Ekologie strana 4 z 5

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) představil nová doporučení pro zdravé a udržitelné stravovací návyky ve střední Evropě. Udržitelný jídelníček vypracovaný environmentální organizací má nejen odpovídat národním nutričním standardům, ale zároveň efektivně snižuje ekologickou stopu stravování Středoevropanů.

Skoro pětapadesát procent hlasujících Pařížanů souhlasí se zavedením výrazně vyšších poplatků za parkování pro řidiče sportovně-užitkových vozů (SUV) a silných aut s pohonem na všechna čtyři kola. Opatření má podle pařížské starostky Anne Hidalgové snížit emise a zvýšit bezpečnost chodců. Nový tarif se nemá týkat Pařížanů, ale návštěvníků města.

Lvům na savaně v Keni se stále méně daří při lovu zeber. Podle vědců za to může narušení rovnováhy druhů způsobné invazivními mravenci. Ti totiž vytlačili domácí mravenčí druhy, což vedlo mimo jiné k tomu, že lvi přišli o svůj přirozený úkryt v akáciových porostech. A to jim lov komplikuje.

Největší výletní loď světa Icon of the Seas (Ikona moří) vyplula z floridského Miami na první okružní plavbu. Děje se tak na pozadí kritiky ekologů, kteří vyjadřují obavy z environmentálních dopadů metanových emisí tohoto gigantického plavidla společnosti Royal Caribbean International (RCI), které je dlouhé 365 metrů, má dvacet palub a pojme 7600 pasažérů, píše zpravodajský web BBC.

Europoslanci odsouhlasili nová pravidla proti klamání zákazníků, když schválili směrnici omezující takzvaný greenwashing, tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmám by za to nově měly hrozit pokuty. Rovněž budou muset uvádět, jak snadné je jejich produkty opravit. Až opatření potvrdí také členské státy, budou mít dva roky na zapracování směrnice do národních legislativ.

Žraloci jsou klíčovým hráčem v mořských ekosystémech. Přesto je lidstvo loví stále rychlejším tempem. Nový výzkum popisuje, že ani některá dobře míněná opatření nepomohla, ale možná dokonce žralokům ještě uškodila.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost energetického podniku ČEZ ve sporu s nevládní ekologickou organizací Greenpeace. Šlo o pozměněný spot, podle soudce zpravodaje Pavla Šámala již z úvodu spotu bylo zřejmé, že nejde o oficiální reklamu ČEZu, ale o snahu s nadsázkou či ironií upozornit na dopady činnosti podniku na životní prostředí. Aktivisté do reklamního videa přidali záběry poškozených lesů a lesních požárů. Doplnili ho textem, podle něhož ČEZ svou činností škodí životnímu prostředí. Energetický podnik to pokládal za neoprávněné užití spotu. ČEZ rozhodnutí podle mluvčího Ladislava Kříže respektuje, přestože má na spor jiný názor.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Podle australské studie se během dvacátého století neustále zvyšovala četnost environmentálních katastrof, které způsobil člověk svými zásahy do životního prostředí. Výzkum vycházel z analýzy dvou databází a jeho cílem bylo spočítat množství, povahu a změny katastrof způsobených člověkem v průmyslových zemích v průběhu minulého století.

Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast.

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zjišťovali, jak prosvětlování porostů a následný vývoj lesního ekosystému ovlivňují společenstva pavouků, kteří žijí na povrchu půdy v lesích národního parku Podyjí. O výzkumu informovala Evropská komise.

Česko se připravuje na rozšíření systému zálohování. Nově by do něj měly spadat i PET lahve a plechovky, příslušná novela je od tohoto týdne zatím v meziresortním řízení. Zálohu navrhuje ministerstvo životního prostředí na čtyři koruny – o korunu více než u skleněných lahví. V tuzemsku by mělo vzniknout zhruba jedenáct tisíc sběrných míst.

Čína se pokusila zastavit obtížné vrabce. Rozhodla se proto „snížit jejich stavy“. Jenže komunisté to přehnali a vrabce téměř vyhubili. Narušili tak zřejmě ekologickou pyramidu. Objevil se hladomor, lidé umírali a v zemi nastala zemědělská krize.

Pro majitele starších aut, ale také pro ty, kdo jezdí málo nebo třeba nechávají svůj stroj přes zimu stát – jako třeba motocyklisté – může představovat problém nové palivo, které se začne na čerpacích stanicích v Česku prodávat od ledna. Bude to benzin s označením E10 s vyšším podílem biosložky. Motory v moderních autech, která pravidelně jezdí, by se s ním měly vyrovnat bez nesnází. Když ale zůstane palivo v nádrži příliš dlouho, může nastat problém. U starých motorů zase hrozí poškození palivové soustavy.

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu.

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Listí na stromech pomalu žloutne, ale sršně asijské vesele dál bzučí, komáři tygrovaní bodali ještě na začátku října a ploštice zaplavily zahrady i domácnosti, upozornila francouzská tisková agentura AFP. Mnoho druhů hmyzu je tak zmatených změnami klimatu, že se ještě uprostřed podzimu rozmnožuje.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená vládou. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Zavádí vyšší pokuty, monitoring velkých znečišťovatelů a poprvé také přehled, kudy vedou trubky, co jimi teče a komu patří.