Venkovských prodejen stále ubývá. Kraje vytahují miliony, aby je zachránily

Nahrávám video

V malých obcích ukončilo loni činnost 1082 venkovských prodejen. Trend zanikání malých obchodů tak zrychlil tempo, uvedla Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s odkazem na výsledky šetření společnosti AC Nielsen. Některé kraje reagují na tento vývoj grantovými programy na podporu venkovských prodejen.

Nový grantový program na podporu venkovských prodejen vypsal například Kraj Vysočina. Loni vzbudila tato iniciativa velký zájem a dva miliony korun vyčleněné na dotace nestačily. Peníze tehdy vyšly na 55 z 91 žadatelů. Letos proto Vysočina zdvojnásobila částku a mohla by uspokojit žádosti i více než stovky obcí. 

Lidé v Markvarticích nedají na svůj koloniál na okraji jihlavského okresu dopustit. Oceňují možnost si nakoupit i prohodit pár slov, když se sejde víc lidí.  

„Pro mnohé občany je to jediný způsob, jak docílit nějakého sociálního kontaktu během dne. To znamená setkat se s ostatními lidmi, popovídat si, zjistit, co je nového. I to je smysl toho, proč kraj tyto prodejny podporuje,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Pavel Pacal (Starostové pro Vysočinu). 

V minulosti zdejší obchod opustila Jednota, po ní se tu nedařilo ani drobným živnostníkům. Provoz proto musela převzít obec a krajské dotace vítá.

Řešení hledají i na západě Čech

Smířit se s koncem prodělečných obchodů nechce ani Západočeské konzumní družstvo Sušice. Mezi svými 75 prodejnami zavedlo takzvané prodavače-střídače, kteří zaskakují na více místech. Například Simona Jandová nyní denně pendluje mezi Sušicí a Velkým Borem. „Dokud se nenajde nějaká stálá síla, tak tady budu fungovat. Jinak by se ten obchod musel zavřít.“

Plzeňský kraj vyhlásil nový dotační titul na zachování prodejen v malých obcích. Celkem vydá tři miliony korun, do 50 tisíc korun na jeden kamenný nebo pojízdný obchod. Cílem je omezit rušení prodejen v malých obcích do 250, respektive 500 obyvatel. Obce mohou podle agentury ČTK žádat o peníze od 23. dubna do 23. května.

Úbytek prodejen na venkově
Zdroj: ČT24

Minulá vláda loni v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle tehdejšího návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.

Otázkou však nyní je, jak se k plánu postaví nová vláda. Podle původního návrhu ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 15 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.