ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren čtyřicet miliard korun

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník, uvedla firma. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

„Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci. 

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky je podle něj připraveno víc než sto miliard korun, desítky miliard také podle něj zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix Česka bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv – ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice

Černouhelná elektrárna Dětmarovice o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v Česku, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého, tedy tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 1 hhodinou

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 1 hhodinou

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...