Značka V4 je toxická, říká ministr Dvořák. Expremiér Topolánek naopak vyzdvihl komunikaci ve skupině

Nahrávám video

Visegrádská skupina, V4, se stala v Evropě toxickou značkou a zkazila si pověst, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Bývalý premiér Mirek Topolánek s ním nesouhlasí, skupina má podle něj stále smysl, hlavně v komunikaci. S odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dodal, že nechce, aby zahraniční politiku za naší část střední Evropy dělal „nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu“. Poslanec za ANO Jaroslav Bžoch vyzdvihl význam Visegrádského fondu.

Dvořák si myslí, že doby, kdy V4 měla podobné či stejné politické směřování v domácí a zahraniční sféře, už pominula. „Je evidentní, že V4 není politicky homogenní útvar,“ dodal s tím, že nemá sílu ani ambici vstoupit do vyjednávání o míru v Gaze či na Ukrajině. 

Topolánek reagoval, že k tomu skupina nikdy nebyla zřízena a že ani nemá ambice, aby řešila Pásmo Gazy. Domnívá se, že státy skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – jsou sice jako pytel blech, ale že je důležité držet vzájemnou komunikaci téměř za každou cenu. „I kdybychom měli společně řešit jen pěstování jahod na zahradě, tak to stojí za to,“ dodal.

Za politickou oponou se děje spousta věcí, upozorňuje Bžoch

Bžoch doplnil, že sice existuje ve V4 mnoho rozporů, ale je také hodně věcí, na kterých je dobré pracovat. „Za politickou oponou se děje spousta věcí, které s politikou nesouvisí.“ Konkrétně zmínil Visegrádský fond a jeho důležitou roli v kultuře, vědě, výzkumu a v dalších oblastech. Také on považuje vzájemnou komunikaci ve skupině za velmi důležitou.

Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí 10 milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Maďarská prezidentka Katalin Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států V4, které se ve středu sešly v Praze, tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.

Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. „Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu,“ naznačil ve středu český prezident Petr Pavel.

V4 není hnací motor Evropy, soudí Dvořák

Ministr Dvořák v pořadu řekl, že doby, kdy si před unijním summitem státy V4 ujasňovaly vzájemný postup, už jsou pryč. Argumentoval, že to je od doby, kdy se Maďarsko pokoušelo maskovat své privátní zájmy za značkou V4. „Dlouhodobě jim to procházelo, ale ukázalo se, že je to neslučitelné, že to nefunguje“.

Ministr navíc nepovažuje skupinu za hnací motor, za společnou sílu, která posouvá Evropu, byť si nemyslí, že je V4 mrtvá. Dodal, že Česko by nemělo být překryto značkou V4, která je kvůli „troublemakerovi,“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, toxická. 

Topolánek odmítá „čaroděje třetí kategorie z Bruselu“

Topolánek nastínil představu, co by se stalo, pokud by se V4 rozpadla a Maďarsko by stálo mimo ni či potenciálně mimo EU.  Považoval by to za obrovskou chybu. 

„Fakt nechceš, aby zahraniční politiku za tuto část střední Evropy dělal nějaký čaroděj třetí kategorie z Bruselu,“ řekl expremiér s odkazem na šéfa unijní diplomacie Josepa Borella. Zároveň zdůraznil, že Orbán je sice troublemaker, ale jeho přístup k ochraně vnější schengenské hranice, za který byl nebývalým způsobem kritizován, je jedinou možnou cestou, jak kontrolovat migraci. Dodal, že také některé výroky slovenského premiéra Roberta Fica či činy polské strany Právo a spravedlnost jsou pro nás až za hranou, ale neřekl by, že tyto státy jsou nedemokratické.  

Bžoch souhlasil, že Borrell by neměl mít v Evropě hlavní slovo a varoval před zrušením práva veta v Evropské unii, které prosazuje zejména Německo. 

Dvořák se domnívá, že pokud chce být Evropská unie silným hráčem, musí mít velkou politickou váhu, což ale v této době nemá. Je to podle něj tím, že má spoustu potížistů, kteří říkají s „Evropou nikdy“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.