Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.
Rozpočtové příjmy ke konci srpna činily 1,25 bilionu korun, což bylo o 22 procent více než loni. Výdaje ve výši 1,44 bilionu korun byly o 15 procent vyšší než loni. Za samotný srpen skončilo státní hospodaření v plusu 19,5 miliardy, což se podařilo letos potřetí, kladné bylo saldo také v červnu a velmi mírně i v červenci.
Snížení schodku pod 200 miliard korun značí nejlepší výsledek hospodaření ke konci srpna od roku 2020, ale stále je to podstatně horší výsledek než kdykoli před pandemií. Loni byl srpnový schodek 231,1 miliardy, předloni 298,1 miliardy a v prvním covidovém roce 230,3 miliardy. V roce 2019 byl ale pouze patnáctimiliardový a o další rok dříve byl rozpočet koncem srpna v patnáctimiliardovém přebytku.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZu.
„Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo,“ uvedl.
Kromě rekordní dividendy ČEZu přispěly podle ministerstva k meziročnímu růstu příjmů prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, o necelou desetinu se zvýšily i příjmy z povinného pojistného a stouplo daňové inkaso. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, téměř o dvě pětiny více než loni. Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Nejvíce stát vydal na sociálních dávkách, a to 578 miliard korun. Většina této částky – 455 miliard – šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které stouply více než dvojnásobně na 98,3 miliardy korun. Hlavní roli v tom hrály kompenzace vysokých cen energií, za které stát zaplatil téměř 57 miliard korun. Výrazně dražší byla obsluha státního dluhu, která stála 40 miliard – o 42 procent víc než loni.
Opozice kritizuje vliv dividendy
I když byl deficit v srpnu menší než loni, opozice považuje výsledek hospodaření za špatnou vizitku vlády. Míní, že je to jen zásluha dividendy ČEZu. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) míní, že bez dividendy, kterou označila za „extrémní“, by bylo hospodaření státu ke konci srpna zhruba na úrovni covidového roku 2020.
Že je deficit menší než za covidu, navíc nepovažuje Schillerová za nic, čím by se měl ministr Stanjura chlubit. Podotkla, že v covidových letech „byla zavřená absolutně celá ekonomika“. Přestože se oproti jaru deficit snížil, nemyslí si bývalá ministryně, že by se vládě podařilo naplnit schodek 295 miliard, ledaže by vláda omezila investice.
„Jediné, na co může (Stanjura v rozpočtu) sáhnout, jsou investice. Já jsem mu položila dotaz, čekala jsem jasné, silné ne. To neproběhlo. Takže se obávám, aby to nebylo na úkor investic,“ řekla Schillerová.
Exministryni se nelíbí také výběr daní, podle ní se zhoršuje, což považuje za potvrzení systémových problémů. „Zatímco celkový výběr daní bez pojistného dosáhl jen 60,4 procenta, srpnovým standardem je 65 procent. To jen na úrovni státního rozpočtu znamená, že na daních zůstalo nevybráno 43 miliard korun. V případě DPH pak 17 miliard korun. V důsledku přeshraničních nákupů pak bezprecedentně klesá i meziroční inkaso spotřebních daní z tabáku,“ uvedla Schillerová.
Jan Hrnčíř z SPD míní, že by bylo potřeba vnímat výsledky rozpočtu bez dividendy ČEZu a také bez prostředků z Evropské unie. Očekává, že do konce roku se deficit ještě prohloubí. Další poslanec SPD Radek Koten řekl v 90' ČT24, že opoziční hnutí považuje schodek za příliš vysoký. „Předpokládal jsem, že vláda Petra Fialy splní to, co slibovala v předvolebních slibech. Bohužel se to nekoná,“ prohlásil.
Naopak člen sněmovního rozpočtového výboru z koaliční TOP 09 Miloš Nový označil výsledek za očekávaný. Naproti tomu ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu hovoří o nestandardním roce. „Rok je specifický, vláda navýšila dividendy z ČEZu, na druhou stranu má velké náklady s kompenzacemi energií,“ poukázal. Rozpočet a jeho schodek se podle něj proto vyvíjí nerovnoměrně.
Poslanecká sněmovna schválila pro letošek rozpočtový schodek 295 miliard, oproti loňskému novelizovanému schodku je to o 80 miliard méně, stále však je to čtvrtý největší rozdíl mezi výdaji a příjmy v historii. Hospodaření se vyvíjí odlišně než v minulých letech, úvodní měsíce roku poznamenaly vysoké deficity, od června se začal schodek snižovat.
