Stát strana 4 z 5

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele.

U obce Moldava v Krušných horách stojí sluneční elektrárna, která za jedenáct let načerpala od českého státu zhruba půl miliardy korun jako podporu při prodeji elektřiny. Majitel elektrárny přitom nezákonně získal jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu energie. Obojí pravomocně potvrdily soudy. Zatím rozhodly, že musí vrátit pětapadesát procent vyplacené podpory, přes dvě stě milionů si tedy může nechat. Podle rejstříku patří elektrárna investorovi z afrického Tuniska, stopy přitom vedou k bývalému chomutovskému starostovi a senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Už půl roku stát proplácí náhradní výživné za neplatiče. Většině žadatelů úřady vyhověly a poslaly jim dohromady přes 36 milionů. Konkrétní částky se nejčastěji pohybují mezi dvěma a půl a třemi tisíci měsíčně. Na dávku mají nárok nejen lidé, kterým bývalý partner neposílá alimenty.

Policie navrhla obžalovat dvaadvacet lidí obviněných v daňové kauze související se strojírenskou firmou ČKD Praha DIZ. Uvedl to server SeznamZprávy. Firma patřila miliardáři Petru Speychalovi, který je podle serveru hlavní postavou kauzy.

Papež Jan Pavel II. přijal ve Vatikánu předsedu československé federální vlády Mariána Čalfu. Ten poté prozradil, o čem jednali. Kromě jiného uvedl, jaký názor má Svatý otec na otázku soudržnosti Československa jako jednoho státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Rok 1991 se nesl ve znamení česko-slovenských jednání a dohadů o budoucím státoprávním uspořádání, tedy zda zůstane československá federace, nebo se rozdělí na samostatné státy. Jednání národních rad selhala a ve společnosti narůstala nejistota z budoucnosti. Proto v den dvouletého výročí událostí 17. listopadu 1989 přednesl prezident Václav Havel v televizi jeden ze svých zásadních projevů. Oznámil, že předloží ke schválení pět návrhů zákonů, včetně prezidentské pravomoci vyhlásit referendum. A obrátil se na veřejnost s žádostí o podporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Zavedení nulové DPH na elektřinu a plyn pro příští rok, které navrhuje současná vláda v demisi, je podle místopředsedy ODS Martina Kupky nešťastný krok. Navrhuje spíše adresnější pomoc poškozeným klientům končicích dodavatelů energií, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O změně zákona o DPH bude jednat sněmovna zřejmě 23. listopadu.

Už tisíce zájemců se přihlásily k takzvanému Milostivému létu, tedy možnosti zbavit se některých exekucí. Pro dlužníky je potřeba zaplatit původní částku plus poplatek 908 korun, penále bude odpuštěno a exekuce zastavena. Týká se to zejména pohledávek vůči státu, samosprávám a jejich organizacím.

Do 8. listopadu musí být jasno, zda prezident republiky Miloš Zeman může, nebo nemůže vykonávat své pravomoci, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce kandidát na premiéra Petr Fiala, lídr koalice SPOLU. „Do té doby se až tak moc neděje,“ doplnil. Tuto záležitost považuje za ústavně-právní aspekt aktuální situace, kdy je prezident v nemocnici.

ČT24 požádala vědce, kteří spolupracují s Univerzitou Karlovou, aby oficiální životopisy lídrů i části jejich programů, které se týkají budoucnosti, zadali ke zpracování umělé inteligenci jménem Matylda. Ta připravila pro každého účastníka předvolební superdebaty otázku. Odpovídali Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla korupce a její potírání. Na její velké škodlivosti se účastníci debaty shodují a navrhují například majetková přiznání úředníků, větší postihy usvědčených nebo otevřenější data veřejné správy. Diskutovali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Stát prodal most pod Lipenskou přehradou v havarijním stavu. Za pět tisíc korun ho koupil vlastník jiné nemovitosti u Lipna, památkáři oceňované vily ve stylu art deco. Tu už opravuje. Před sto lety si ji nechal postavit tehdejší majitel papíren.

Historický železniční most nad Orlickou přehradou má další problém. Jen co se ho podařilo zachránit před demolicí, visí otazník nad jeho využitím. Mohl by sice vyřešit cyklistické propojení Písecka s Milevskem, ale zatím není nikdo, kdo by se do investice pustil.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tvrdí, že schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 390 miliard korun nechápe. Podle něj může mít Česko velký problém s udržitelností veřejných financí, řekl to v Událostech, komentářích. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) tvrdí, že tak vysoký deficit je důsledkem jedné z největších krizí. Hájí ale například navýšení důchodů nad valorizaci, které prý rozpočet příliš nezatíží.

Velká Británie plánuje vrátit národní železniční síť zpět pod kontrolu státu. Vláda tak přehodnotí jeden z nejkontroverznějších bodů privatizace provedené konzervativními vládami v 80. a 90. letech minulého století, uvedla agentura AP.

Komunisté nadále hrozí, že přestanou tolerovat menšinovou vládu Andreje Babiše (ANO). Nepřesvědčil je ani návrh na založení komerční banky v rukou státu, který jim premiér předal na středečním jednání. Nelíbí se jim hlavně fakt, že z dokumentu vyplývá, že založení státní banky se nestihne do voleb. Definitivní rozhodnutí o toleranci vlády KSČM oznámí příští čtvrtek.

Zadlužené obci Prameny na Chebsku se podařilo získat návratnou bezúročnou finanční výpomoc 33,7 milionu korun od ministerstva financí na vyplacení zbývajících dluhů. Obec tedy splatí veškeré pohledávky vůči soukromému věřiteli, díky tomu se jí po více než deseti letech podaří odblokovat obecní účty a může tak znovu hospodařit, řekla starostka Michala Málková (ANO).

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, který rozhodl, že pozemky v okolí kláštera Křižovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří státu, na který přešly z JZD Práče. Podle nejvyšší instance měl ale krajský soud lépe ověřit, jestli družstvo na pozemcích skutečně hospodařilo. Pokud ne, mohlo je získat město Znojmo. Na výsledek sporu čeká taky rytířský řád křižovníků, který chce pozemky získat v rámci církevních restitucí.