Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Podle Greenpeace elektrárna Počerady produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice. Vyplývá to z dat systému obchodování s emisními povolenkami, které zveřejnila Evropská komise a upozornila na ně ekologická organizace Greenpeace ČR. Srovnání s produkcí emisí aut se opírá o data Centra dopravního výzkumu z roku 2017.
Podle Greenpeace nepočítá do budoucna s provozem elektráren Počerady a Chvaletice ani Státní energetická koncepce ČR.
„Zavřít nepotřebnou a velice plýtvavou elektrárnu Počerady by snížilo české emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby přestala jezdit úplně všechna nákladní auta. ČEZ však stále neřekl, jestli ji opravdu zavře, a bude tak naplňovat Státní energetickou koncepci ČR, nebo jestli ji prodá Pavlu Tykačovi. Co by se asi dělo, se ukazuje ve Chvaleticích, kde Tykač zvyšuje spalování uhlí, a dokonce žádá výjimku, aby mohl vypouštět více toxické rtuti,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Že mají Tykačovy firmy o elektrárnu Počerady zájem, potvrdil v říjnu loňského roku generální ředitel holdingu Sev.en Energy Luboš Pavlas. Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala s ČEZem, kterému elektrárna nyní patří, o její koupi předloni. Dozorčí rada ČEZu ale transakci neschválila. Vršanská uhelná dříve uvedla, že nabídla za Počerady deset miliard korun. Pavlas řekl, že aktuální nabídka by byla nižší.
Tušimice chtějí být uhlíkově neutrální
Zatímco Počerady a druhý největší znečišťovatel Tušimice se držely množstvím loni vypuštěných emisí na podobné hodnotě jako předloni, elektrárna Chvaletice zvýšila emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let. Předloni činily emise zhruba tři miliony tun CO2, loni přes 4,3 milionu.
Podle mluvčí Sev.en Energy Gabriely Sáričkové Benešové žebříček zohledňuje jen některé typy produkce CO2. Ani s Chvaleticemi přitom státní energetická koncepce do buducna nepočítá.
„Pokud jde o elektrárnu Chvaletice, meziroční nárůst emisí je dán tím, že se v roce 2018 přesně o udanou hodnotu 43 procent zvedla výroba elektřiny. Elektrárna se tím navrací do běžného provozního stavu a reaguje na rekordní poptávku odběratelů. Ta byla způsobena mimo jiné odstávkami jaderných elektráren a nedostatkem energie z obnovitelných zdrojů v době letních veder, tedy kvůli potřebě klimatizovat například nemocnice, výrobny i domácnosti. Elektrárna tím navíc dostála svým závazkům při zajištění stability přenosové soustavy,“ napsala mluvčí Sáričková.
Oproti tomu Tušimice počítají s postupným klesáním vypuštěných emisí. „Počerady a Tušimice jsou naše dvě největší uhelné elektrárny a tomu odpovídají i emise CO2. Ale my naše emise postupně snižujeme a dále klesnou postupným odstavováním zastaralých uhelných zdrojů. Do roku 2050 chceme být uhlíkově neutrální,“ reagoval na informace hnutí Greenpeace mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
Dalšími v pořadí za těmito třemi elektrárnami v produkci emisí oxidu uhličitého loni byly paroplynová elektrárna Vřesová, hutnická firma ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny.
