Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doufá, že už nebude nutné přistupovat na různé kompromisy v souvislosti s návrhem konsolidačního balíčku. Myslí si, že na větším množství změn by se už ministři nemuseli shodnout. Řekl to v Interview ČT24. S obstrukcemi opozice počítá, podle něj mají opoziční strany právo říct, jaký mají názor na konkrétní zákon.
Zbyněk Stanjura míní, že to nejhorší, pokud jde o konsolidační balíček, má už za sebou. „Sladit názory a programy pěti vládních stran není vůbec jednoduché. Jsem si jistý, že kdyby kterákoliv z nich vládla sama a ten balíček připravovala sama, tak vypadá jinak než to kompromisní znění, na kterém jsme se nakonec dohodli,“ uvedl.
Ministr financí doufá, že už další kompromisy nebude muset řešit. Na velkém množství pozměňovacích návrhů by se podle něj už ministři neshodli. „Pokud některé body podpoří opozice, tak dobře, ale důležitá je jednota vládních poslanců,“ řekl k případným pozměňovacím návrhům.
O konsolidačním balíčku a důchodové reformě se podle ministra bude hlasovat zvlášť, nikoliv v rámci „jednoho balíku“, jak navrhoval například bývalý premiér Mirek Topolánek. Ten mimo jiné doporučoval, stejně jako někteří politologové, spojit hlasování o konsolidačním balíčku s hlasováním o důvěře vládě.
„Z časového hlediska by to bylo riskantní. Není potřeba zvyšovat tlak na poslance a senátory. Vyjednávalo vedení pěti politických stran a každá musí zařídit, aby členové jejich klubů oba zákony podpořili,“ sdělil.
Stanjura: Na obstrukce má opozice právo
S obstrukcemi opozice ministr financí počítá. „Pokud menšina využije svého práva a bude obstruovat, tak většina má zase jiné nástroje, aby to překonala. Myslím, že je důležité, aby každá politická strana mohla sdělit voličům, jaký má konkrétní názor u konkrétního zákona,“ dodal.
Pokud jde o případné změny v navrhovaném balíku, Stanjura řekl, že žádný zákon se do Senátu nikdy nedostal bez jediné změny. To, že by se navrhovaný konsolidační balíček měl výrazně měnit, ale připustit nechtěl. „Pro mě je klíčová celková suma, to znamená snaha, o kolik chceme snížit schodky státního rozpočtu v příštím roce a v roce 2025. To je klíčový parametr, který já budu sledovat,“ řekl.
Opět odmítl sdělit, které dotace by se měly škrtat. „Zveřejnili jsme to po resortech, zveřejnili jsme celkové objemy. My jsme k tomu přistoupili tak, že jsme měli k dispozici několik týdnů seznam všech dotačních titulů, každý člen vlády si tak mohl udělat obrázek o objemu v dané kapitole a také o charakteru těch dotací,“ uvedl s tím, že vláda se chce zaměřit hlavně na neinvestiční dotace v podnikatelském sektoru.
Škrty v dotacích mají v příštím roce ušetřit 47 miliard a v roce 2025 54 miliard korun. Tato čísla Stanjura považuje za minimální. „Každou změnu směrem nahoru určitě přivítáme,“ dodal ministr.
Dojít má také na škrty v podpoře obnovitelných zdrojů, dohromady má jít o úsporu 14 miliard korun. „Účelem těch dotací bylo, aby to bylo ekonomicky návratné. Já jsem si jistý, že to ekonomicky návratné již bylo,“ řekl Stanjura. Jenže v zákoně stojí, že tyto dotace mají být vypláceny po dobu dvaceti let. Zákon se ale podle ministra financí dá změnit, věří také, že by to případně u soudu obstálo.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý prohlásil, že každá vláda takový zákon připraví, vždy udělá nějakou „blbost“ v detailech. Podle Stanjury se to může ukázat i v tomto případě, na to podle něj legislativní proces myslí. Chyby mohou být korigovány pozměňovacím návrhem nebo v Senátu.
