TÉMA

Ekologie strana 2 z 5

Hladík by od pařížské dohody neodstupoval, dle Brabce se stala „cárem papíru“

Spojené státy s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu odstupují od pařížské klimatické dohody. Odmítavě se Trump vyjádřil také v otázce Green Dealu, který ovšem prosazuje Evropská unie. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nesmí být Green Deal ideologický, má však dle něj několik výhod, které se odrazí i v českém průmyslu – například investice do modernizace. Stínový ministr životního prostředí, předseda sněmovního zahraničního výboru a hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO) by však od dohody ustoupil, protože se podle něj v podstatě stala „cárem papíru“. O problematice diskutovali v úterních Událostech, komentářích.
29. 1. 2025|

Ploty v okolí D1 jsou opět poničené

Modernizace dálnice D1, která skončila před více než třemi lety, zahrnovala i nové ploty v jejím okolí – ty jsou však už na některých místech zase poničené nebo povalené. Ochranáři situaci monitorují a se silničáři jednají. Chtějí, aby ohrazení nekopírovalo hranice pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale spíš samotnou dálnici. Chybějící ploty si totiž vybírají svou daň – v místě, kde teď nejsou, například před měsícem srazil řidič vlka.
27. 1. 2025|

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
20. 1. 2025|

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
20. 1. 2025|

Francie touží po lékové soběstačnosti, zatím ale závisí na Indii či Číně

Francie představila sedm nových projektů, které mají zemi navrátit někdejší lékovou soběstačnost. Stát hodlá do obnovy farmaceutické výroby investovat v přepočtu 1,25 miliardy korun. Pandemie covidu bolestivě ukázala, nakolik Evropská unie závisí na dovozu základních léčiv z Asie. Za pět let se přitom moc nezměnilo, neboť osmdesát procent zboží ve francouzských lékárnách stále pochází z Číny nebo Indie.
17. 1. 2025|

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
15. 1. 2025|

Do kosmu zamířila česká družice TROLL. Odhalí nelegální stavby i znečištění vody

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.
14. 1. 2025|
Doporučujeme

Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.
14. 1. 2025|

Do Severního moře se vrací ryby, delfíni a plejtváci. Vědci si nejsou jistí proč

Křídové útesy, mořské louky a mělké vody Severního moře jsou domovem pestrého podmořského světa. Staletí nadměrného rybaření, znečišťování, klimatických změn a narušování terénu, ve kterém lidé pátrali po ropě a zemním plynu, však zapříčinily úbytek řady živočichů. Přesto je podle vědců důvod k opatrnému optimismu. Velryby, plejtváci a tuňáci se totiž začínají do Severního moře v malých počtech vracet.
13. 1. 2025|

Ohroženým tuleňům pomáhají s rozmnožováním dobrovolnické závěje

V důsledku stále teplejších zim tají sněhové závěje, v nichž tuleni kroužkovaní saimaaští vychovávají svá mláďata. Skupina dobrovolníků proto z odklizeného sněhu u finského jezera Saimaa navršuje hromady sněhu, aby si v nich tuleni mohli vyhloubit své nory, napsal deník The Guardian.
6. 1. 2025|

Domácí kompostování ztěžuje obcím plnit limity třídění odpadu

Domácí kompostování znamená problém pro obce. Tento materiál se nepočítá do třídících cílů a radnice tak neplní zákonné limity. Část starostů proto volá po změně.
5. 1. 2025|

Tamarínu pestrému hrozí v Brazílii vyhynutí

Přežití malého primáta tamarína pestrého závisí na městském plánování v Manausu, které je hlavním městem brazilského státu Amazonas, píše server The Guardian. Pokud město nechce dopustit vyhynutí této černo-bílé opice, jež žije pouze v okolí města, musí do nových plánů zařadit více zeleně. Rozšířil by se tím životní prostor tohoto drobného savce a z více stromů a parků by těžili i obyvatelé města, tvrdí ochránci přírody. Situace je přitom kritická, očekává se, že se populace tamarína pestrého v následujících dvaceti letech zmenší o osmdesát procent.
3. 1. 2025|

Harrachov začal sám třídit papír a plast, chce tak ušetřit statisíce

V Harrachově změnili systém likvidace odpadů. Radnice se chtěla vyhnout pokutám kvůli směsnému odpadu, který lidé často vhodí do kontejnerů na ten tříděný, a začala vše proto třídit sama. Ročně platil Harrachov za likvidaci tříděného odpadu milion korun. Letos počítá s polovičními náklady, radnice navíc vytvořila nové pracovní místo.
3. 1. 2025|

Na plážích Černého moře likvidují písek nasáklý mazutem z rozlomených tankerů

Oblast Černého moře pustoší kromě Ruskem rozpoutané války také ekologická pohroma – v jejím pozadí přitom rovněž stojí Moskva. Noční bouře prudce rozšířila oblast zamořenou mazutem ze dvou rozlomených tankerů. Deset tisíc dobrovolníků pomáhajících na místě si stěžuje na špatnou koordinaci lokálních a celostátních úřadů.
23. 12. 2024|

Desítky nových druhů včetně ryby s hlavou jako balon objevili v Amazonii

Mezi 27 druhy, které v roce 2022 objevili členové expedice v peruánské části amazonského pralesa, je například obojživelná myš. Ta má prsty částečně srostlé blanami a živí se vodním hmyzem. S odvoláním na americkou neziskovou organizaci Conservation International to uvedla agentura Reuters.
23. 12. 2024|

Madurovy turistické plány zatěžují unikátní venezuelský ekosystém

Venezuelský ekosystém prochází dlouhodobě těžkou zkouškou. Kromě klimatických změn a neohleduplných turistů čelí i výstavbě infrastruktury, která má podle vůdce Nicoláse Madura probudit skomírající ekonomiku. Dle jeho slov je cestovní ruch tajnou zbraní venezuelského hospodářství. Ze současné krize viní Maduro americké sankce. S výstavbou infrastruktury nesouhlasí biologové, ochránci přírody, některé vládní organizace i místní obyvatelé.
12. 12. 2024|

Zelenka s Hámou testují v novém seriálu ČT ekologické Limity

Nový seriál České televize Limity se představil divákům v ústeckém kině Hraničář. Na Ústecku osmidílnou sérii režisér Petr Zelenka podle svého scénáře také natáčel. Hlavním hrdinou v podání Aleše Hámy je podnikatel s toxickým odpadem, který se stane ikonou ekologických aktivistů.
10. 12. 2024|
DOPORUČUJEME

Objev neznámého predátora z hlubin odhaluje schopnosti adaptace

Mořští biologové objevili čtyři exempláře doposud neznámého tvora, který žije v hloubce kolem sedmi kilometrů pod hladinou.
10. 12. 2024|

Po komunitních zahradách roste zájem i o sdílená pole

Vypěstovat si svépomocí bylinky, zeleninu nebo brambory. Lidé v Praze k tomu můžou využít nejen komunitní zahrady, ale i sdílená pole. Ta vznikají na nevyužívané půdě, kterou většinou vlastní magistrát. Od letošního října si lze nově pronajmout část pole například v pražských Letňanech, kde je takto k dispozici až 20 hektarů. Zatím se tam zaregistrovalo kolem patnácti pěstitelů. Projekty jako MetroFarm, spolek ZAzemí nebo komunitní zahrada Na Polské vychází vstříc těm, kteří si chtějí vytvořit „políčko“.
8. 12. 2024|

Příbuzný vlka může přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.
5. 12. 2024|

Vláda odsouhlasila národní park na Křivoklátsku

Rozsáhlý návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který zahrnuje mimo jiné vyhlášení národního parku Křivoklátsko pátým národním parkem Česka, podpořila na středečním zasedání vláda. Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Vláda schválila také půjčku ropy pro Orlen Unipetrol ze státních zásob.
4. 12. 2024Aktualizováno4. 12. 2024|
Doporučujeme

Past pokroku: Smrtící mrak chemikálií zabil v Indii desítky tisíc lidí. A ubližuje dodnes

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu. Připomeňte si v den výročí text, který jsme vydávali v rámci série Past pokroku.
15. 11. 2023Aktualizováno3. 12. 2024|

Antarktida se mění vědcům před očima, tají i vrcholky ledovců

Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což tání urychluje, řekl na pražské konferenci Česká věda v Antarktidě vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
3. 12. 2024|

„Když hvězdy třídí“. StarDance sází na ekologii

Sobotní StarDance bude patřit nejen latinskoamerickému a standardnímu, ale i současnému tanci. Na parketě a také mimo něj letos ale rezonuje i další velké téma: ekologie a udržitelnost. A oblíbený taneční pořad se snaží jít příkladem. Nejvýraznější novinkou jsou záložní zdroje pro výrobu elektřiny. Doposud se produkce spoléhala na technologie poháněné naftou. „Pro představu ty dieselagregáty spotřebovaly za celou StarDance nějakých patnáct set litrů nafty. Letos se nám je podařilo vyměnit za velkou baterii,“ říká výkonný producent Vojtěch Svoboda.
30. 11. 2024|
Načítání...