Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.
Deficit státního rozpočtu klesal čtyři měsíce v řadě. Že to tak bylo i v září, byla mimo jiné zásluha windfall tax neboli daně z mimořádných zisků firem ve vybraných odvětvích a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Na první splátce daně stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek byl ke konci září i se započtením této daně o 13,9 miliardy nižší než na konci předchozího měsíce.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje výsledek státního hospodaření za příznivý. Připustil, že v dalších měsících se bude schodek dál zvyšovat, věří však, že nikoli nad hodnotu stanovenou zákonem o státním rozpočtu.
„Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU,“ uvedl Stanjura s tím, že vláda udělá vše pro to, aby plánovaný schodek dodržela.
„Vyžaduje si to ještě některá úsporná opatření na straně státu, my je průběžně děláme. Potřebujeme zhruba patnáct až dvacet miliard úspor, v této chvíli jsme zhruba v polovině,“ doplnil ministr.
Horská: Rozpočet se vyvíjí jinak, než resort plánoval
Poradkyně premiéra, členka Národní ekonomické rady vlády a ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská nicméně ministrovu spokojenost nesdílí. Podotkla, že se rozpočet vyvíjí jinak, než ministerstvo původně plánovalo. Mimo jiné poukázala na nízký výběr windfall tax oproti původním kalkulacím.
„Nenaplnily se nejčernější scénáře, schodek 181 miliard za devět měsíců je schodek, který by se mohl vyrovnat v letošním roce s plánovaným schodkem, nicméně se ukazuje, že výběr některých mimořádných příjmů (…) může být limitem pro státní rozpočet,“ uvedla.
„Chtěli jsme více, ale opravdu hodnoťme rozpočet až v celkových číslech. Až uvidíme konečná čísla příjmové i výdajové stránky,“ sdělil poslanec Lukáš Vlček (STAN).
„Očekáváme, že windfall tax i odvody z nadměrných cen výroby v letošním roce budou v našem případě představovat třicet až čtyřicet miliard korun,“ poznamenal mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
„Musíme k tomu přičíst čtyřiadvacet miliard vytvořeného schodku ve Státním fondu dopravní infrastruktury, který se teď překrývá nevýhodnou půjčkou pro stát. Takže de facto je výsledek 204 miliard,“ prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš soudí, že vládě se může podařit dodržet plánovaný celoroční deficit. „Ve srovnání s rokem 2022 je letošní deficit po třech čtvrtletích roku o zhruba 90 miliard korun nižší. V minulém roce přitom celoroční deficit dosáhl 360 miliard korun,“ uvedl. „Hlavní výzvu ale i nadále představuje konsolidace pro další roky, kdy i v příštím roce by měl deficit přesáhnout 250 miliard korun,“ dodal Zámiš.
Také koordinátor Národní rozpočtové rady vlády David Havlíček míní, že dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun je realistické. „Pokud to bude okolo tří set miliard, stále to bude v rámci toho, co bylo plánováno,“ poznamenal v Událostech, komentářích.
Snížení deficitu státního rozpočtu na 180,7 miliardy korun Havlíček považuje za dobrou zprávu. „Je to čtvrtý měsíc v řadě, kdy deficit státního rozpočtu klesá. Nicméně finální účet uvidíme až na konci roku,“ doplnil.
Rostl výběr daní z příjmu, na důchodech vyplatil stát přes půl bilionu
Ve srovnání s loňským zářím je deficit o třetinu nižší, tehdy činil 270,9 miliardy korun. Letos za devět měsíců vybral stát 1,437 bilionu korun, meziročně o 23 procent více. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o dvanáct procent.
V příjmech kromě windfall tax pomohl růst daně z příjmu právnických osob o třetinu na 159,2 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral o 23 procent více, tedy 106,9 miliardy korun. Daň z přidané hodnoty do rozpočtu přinesla 260,7 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta víc. Na spotřebních daních vybral stát 109,5 miliardy korun, což bylo o 4,7 procenta méně než loni za tři čtvrtě roku.
Ekonom Deloitte Václav Franče konstatoval, že inkaso korporátní daně překonává očekávání. „Výběr daně z příjmu právnických osob kontrastuje s jinak mdlým vývojem ekonomiky. Firmy evidentně mají slušné zisky, což ukázaly i sektorové účty za druhé čtvrtletí,“ uvedl. Za očekáváním je podle něj naopak výnos windfall tax. Upozornil, že při sestavování rozpočtu vláda počítala s celoročním inkasem 85 miliard korun.
Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky ve výši 650,3 miliardy korun. Většina těchto peněz šla na důchody – 512,6 miliardy korun. Jejich objem meziročně vzrostl o 18 procent. Více než o polovinu na 100,5 miliardy vzrostly ale oproti loňsku neinvestiční transfery. V tom se skrývají zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 40,4 miliardy korun, o čtvrtinu více než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 19 procent na 134,1 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury.
Nejlepší výsledek od začátku pandemie, ale horší než kdy předtím
Hospodaření státu za devět měsíců skončilo nejnižším deficitem od roku 2020, kdy začala pandemie covidu-19. Zatím nikdy se od té doby nepodařilo mít zářijový schodek pod dvěma sty miliardami.
Zároveň je to ale výrazně vyšší deficit než kdykoli předtím. Při pohledu na výsledky z posledních patnácti let se v období před covidem jen jednou (v roce 2011) přehoupl zářijový schodek na sto miliard, naopak v letech 2016 až 2018 byl rozpočet po devíti měsících v plusu.
Zadlužení vlády ve druhém čtvrtletí stouplo meziročně o 0,8 procentního bodu
Letos začalo hospodaření vládních institucí nebývale hlubokým deficitem přes 105 miliard korun v prvním čtvrtletí, ale druhé čtvrtletí přineslo naopak přebytek téměř 27 miliard korun. „Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté důchody z vlastnictví a daně z příjmu,“ upřesnila Helena Houžvičková z ČSÚ důvody, kterým stát nejvíce vděčí za zlepšení situace.
V součtu však byl propad výraznější než loni a míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla z 43,5 na 44,3 procenta. Příjmy sektoru vládních institucí ke konci druhého čtvrtletí meziročně stouply o 13,2 procenta, výdaje o 9,9 procenta. Nejvíce podle statistiků vzrostly výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.
Nominálně se dluh vládních institucí meziročně zvýšil o 357 miliard korun na 3151 miliard, mezičtvrtletně vzrostl dluh o 51 miliard. Dluh podle ČSÚ stoupl navzdory přebytkovému hospodaření, protože si vládní instituce vypůjčily o 51 miliard více, čím zvýšily hodnotu svých držených aktiv. Oproti prvnímu kvartálu se ale v tom druhém snížilo relativní zadlužení vůči HDP o 0,9 procentního bodu a míra zadlužení o 0,2 procentního bodu.
Růst zadlužení byl ve druhém čtvrtletí podobný, jako byl loni ve srovnání s rokem 2021. Tehdy se zadlužení zvýšilo o 0,9 procentního bodu, letos o 0,8 procentního bodu. V roce 2021 byl meziroční růst zadlužení ve druhém čtvrtletí výrazně vyšší, dosáhl tří procentních bodů.
