Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.
Stát se čím dál rychleji zadlužuje, často ale plýtvá prostředky, poukázal NKÚ ve výroční zprávě
10 minut
Miloslav Kala ve Studiu 6
Výroční zpráva NKÚ shrnula výsledky loňského hospodaření státu, které úřad vesměs hodnotí nepříznivě – ekonomický růst pod průměrem Evropské unie, naopak výrazný nárůst inflace, snížení reálné mzdy a růst státního dluhu. Úřad připomněl, že tempo růstu dluhu bylo v evropském srovnání v uplynulém roce třetí nejvyšší.
Dotačních titulů jsou stovky, šéf NKÚ hovoří o „dotační ekonomice“
I když kontroloři připomněli, že vláda zatím neprovedla reformy, které by měly pomoci se stabilizací veřejných financí, domnívají se, že stát může v některých ohledech výrazně ušetřit i bez nich. Za oblast, kde se značně plýtvá, označil NKÚ rozdělování dotací s tím, že z kontrol vyplynulo, že „skutečný smysl dotací nahradil formalismus“, tedy že je považováno za důležitější vyčerpat peníze než zabývat se přínosem dotací.
„Efektivita je velmi nízká, protože jsme se posunuli z doby dotačních podvodů do doby, kdy je administrativně většina věcí v pořádku, ale přínos dotací buď nejde vůbec prokázat, anebo oproti původně stanoveným cílům je nedosahuje ani na deset procent,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Kontroloři poukázali, že existuje 769 dotačních titulů, v nichž se za sedmileté období rozdělilo přes 70 tisíc dotací – což je administrativně náročné a neřiditelné. Kala se domnívá, že některé dotace vůbec nejsou potřeba. „Přešli jsme z tržní do dotační ekonomiky. Posunuli jsme se do toho, že jakýkoli problém řešíme dotacemi. Přitom stát má mít řadu jiných nástrojů, které by měl používat. To je věc, kterou považuji z mikroekonomického pohledu za nejvýznamnější,“ prohlásil.
Na digitalizaci šly miliardy, ale stát si pohoršil v mezinárodním srovnání
Další oblastí, kde by stát mohl ušetřit, kdyby fungovala správně, je podle úřadu digitalizace veřejné správy. Upozornil, že loni na ni vydaly jen organizační složky státu a státní fondy přes 19 miliard korun, ale stát v mezinárodním srovnání DESI, které hodnotí postup digitalizace, klesl o jednu příčku a je v rámci evropské sedmadvacítky na devatenáctém místě.
Podle prezidenta NKÚ Kaly je problém v tom, že digitalizaci „v mnoha případech nepředchází zásadní revize stávajících agend“, a tak se stát snaží digitalizovat neefektivní procesy. Za vhodný příklad považuje, že se musí žádat o vdovské důchody, takže je k tomu potřeba čekárna, kancelář a úředníci, kteří se žádostem věnují, i když by přiznání tohoto důchodu mohlo být automatické, protože úřady dobře vědí o tom, že někdo zemřel, jaký pobíral důchod i o tom, zda zanechal někoho s nárokem na vdovský důchod. A vědí také to, jak vysoký by tento vdovský důchod měl být.
Úřad ve výroční zprávě upozornil také na konkrétní případy, kdy podle něj resorty plýtvaly penězi a jednaly v rozporu s vlastními cíly. Kritizoval, že se stále skládkuje asi 40 procent veškerého odpadu, přestože stát vydal devět miliard korun a zaznělo mnoho deklarací na podporu šetrnějších způsobů nakládání s odpady.
Poukázal také, že stát na jedné straně deklaroval, že chce podpořit mikropodniky a malé a střední podniky při zpracování zemědělských produktů, ale vypsal na to dotační titul jen pro velké podniky, zatímco pro ty menší ne. Kontrolorům se také nelíbilo, že ministerstvo financí nevyhodnotilo, zda přispěla propagační akce Účtenková loterie k vyššímu výběru daní.
Miloslav Kala ale připustil, že doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu sama nemohou státní finance spasit. „Věnujeme se mikroekonomii a snažíme se najít mezery, kterými by se dalo přispět k řešení problému. Ale upřímně, takové úspory a přínosy jenom na výdajové straně rozpočtu asi nenajdeme,“ řekl prezident NKÚ ve Studiu 6.
Ministerstvo: Řada problémů má strukturální charakter
Ministerstvo financí připustilo, že problémy, na které poukázal NKÚ, existují. Míní však, že řada z nich má strukturální charakter a nelze je vyřešit z roku na rok. Vláda se ale podle resortu zavázala problémy řešit.
„Jedná se zejména o nezbytnou konsolidaci veřejných financí, která by podle ministerstva financí měla od příštího roku snížit tempo zadlužování nejméně o 70 miliard korun, zefektivnění poskytování národních dotací, revizi agend státu a digitalizaci jeho správy. Pro nadcházející roky jsou však klíčové také změny ve zdravotním, sociálním a důchodovém systému, které musí zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost pro současné a budoucí generace,“ shrnul resort.
Za zdrcující pro českou hospodářskou politiku považuje zprávu NKÚ stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Přestože jen na úrovni státního rozpočtu získalo zejména díky inflaci ministerstvo financí 137 miliard Kč navíc, máme třetí nejrychlejší tempo zadlužení v EU. Trestuhodné je nenaplnění čerpání příjmů z EU o 76 miliard Kč, neboť se jedná o potenciálně nerealizované nebo opožděné investice,“ uvedla. Nynější kabinet kritizovala s tím, „že kritika minulých vlád je silně nedostatečná vize“.
77 minut
90’ ČT24 – NKÚ: Dotace a důchody jsou časované rozpočtové bomby
Skopeček: Dotace často nemají smysl
Pro místopředsedu Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) není zpráva NKÚ překvapením. „Ono když si otevřete výroční zprávy NKÚ v posledních letech, tak úřad poukazuje na stále stejné problémy: na nedobrou trajektorii, kterou se řítíme v oblasti veřejných financí. (…) Veřejné výdaje jsou největším problémem české ekonomiky a rostou dramatickým tempem,“ podotkl v pořadu 90' ČT24.
„Souhlasím s panem prezidentem NKÚ v kritice dotační politiky. Opravdu žijeme v době dotační — ty dotace často nemají smysl, nikdo se v nich neorientuje, samozřejmě křiví trh,“ myslí si Skopeček. „Jsem přesvědčen, že kdyby se drtivá většina dotací škrtla, tak je to pro českou ekonomiku dobře. Čerpají je často zájmové skupiny, které často žádné dotace nepotřebují,“ doplnil.
Dle Skopečka Česko také dlouhou dobu nic nedělalo s penzijním, sociálním a zdravotním systémem. „Dodal bych k tomu, že další oblast, která nás bude i v následujících letech stát velké peníze a bude nás dostávat pod tlak, co se týče veřejných financí, je oblast školství,“ podotkl. „Tam jsme v rámci inkluze začali přijímat obrovské počty pedagogických pracovníků. To nás bude stát obrovské peníze.“
Kabinet Petra Fialy (ODS) se podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Volného (ANO) nemůže vymlouvat na předchozí vlády ani na covid či válku na Ukrajině. „Panu Skopečkovi vůbec nezávidím. On tu musí obhajovat naprosto neobhajitelné. (…) Už je to všechno v jejich rukou a jejich neschopností jsme se dostali tam, kam jsme se dostali,“ prohlásil Volný.
„V čem vidím kličkování pana kolegy, a ne úplně férové — on říká, že dotace by neměly být. No, to má možná pravdu, ale celá Evropa jede na dotace a všichni je čerpají. Naše republika nemá vyčerpáno 76 miliard korun. Víte, co by to v tom rozpočtu udělalo?“ táže se Volný. „Proto se odkládají investice, proto se nemůže investovat. Protože tyto peníze nemáme a investice nejsou připravené,“ dodal.
