Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

Nahrávám video

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Dvořák si myslí, že doby, kdy V4 měla podobné či stejné politické směřování v domácí a zahraniční sféře, už pominula. „Je evidentní, že V4 není politicky homogenní útvar,“ dodal s tím, že nemá sílu ani ambici vstoupit do vyjednávání o míru v Gaze či na Ukrajině. 

Topolánek reagoval, že k tomu skupina nikdy nebyla zřízena a že ani nemá ambice, aby řešila Pásmo Gazy. Domnívá se, že státy skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – jsou sice jako pytel blech, ale že je důležité držet vzájemnou komunikaci téměř za každou cenu. „I kdybychom měli společně řešit jen pěstování jahod na zahradě, tak to stojí za to,“ dodal.

Za politickou oponou se děje spousta věcí, upozorňuje Bžoch

Bžoch doplnil, že sice existuje ve V4 mnoho rozporů, ale je také hodně věcí, na kterých je dobré pracovat. „Za politickou oponou se děje spousta věcí, které s politikou nesouvisí.“ Konkrétně zmínil Visegrádský fond a jeho důležitou roli v kultuře, vědě, výzkumu a v dalších oblastech. Také on považuje vzájemnou komunikaci ve skupině za velmi důležitou.

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Maďarská prezidentka Katalin Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států V4, které se ve středu sešly v Praze, tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil ve středu český prezident Petr Pavel.

V4 není hnací motor Evropy, soudí Dvořák

Ministr Dvořák v pořadu řekl, že doby, kdy si před unijním summitem státy V4 ujasňovaly vzájemný postup, už jsou pryč. Argumentoval, že to je od doby, kdy se Maďarsko pokoušelo maskovat své privátní zájmy za značkou V4. „Dlouhodobě jim to procházelo, ale ukázalo se, že je to neslučitelné, že to nefunguje“.

Ministr navíc nepovažuje skupinu za hnací motor, za společnou sílu, která posouvá Evropu, byť si nemyslí, že je V4 mrtvá. Dodal, že Česko by nemělo být překryto značkou V4, která je kvůli „troublemakerovi,“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, toxická. 

Topolánek odmítá „čaroděje třetí kategorie z Bruselu“

Topolánek nastínil představu, co by se stalo, pokud by se V4 rozpadla a Maďarsko by stálo mimo ni či potenciálně mimo EU.  Považoval by to za obrovskou chybu. 

„Fakt nechceš, aby zahraniční politiku za tuto část střední Evropy dělal nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu,“ řekl expremiér s odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borella. Zároveň zdůraznil, že Orbán je sice troublemaker, ale jeho přístup k ochraně vnější schengenské hranice, za který byl nebývalým způsobem kritizován, je jedinou možnou cestou, jak kontrolovat migraci. Dodal, že také některé výroky slovenského premiéra Roberta Fica či činy polské strany Právo a spravedlnost jsou pro nás až za hranou, ale neřekl by, že tyto státy jsou nedemokratické.  

Bžoch souhlasil, že Borrell by neměl mít v Evropě hlavní slovo a varoval před zrušením práva veta v Evropské unii, které prosazuje zejména Německo. 

Dvořák se domnívá, že pokud chce být Evropská unie silným hráčem, musí mít velkou politickou váhu, což ale v této době nemá. Je to podle něj tím, že má spoustu potížistů, kteří říkají s „Evropou nikdy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 6 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 7 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

Evropský pohled