Nákup potravin na internetu se podle prodejců stal po covidu zcela běžnou službou. I když je podíl této kategorie zatím nejnižší, rychle roste. Meziročně stoupl o celou pětinu. Nejčastěji si lidé nechávají dovážet nápoje a velká balení potravin. Hlavní sezóna pro e-shopy začíná právě teď po prázdninách. Na trh proto vstupují i firmy, které měly zatím jen kamenné obchody. Na mnoha vesnicích malé prodejny, které fungují i jako komunitní centra, přitom bojují o přežití.
Potraviny se stále víc nakupují on-line. Doplácí na to malé obchody i jejich role komunitních center
Šárka Uchytilová chodí do klasických obchodů jen pro pečivo. Ostatní potraviny si nechává dovézt. „Využívám to celkem pravidelně. Nemusím ven a přivezou mi to, kdy chci,“ popisuje Uchytilová.
Podobných lidí přibývá. Do prodeje na internetu se tak pouštějí i další řetězce. Jeden z nich teď nově rozváží lidem v Praze, Mladé Boleslavi, Brně a okolí. Ze skladu v Praze aktuálně odbaví vyšší stovky objednávek denně. Do konce roku 2025 by jich mělo být přes pět tisíc. „Spustíme ještě do konce roku mobilní aplikaci. Naši službu chceme do konce roku 2025 rozšířit po celé České republice,“ říká mluvčí Billy Dana Bratánková.
On-line supermarkety se mezitím rozrůstají do dalších regionů. „Naší primární cílovou skupinou jsou stále rodiny. Lidé preferují velké nákupy a ty se dějí v periodicitě jednou za deset až čtrnáct dní,“ míní manažerka značky Košík.cz Zuzana Magalová.
Změna chování zákazníků
Do doručování potravin se pustily také rozvozci hotových jídel. Jeden službu po necelém roce ukončil. Konkurence ale sleduje rostoucí zájem. „Teď po létě, když se zákazníci vrátili zpět do Prahy a hlavně do Brna, tak opravdu pociťujeme nárůst objednávek o 20 až 30 procent denně,“ říká marketingová manažerka Wolt Market ČR a SR Nikola Hlavenková.
Odborníci předpokládají stoupající počet prodejců potravin na internetu. „Kategorie potravin, do které řadíme jídlo, nápoje a tabákové produkty tvoří nejmenší část, zhruba kolem pěti procent, nicméně nárůst, který vidíme meziročně, je kolem 20 procent. Potenciál růstu tam je veliký,“ popisuje partner a vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor Cushman & Wakefield Jan Kotrbáček.
Stejně jako v kamenných obchodech, ale také internetoví prodejci potravin teď sledují změnu zákaznického chování. Lidé více řeší ceny a častěji kupují zboží ve slevách. Cena za službu se u jednotlivých řetězců a společností liší. Některé lákají na dovoz zdarma, jinde nabízejí bezplatné doručení až od stanovené částky. Liší se i lhůta dodání, od pár hodin do několika dnů.
Desítky tisíc nákupů
Například kurýr Roman Šorma denně rozveze desítky objednávek. Trasu má předem danou podle bydliště zákazníků. Pár minut před příjezdem je ještě kontaktuje, třeba aby se zeptal na parkování nebo se vyhnul nepříjemným situacím. „Jistota je jistota, aby se nestalo, že budeme překvapeni a přijde někdo v negližé,“ popisuje Šorma.
Objem a váha jednotlivých objednávek se liší – od pěti až do sta kilogramů. V létě si podle něj lidé často objednávali pivo nebo třeba melouny. Teď zase začínají nakupovat dýně. Pokud v doručené objednávce chybí položka, zákazníkovi jí odečte z účtenky. Nákupy pro klienty, které nezastihne, vrací zpátky do skladu.
Obchodních řetězců, které prodávají potraviny on-line, je v Česku víc. Jako první s tím začalo před jedenácti lety Tesco. Službu teď nabízí v okolí vybraných měst. Stejně jako Albert, který se zaměřuje na Moravu. Penny Market testuje trh v Plzni, Billa v Praze, středních Čechách a okolí Brna.
Coop potraviny nerozváží, ale nabízí vyzvednutí nákupu ve víc než čtyřech stech prodejnách. Pro on-line nákup z Globusu si zákazníci můžou přijet do hypermarketů na Zličíně nebo v Ostravě. Lídrem trhu je společnost Rohlík, která rozváží desítky tisíc nákupů denně. Nejezdí ale po celé republice – na rozdíl od konkurenčního Košíku, prostřednictvím kterého nabízí své produkty taky řetězec Kaufland.
Prodejny jako komunitní centra
Lidé na vesnicích však při nákupu potravin většinou využívají kamenné prodejny. Na mnoha místech se obce snaží obchod vůbec udržet. Například Helena Marcínová chodí do obecního obchodu v Kališti pravidelně nakupovat a také si jen tak popovídat. „Byla jsem překvapená, kolik tady toho je, a co není, tak Maruška (prodavačka Horáková, pozn. red.) sežene,“ popisuje obyvatelka Kaliště Marcínová.
Prodejna v Kališti slouží i jako malé komunitní centrum. Denně tam chodí chalupáři i místní. Mezi nimi i František Vobr. Do městských supermarketů skoro nejezdí. „Abych ušetřil dvě koruny na pivu a jel 20 kilometrů, to nejsem blázen,“ říká Vobr.
„Máme ve vesnici 150 obyvatel a také dost chalupářů. Máme tržby 200 tisíc měsíčně, což je dost, a tak se nám plat prodavačky vyplatí,“ míní starosta Kaliště František Szczyrba. Je tady maximální marže 20 %, denně čerstvé pečivo a uzeniny od regionálního výrobce. O zásobování nemohoucích se stará starosta.
„Nadiktují po telefonu, co potřebují, my jim to naúčtujeme, starosta doveze a oni pošlou peníze,“ popisuje prodavačka Horáková. Podobné tržby i otevírací dobu má i Jitka Havelková v 60 kilometrů vzdálené Vladislavi. Ve svém obchodě nabízí smíšené zboží a vydává i doručené zásilky.
„Dopředu se také objednává sortiment pro školku a školní jídelnu do kuchyně,“ říká Havelková, která zdědila obchod po rodičích. K pokračování tradice ale svoje děti nenutí, i proto, že lidí chodí čím dál méně.