Francie představila sedm nových projektů, které mají zemi navrátit někdejší lékovou soběstačnost. Stát hodlá do obnovy farmaceutické výroby investovat v přepočtu 1,25 miliardy korun. Pandemie covidu bolestivě ukázala, nakolik Evropská unie závisí na dovozu základních léčiv z Asie. Za pět let se přitom moc nezměnilo, neboť osmdesát procent zboží ve francouzských lékárnách stále pochází z Číny nebo Indie.
Francie touží po lékové soběstačnosti, zatím ale závisí na Indii či Číně
3 minuty
Horizont ČT24: Výroba léků v Indii
Občas je potřebuje skoro každý. Prášky proti chřipce, cholesterolu nebo rakovině původně vznikly v laboratořích na Západě. Teď na francouzských pultech leží hlavně pilulky z Indie. V nejlidnatější zemi světa je totiž dokážou zhotovit o čtyři pětiny levněji.
„Naší největší výhodou jsou nízké mzdy. Kdyby naše továrna byla ve Francii nebo kdekoli jinde, nebyli bychom schopni vyrábět tak levné léky pro celý svět,“ vysvětluje výkonný ředitel společnosti Taj Pharma Šantanu Kumar Singh.
Tato indická společnost nechala zcela výjimečně nahlédnout do svého provozu. Chlubí se pracovními podmínkami i dodržováním předpisů, což v této zemi stále nebývá běžné. Lidé u pásu si přijdou v přepočtu na sedm tisíc korun za měsíc. Nouzi nemají ani o kvalifikovanou pracovní sílu z nedaleké univerzity.
„Dřív mnoho mladých lidí snilo o kariéře v USA nebo v Evropě. Dnes se ale situace změnila ve prospěch Indie. Vidíme, že se stáváme nejlepšími výrobci ve farmaceutickém průmyslu,“ myslí si studentka farmakologie Niharika Puriová.
Znečištění prostředí
Výrazně pomohla vláda, která v roce 1970 umožnila kopírovat složení léků, včetně těch, co ještě chránily patenty. Teď už Indie mezinárodní pravidla neporušuje. I díky tomu se stala největším producentem takzvaných generik na světě. Jedenáct obřích farmaceutických center přispělo k HDP v přepočtu 1,25 bilionu korun. Tamních výzkumníků využívají stále častěji taky evropské firmy.
„Momentálně jsem na Indii zcela závislý. I kdybych dal na stůl milion dolarů, v tuto chvíli nebudu mít ve Francii kvalifikované lidi,“ tvrdí ředitel francouzské společnosti Athena Pharmaceutiques Alexandre Williams.
Indie se netají tím, že by chtěla být lékárnou světa. Nezabezpečené provozy přitom znečišťují životní prostředí. Třeba voda v jedné z řek obsahuje vysoké množství anorganických solí a fosfátů, které tam vypustilo na dvacet okolních závodů.
„Je to problém, protože vesničané v okolí používají tuto vodu pro své plodiny,“ vysvětluje ekologický aktivista Hemal Parmar. Právě výroba bez ohledu na západní ekologické standardy pomáhá srazit cenu indických léčiv. Evropa nad tím přimhouřila oči, dokud se během covidové krize nemusela potýkat s nedostatkem preparátů.
Teď by do pěti let ráda obnovila produkci aspoň tří set základních léčiv v unijních zemích. Jenže zvrátit trend posledních dvou dekád bude bolet i vzhledem k napjatým zdravotnickým rozpočtům.
