Ekologie strana 2 z 5

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Tuňák obecný se vrací do Tichého oceánu výrazně rychleji, než se dosud odhadovalo. Tato velká, až dva a půl metru dlouhá ryba ohrožená nadměrným rybolovem dosáhla stavů, které vědci očekávali až za deset let. Oznámil to americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Období covidové pandemie přineslo spoustu neštěstí: úmrtí, ztráty sociálních kontaktů, obavy z neznámého i reálné snížení bohatství. To ale platilo u lidí, u keporkaků se podle nové studie naopak nálada výrazně zlepšila. Vědci tvrdí, že tak dobře naladěné tyto velké kytovce předtím nepozorovali.

Vědci se obávají, že adaptace na globální oteplování může některým druhům hmyzu způsobit problémy s pářením, jelikož může změnit jejich barvu. Při vyšších teplotách se hmyz podle převládající teorie stává světlejším, kvůli čemuž klesá jeho šance na rozmnožování. Například tmavě zbarvená zákeřnice dokáže v chladném počasí lépe najít sexuálního partnera než její světlejší protějšek. Tmavší samci se totiž v časných hodinách snáz zahřejí, a proto se mohou dříve věnovat ostatním věcem, zatímco ostatní brouci se ještě zahřívají.

Na začátku července lidé na pláži na Novém Zélandu zřejmě nalezli exemplář málo známého druhu kytovce. Podle agentury DPA o tom v pondělí informovalo novozélandské ministerstvo pro ochranu přírody. Nález musí ještě potvrdit genetická analýza.

Invazní rostliny u Nových Mlýnů na Břeclavsku začala spásat trojice vodních buvolů. Pomohou tím revitalizovat lokalitu, která je nežádoucími rostlinami postižená. Vodní buvoli jsou podle řešitelky projektu Marie Kotasové Adámkové pro revitalizaci dotyčné lokality velice vhodným druhem, protože mají rádi monokulturu rákosu a na rozdíl od jiných druhů hospodářského dobytka mohou pobývat i na hodně podmáčených plochách.

Zřízení národního parku nezmění krajinu Křivoklátska, a tento krok může navíc přinést další peníze obcím a rozvoj infrastruktury v regionu, řekl v Událostech, komentářích ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Proti rozšíření chráněné oblasti brojí tisíce místních obyvatel, často ale místo argumentů zaznívají spíše jen emoce, míní ministr. Podle starostky obce Karlova Ves a předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Ivety Kohoutové (nestr.) se lidé obávají, že přijdou o venkovský styl života a také dopadů nadměrného cestovního ruchu.

Hurikán Maria zasáhl roku 2017 Portoriko a také ostrov Cayo Santiago. Kromě obrovských materiálních škod také zcela proměnil společnost, jež na tomto ostrově žila. Obyvatelům Cayo Santiago se začalo vyplácet více sdílet zdroje, více prosperovali ti tolerantnější a to změnilo sociální strukturu společnosti. Nikoliv ale lidské, nýbrž opičí. Změny se odehrály v populaci makaků rhesus.

Hroch je považovaný za pomalé a neobratné zvíře. Nový výzkum ale ukázal, že věda běžecké schopnosti těchto velkých tlustokožců výrazně podcenila.

Výrobcům nápojů s koncem června vypršela lhůta, dokdy měli vymyslet způsob, jak upevnit víčka k plastovým lahvím. Zákazníci by se tak měli v blízké budoucnosti setkávat už jenom s lahvemi s víčky „napevno“ na poutku. Opatření má snížit množství plastového odpadu v přírodě.

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

V malém člunu, který se pohupuje na vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři, sahají výzkumníci do chladné vody Baltského moře a odstraňují dlouhé šňůry natažené mezi stožáry, na nichž rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.

Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem.

Z hlediska ekonomické síly je na tom EU docela dobře, hodnotil v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s tím, že to, co Unie opravdu potřebuje, je politická síla a zvýšení konkurenceschopnosti. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Marka Bendy (ODS) začíná Evropská unie zaostávat za zbytkem světa, protože se vydala na cestu příliš razantního prosazování Green Dealu.

Green Deal a snaha o dekarbonizaci není výmyslem EU, řekl v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal, že změna klimatu je fakt, který ohrožuje život na planetě, což si uvědomují státy na celém světě. Klimatolog Radim Tolasz podotkl, že o opatřeních by se mělo diskutovat. Podle něj je ale dobře, že se Evropa snaží být lídrem v ekologii a laciné výkřiky typu, že by se měl Green Deal zrušit, jsou podle něj nesmyslné.

Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i obrovské škody na životním prostředí. Ale příroda se už po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.

Češi budou moct znovu potvrdit, jak jsou dobří v třídění. Od ledna začne povinný sběr textilu. Obce budou muset zřídit místo, kde ho lze odložit – podobně jako nyní například bioodpad. Množství textilního odpadu v Evropské unii narostlo. Souvisí to i s chováním spotřebitelů, kteří kupují více oblečení a nosí ho kratší dobu. Ekologické a sociální dopady podle čerstvého průzkumu většinou neznají.

Mořské vydry používají nástroje jako kladiva či kovadliny. Kalani, jak se těmto savcům také říká, jsou při práci s nimi výjimečně obratní, přičemž samice jsou úspěšnější než samci. Vědci teď poprvé popsali, proč to vydry dělají a jak jim to konkrétně pomáhá.

„Nebudou oceány, nebude život. Nebudou oceány, nebudeme my,“ říká Sylvia Earleová, která bojuje desítky let za záchranu oceánů. Je oceánoložka, průzkumnice, mořská bioložka a také bývalá hlavní vědkyně amerického úřadu pro oceány a atmosféru.

Potápěči Světového fondu na ochranu přírody a dalších nevládních organizací odstraňovali rybářské sítě uvázlé na dně Jaderského moře u Chorvatského ostrovu Molat. Pomáhají tím tamním volně žijícím živočichům, kteří mohou v sítích uváznout a zahynout.

Želva nádherná, zavíječ zimostrázový nebo slunéčko východní patří mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, které se usadily v Česku. Jejich výskyt mapují vědci v projektu Biosmršť. Až do neděle jim s tím může pomoci i kdokoliv z řad laické veřejnosti.

Mexiko se potýká s abnormálně vysokými teplotami, které šplhají až k 50 stupňům Celsia. Vedro nedopadá jen na lidi, ale i na tamní zvířata. Na jihovýchodě země kvůli němu v posledních týdnech zemřelo skoro sto vřešťanů. Opice kvůli horku doslova padají ze stromů.

Orli, jejichž migrační cesty vedou přes Ukrajinu, změnili své trasy. Snaží se vyhnout oblastem postiženým konfliktem. Prokázala to data z GPS, která ornitologové detailně prostudovali a analyzovali. Od začátku plnohodnotné ruské invaze se orli tomuto území nejen více vyhýbali, ale současně tam i omezili zastávky k odpočinku.