Venkovských prodejen stále ubývá. Kraje vytahují miliony, aby je zachránily

Nahrávám video
Události: Miliony pro malé prodejny
Zdroj: ČT24

V malých obcích ukončilo loni činnost 1082 venkovských prodejen. Trend zanikání malých obchodů tak zrychlil tempo, uvedla Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s odkazem na výsledky šetření společnosti AC Nielsen. Některé kraje reagují na tento vývoj grantovými programy na podporu venkovských prodejen.

Nový grantový program na podporu venkovských prodejen vypsal například Kraj Vysočina. Loni vzbudila tato iniciativa velký zájem a dva miliony korun vyčleněné na dotace nestačily. Peníze tehdy vyšly na 55 z 91 žadatelů. Letos proto Vysočina zdvojnásobila částku a mohla by uspokojit žádosti i více než stovky obcí. 

Lidé v Markvarticích nedají na svůj koloniál na okraji jihlavského okresu dopustit. Oceňují možnost si nakoupit i prohodit pár slov, když se sejde víc lidí.  

„Pro mnohé občany je to jediný způsob, jak docílit nějakého sociálního kontaktu během dne. To znamená setkat se s ostatními lidmi, popovídat si, zjistit, co je nového. I to je smysl toho, proč kraj tyto prodejny podporuje,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina Pavel Pacal (Starostové pro Vysočinu). 

V minulosti zdejší obchod opustila Jednota, po ní se tu nedařilo ani drobným živnostníkům. Provoz proto musela převzít obec a krajské dotace vítá.

Řešení hledají i na západě Čech

Smířit se s koncem prodělečných obchodů nechce ani Západočeské konzumní družstvo Sušice. Mezi svými 75 prodejnami zavedlo takzvané prodavače-střídače, kteří zaskakují na více místech. Například Simona Jandová nyní denně pendluje mezi Sušicí a Velkým Borem. „Dokud se nenajde nějaká stálá síla, tak tady budu fungovat. Jinak by se ten obchod musel zavřít.“

Plzeňský kraj vyhlásil nový dotační titul na zachování prodejen v malých obcích. Celkem vydá tři miliony korun, do 50 tisíc korun na jeden kamenný nebo pojízdný obchod. Cílem je omezit rušení prodejen v malých obcích do 250, respektive 500 obyvatel. Obce mohou podle agentury ČTK žádat o peníze od 23. dubna do 23. května.

Úbytek prodejen na venkově
Zdroj: ČT24

Minulá vláda loni v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle tehdejšího návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu.

Otázkou však nyní je, jak se k plánu postaví nová vláda. Podle původního návrhu ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci začali projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...