeném na podporu modernizace soustav zásobování tepelnou energií.
S EU je podle Topolánka kvůli mnohamiliardovým investicím tepláren nutné jednat o výši jejich přiměřeného zisku, která zohlední náklady na modernizaci a tržní úrokové sazby. Upozornil, že při modernizaci tuzemského teplárenství bude důležitá také podpora tepla vyráběného z obnovitelných zdrojů a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Plyn, biomasa či elektrické kotle
Provozovatelé tepláren připravili stovky záměrů. Přibližně polovina plánovaných modernizací tepelného zdroje je postavena na spalování zemního plynu, pětina počítá s přechodem na biomasu a desetina je zaměřena na energetické využití odpadů. Plánovány jsou také modernizace tepláren za využití tepelných čerpadel, elektrických kotlů, bioplynu, využití odpadního tepla a různé kombinace zdrojů a paliv. Schváleny jsou už dotace na projekty tepláren přes 40 miliard korun.
Například energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva podle dřívějších propočtů 30 až 40 miliard korun. Více než miliardu korun bude stát modernizace Teplárny Přerov. Nové kotle budou spalovat biomasu a tuhá alternativní paliva vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude v přerovské teplárně po instalaci nových kotlů odstavena.
V roce 2030 by měl mít hlavní podíl v tuzemském teplárenství zemí plyn, poté jeho váha v energetickém mixu bude postupně klesat, naopak se zvýší podíl pevné biomasy, geotermální energie a biometanu.
Cena zkapalněného zemního plynu, který loni po ruském útoku na Ukrajinu a následných sankcích EU nahradil ruský zemní plyn, loni podle analytika Blahoslava Němečka ze společnost EY několikanásobně vzrostla a dostala se na historické maximum.
V předchozích letech se pohybovala mezi 20 až 30 eury za MWh, v roce 2022 ale Evropa soupeřila s asijskými státy o jeho dodávky, což mělo za následek rychlý růst cen. Evropu od ještě vyšších cen zkapalněného plynu zachránila recese v Číně. „Díky tomu, že klesla spotřeba Asie, tak cenový vrchol nebyl tak vysoký,“ podotkl Němeček, podle kterého se situace na trhu už uklidňuje a cena zkapalněného plynu klesá.
Topolánek upozornil, že cena zkapalněného plynu z podstaty nikdy nebude na úrovni levnějšího pevninského zemního plynu, který teplárny dříve nakupovaly. „Jsou tam prostě tři procesy navíc. Bude (zkapalněný plyn) vždy zhruba o 15 eur dražší, takže ceny kolem 20 eur (za MWh) jsou nenávratně pryč. Počítejme s cenami, které tady při velkém přetlaku nabídky už byly, a to je někde kolem 38 eur za MWh. Na ty se můžeme dopracovat,“ odhadl Topolánek.
