Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií firmy. Akcionáři by při schválení návrhu dostali asi 63 miliard, z toho stát 44 miliard.
Spolu s dalšími odvody a daněmi dostane podle ČEZ stát od firmy za celý letošní rok asi přes sto miliard. „Historicky nejvyšší dividendu, stejně jako výnosy z mimořádné daně i odvodů tržeb pro výrobce elektřiny společnosti ČEZ, použijeme především na výdaje rozpočtu spojené s kompenzacemi vysokých cen energií domácnostem a firmám,“ avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jednou z příčin letošního výrazného poklesu zisku i důvodem pro výplatu vysoké dividendy byly rekordní zisky ČEZ v loňském roce. „Návrh (dividendy) odpovídá výplatě 80 procent dosaženého konsolidovaného zisku skupiny ČEZ za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy, tudíž o horní hranici platné dividendové politiky společnosti,“ sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Předchozí nejvyšší dividendy se pohybovaly jen kolem 50 korun na akcii. V roce 2009, kdy byla schválena zatím nejvyšší dividenda ČEZ, vyplatila firma akcionářům 28,3 miliardy korun. Nyní navrhovaná výplata dividendy je tak více než dvojnásobná. „S ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že skupina ČEZ letos odvede českému státu na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby více než 100 miliard korun,“ doplnil Beneš.
Akcie ČEZ se ve středu dostaly v očekávání vysoké dividendy na nejvyšší cenu téměř za patnáct let. Zdražily o 1,83 procenta na 1222 korun za akcii. Vyšší byla naposledy v září roku 2008.
Zisk srazilo mimořádné zdanění
Za poklesem zisků v prvním čtvrtletí letošního roku stála podle ČEZ kromě vysoké srovnávací základny z loňského roku také mimořádná zdanění. Vláda totiž loni zavedla daň z neočekávaných zisků a mimořádné odvody z nadměrných tržeb, které mají pokrýt náklady na opatření související s prudkým růstem cen energií.
„Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly deset miliard korun a daň z neočekávaných zisků činila devět miliard korun. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 miliard,“ odhadl člen představenstva ČEZ a ředitel firemní finanční divize Martin Novák.
S ohledem na pokles tržních cen elektřiny upravila firma ČEZ výhled hospodaření na letošní rok. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) očekává v rozmezí 105 až 115 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 33 až 37 miliard.
