ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren čtyřicet miliard korun

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník, uvedla firma. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

„Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci. 

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky je podle něj připraveno víc než sto miliard korun, desítky miliard také podle něj zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix Česka bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv – ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice

Černouhelná elektrárna Dětmarovice o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v Česku, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého, tedy tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 43 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 18 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...