Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.
Obce trápí mizející služby, zejména obchody. Podle Síkely může pomoci dotační program
„Stávající program běží do roku 2025, mám připravený návrh do roku 2030, chci s ním jít v nejbližší době na vládu. V posledních letech v menších obcích docházelo k zavírání obchodů, program slouží, aby v obcích byla aspoň jedna prodejna, tím, že tam je jedna, nedeformujeme tržní prostředí,“ řekl Síkela.
Podle dat ministerstva v obcích do 200 obyvatel skončila v posledních deseti letech pětina koloniálů. Největší úpadek byl v Ústeckém a Středočeském kraji. V obcích od 200 do 400 obyvatel zavřelo obchod deset procent podnikatelů. Nejvíce to postihlo Zlínský kraj. Síť COOP zavřela v letech 2020 až 2021 svých 15 obchodů v obcích do 500 obyvatel.
Studio ČT24: Ministr průmyslu a obchodu Síkela k problémům obcí v Česku (zdroj: ČT24)
„Zachování služeb je v zájmu veřejné správy,“ řekl Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání ministerstva průmyslu a obchodu. Při koronavirové pandemii sehrály vesnické obchody klíčovou roli, lidé nemuseli jezdit nakupovat do měst, eliminovala se možnost nákazy, dodal Vinkler.
Venkovské oblasti tvoří sedmdesát procent území republiky, zachovat tam služby je zásadní. Lidé odcházejí za prací jinam, podotýká Olšáková. „Je třeba, abychom nadále podporovali udržení služeb ve venkovských oblastech i za využití nových modelů, jako jsou například samoobslužné prodejny, zásilkové boxy nebo přeshraniční spolupráce složek integrovaného záchranného systému. Velmi důležité bude rovněž zvýšit pokrytí vysokorychlostním internetem,“ řekla Olšáková.
K dotaci Obchůdek se podle Olšákové dlouhodobě přidávají i kraje, které dávají obcím další peníze na provoz malých obchodů. Dotační program loni například v Pardubickém regionu prostřednictvím kraje vyplatil provozovatelům prodejen skoro čtyři miliony korun, přičemž k tomu dal miliony korun do venkovských prodejen i sám kraj. „Je to součást služeb na vesnicích. Zejména senioři na venkově ji vítají. Žadatelů o podporu bývá ročně kolem stovky,“ řekl hejtman Martin Netolický (3PK/ČSSD).
Studio ČT24: Eliška Olšánková k problémům obcí v Česku (zdroj: ČT24)
Hybridní či samoobslužné prodejny
Olšáková pro ČT podotkla, že budoucnost je i v hybridních či samoobslužných prodejnách. „Můžete do obchodu jít nakupovat odpoledne i večer bez toho, aby tam byla obsluha, čím se samozřejmě zlevní provoz a je tam větší šance, že se obchod obci zachová,“ uvedla s tím, že zatím funguje pár pilotních projektů.
Hybridní neboli samoobslužné prodejny by rovněž měly být součástí nového návrhu pro Obchůdek 21+. „Náš zájem je, aby prodejny byly doplněny o bezobslužnou zónu, aby občané i turisté, chalupáři mohli využívat obchody sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Kombinace normální otevírací doby s prodavačem a kombinace samoobslužných zón umožní obsluhovat občany, kteří si s digitálními technologiemi nevědí dobře rady,“ řekl Síkela.
První taková prodejna funguje už rok v Bítovanech na Chrudimsku. Podle jednatele firmy ArrowSys Marka Šípa zpočátku chodilo 90 procent zákazníků v době, kdy byl v prodejně personál, postupně se však poměr otočil. „Dnes navštěvuje prodejnu 60 procent lidí v bezobslužném režimu,“ uvedl pro ČT s tím, že do prodejny se lidé dostanou buď aplikací s bankovní identitou, či věrnostní kartičkou.
Na prodejně rovněž funguje dohledový systém, který vypracovává zprávu, například o evidenci vstupů do prodejen. Obavy z krádeží se tak podle něj ukázaly být liché. „To, že každý vstupuje na své jméno, se ukázalo být dostačující bariérou,“ uvedl.
Studio ČT24: Marek Šíp k problémům obcí v Česku (zdroj: ČT24)
Zavírání poboček pošty v obcích
Řady obcí se dotkne také zavírání poboček České pošty. „Na venkově pošta hraje i jinou roli než roli poskytovatele poštovních služeb, jde o centrum pro setkání občanů, kde mohou získat informace, a na to by se mělo rovněž myslet,“ uvedl pověřený zástupce generálního ředitele České pošty Miroslav Štěpán s tím, že klíčové je jednání vlády příští týden, kde by měly být schváleny veškeré změny.
Studio ČT24: Miroslav Štěpán k rušení poboček České pošty (zdroj: ČT24)
Olšáková v souvislosti s Českou poštou zmínila projekt Pošta Partner, který se podle ní osvědčil. „Pošta tak zůstává v obci, kde ji spoluprovozuje obec a partner, který může být i soukromý provozovatel. Tato služba tam je tak zachována díky tomu, že se tam přidává ještě další přidaná hodnota – může to být v rámci knihovny, v rámci informačního centra i v rámci obecního úřadu. To jsou ty služby, které se snažíme zachovat,“ uvedla s tím, že lidé již přijali skutečnost, že na poště můžeme vyřídit i cokoliv jiného než jen vyzvednout poštovní zásilku.
Státní podnik k 1. červenci zruší skoro 2300 pracovních pozic. Některé z nich jsou momentálně neobsazené. Konkrétní pracovníky, kterých se bude chystané propouštění týkat, zatím podnik neurčil. Krok souvisí s chystanou transformací České pošty, kterou představila vláda. Podnik podle dřívějších informací uzavře tři sta poboček ze současných tří tisíc dvou set.