Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.
Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg
Události: Zemřel Karel Schwarzenberg (zdroj: ČT24)
Do vídeňské nemocnice byl Schwarzenberg v týdnu transportován letecky. „To se zeptejte lékařů, proč mě sem převezli. Já to nevím. Že by tu byli větší specialisté než v Česku, si nemyslím. Odhaduji, že to bude zhruba stejné, ale tady budu moct vidět děti a vnoučata,“ řekl k tomu serveru Expres Schwarzenberg, který ve Vídni strávil velkou část svého života a měl tu část rodiny.
Server Echo24 s odvoláním na zdroj ze Schwarzenbergovy rodiny napsal, že politik byl poslední dva dny v kritickém stavu a v umělém spánku. „Odešel v rodinném kruhu,“ uvedl také web.
Se zdravotními problémy, mezi něž podle něj patřily obtíže se srdcem a ledvinami, se potýkal delší dobu, byl kvůli nim opakovaně hospitalizován.
Zprávy: Zemřel Karel Schwarzenberg (zdroj: ČT24)
Nezištně sloužil, vzpomínají politici
„Zemřel Karel Schwarzenberg. (…) Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal,“ napsal spoluzakladatel TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.
Prezident Petr Pavel řekl, že služba zemi byla pro Schwarzenberga nejen kontinuitou rodu, ale naprosto přirozeným posláním. „Odešel ve všech ohledech velký muž. Bylo mi velkou ctí znát ho osobně. Jeho noblesu, moudrost, laskavý humor a evropský přesah budu postrádat. Upřímnou soustrast rodině,“ uvedl.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že mu bylo ctí zasedat se Schwarzenbergem ve vládě. Označil ho za významnou osobnost českého exilu a politiky posledních desetiletí. Váží si toho, jak Schwarzenberg v době totality pomáhal českému disentu, a toho, že se po roce 1989 rozhodl nezištně sloužit Česku v řadě funkcí. „Před pár týdny jsem ho navštívil v nemocnici a slíbili jsme si, že se sejdeme brzy u něj doma. Mrzí mě, že tu dýmku už spolu nestihneme,“ podotkl Fiala.
Schwarzenbergův sok z prezidentské volby Miloš Zeman vzkázal, že s ním rád diskutoval i poté, co se oba stali důchodci na invalidním vozíku. „Vážil jsem si Karla Schwarzenberga jako svého soupeře v prezidentské volbě,“ napsal.
Poslanecká sněmovna si Schwarzenbergovu památku připomene v úterý odpoledne, schůzi zahájí minutou ticha. Dolní komora připraví také pietní místo s kondolenční knihou. Tu připraví i Černínský palác, sídlo tuzemské diplomacie. Pietní místo pro členy horní komory chystá také Senát.
Mládí strávil v exilu
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se v pražské porodnici v Bubenči jako nejstarší syn Karla Schwarzenberga a jeho manželky Antonie.
Schwarzenbergův otec se zapojil do odboje a bojoval i v květnovém povstání. Proto se na něj nevztahovaly Benešovy dekrety, ale komunistický parlament přijal speciální zákon. „Neodpovídal jakýmkoliv právním zásadám, neboť to byl jedinečný zákon proti jednomu muži,“ připomněl Karel Schwarzenberg.
Interview ČT24: Karel Schwarzenberg (záznam z 23. 9. 2021) (zdroj: ČT24)
Rodina odešla do exilu, kde Schwarzenberg studoval v Mnichově lesnictví a ve Vídni a Štýrském Hradci práva. Po smrti strýce Jindřicha, který jej adoptoval, se v roce 1965 stal i dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve.
V 80. letech předsedal Mezinárodnímu helsinskému výboru pro lidská práva a v rodinném sídle v bavorském Scheinfeldu umístil archiv tehdy v Československu zapovězené literatury. Díky své funkci také mohl navštívit komunistické Československo, kde jednal o otázce lidských práv a setkal se s disidenty.
Vedl Havlovu kancelář
Do vlasti se vrátil na podzim 1989. „Já jsem se vždycky chtěl vrátit zpátky. No a podařilo se. Nevíte, jaká je to radost, když člověk může být zase doma. To nikdo, kdo nebyl dlouho venku, neví, o co jde,“ řekl později.
Na počátku 90. let se stal vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla. Po Havlově odstoupení před rozdělením Československa Schwarzenberg dvanáct let působil mimo oficiální funkce. Pomáhal dojednat česko-německou deklaraci a zval politiky napříč spektrem do svého zámku Dřevíč.
Vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA) a v roce 2004 byl s podporou US-DEU zvolen za Prahu 6 do Senátu. Z ODA později vystoupil. Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem zahraničí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), do vlády jej nominovala Strana zelených.
V prezidentské volbě neuspěl
V červnu 2009 se stal lídrem nové strany TOP 09, jejíž vznik inicioval bývalý předseda KDU-ČSL a ministr financí Topolánkovy vlády Miroslav Kalousek. V listopadu byl pak na prvním stranickém sjezdu zvolen předsedou TOP 09. Ve volbách do sněmovny v květnu 2010 se TOP 09 stala třetí nejsilnější stranou, Schwarzenberg poslancem a poté, co se strana stala součástí vládní koalice, znovu usedl do křesla ministra zahraničí.
Ve vládě Petra Nečase (ODS), kde zastával i funkci prvního vicepremiéra, setrval až do jejího konce v červenci 2013. „A pak jsme udělali chyby, ty úspěchy, kterých jsme dosáhli, jsme nebyli schopni opravdu voliči prodat. Je pravda, že se u nás také objevily jisté případy korupce,“ poznamenal v prosinci 2012.
Schwarzenberg kandidoval v historicky první přímé volbě prezidenta. Postoupil do druhého kola, v němž proti Miloši Zemanovi neuspěl. „Já jsem měl dojem, že asi to nedopadne vítězně pro mě. V životě jsem měl několik porážek. Já jsem na ten pocit zvyklý,“ řekl po volbě v lednu 2013.
Na podzim téhož roku byl znovu zvolen do sněmovny, kde byl předsedou zahraničního výboru. V prosinci 2015 již neobhajoval křeslo předsedy TOP 09 a byl zvolen čestným předsedou strany. V roce 2017 byl opět zvolen poslancem a jako 79letý se stal nejstarším zvoleným poslancem v historii. V roce 2021 už poslanecký mandát neobhajoval.
K příležitosti 28. října udělil tento rok Schwarzenbergovi prezident Petr Pavel Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání, za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky. Kvůli nemoci si ho Schwarzenberg nemohl převzít osobně.
V roce 1967 se Karel Schwarzenberg oženil s lékařkou Terezií, rozenou hraběnkou z Hardeggu. V roce 1988 se rozvedli, ale po dvaceti letech se znovu vzali. Měli tři děti – dceru Annu Karolinu a syny Jana Nepomuka Ondřeje (Johannes Nepomuk Andreas) a Karla Filipa (nevlastní syn).
Pietní místa
Pražané uctili památku politika v neděli večer před Schwarzenberským domem ve Voršilské ulici. Pietní akce, na které lidé zapalovali svíčky a pokládali květiny, se zúčastnila zhruba stovka lidí. Zazněla také česká hymna.
I na řadě jihočeských míst, se kterými byl spjat rod Schwarzenbergů, si v neděli lidé připomínají památku na zesnulého politika. Pietní místa vznikla například u zámku Orlík, kde je podle tamní kastelánky spontánně vytvořili lidé. Návštěvníci si na něj vzpomněli také u Schwarzenberské hrobky u Třeboně. „Vytvořili zde srdce a v něm jsou zapálené svíčky,“ uvedla správkyně hrobky Lenka Mikuláštíková.
Dětství strávil Schwarzenberg také v Čimelicích na Písecku. „Určitě nějakou pietní akci uspořádáme, musíme se o tom poradit. Pan Schwarzenberg zde byl před pár měsíci a prohlížel si zámek, který mu patřil,“ uvedla starostka Čimelic Šárka Hrdličková.