ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren čtyřicet miliard korun

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník, uvedla firma. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

„Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem,“ řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci. 

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) už dříve uvedl, že transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Na transformaci energetiky je podle něj připraveno víc než sto miliard korun, desítky miliard také podle něj zamíří právě do teplárenství. Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla při úterní konferenci řekl, že teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn.

Cyrani uvedl, že teplárenský mix Česka bude v nejbližších letech doplněn převážně zdroji na kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) na zemní plyn. Předpokládá se podle něj, že uplatnění najdou také biomasové kotelny, zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) a plynové kotelny jako takové.

Konkrétně v Mělníce budou podle něj základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny vysoce účinné paroplynové zdroje. Jako záložní a takzvaný špičkový zdroj tepla pak budou instalovány nové plynové kotle. V lokalitě je také zvažováno využití dalších nízkoemisních technologií a paliv – ZEVO, kotel na biomasu nebo elektrokotle.

Na plyn má přejít i lokalita Dětmarovice

Černouhelná elektrárna Dětmarovice o instalovaném výkonu 3 x 200 megawattů kromě výroby elektřiny dodává teplo do měst Orlová a Bohumín. Poslední producent černého uhlí v Česku, společnost OKD, však těžbu v nejbližších letech ukončí. ČEZ proto plánuje na přeměnu lokality Dětmarovice do roku 2025 investovat více než miliardu korun, vyplývá z Cyraniho prezentace.

Základní technologií pro výrobu tepla a elektřiny budou v Dětmarovicích čtyři vysoce účinné kogenerační jednotky o celkovém výkonu 45 megawattů elektrických a 40 megawattů tepelných. Jako záložní zdroj tepla budou i zde instalovány nové plynové kotle. Na plyn už ČEZ převedl kotelnu Energetiky Vítkovice, kde dříve dva černouhelné kotle zajišťovaly dodávku tepla pro Třinecké železárny, Vítkovice Holding, Vítkovickou nemocnici Ostrava a domácnosti.

Další vývoj podle Cyraniho čeká české teplárenství mezi roky 2030 až 2050, kdy má po dožití zdrojů zprovozněných v první fázi do roku 2030 dojít k opuštění technologií využívajících zemní plyn. Další rozvoj naopak čeká biomasu a technologie, které neprodukují emise oxidu uhličitého, tedy tepelná čerpadla, elektrokotle nebo fototermiku, což je získávání tepla ze slunečního svitu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 9 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 12 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled