Čeští vědci vyvinuli bagetu vhodnou pro celiaky. Stálo to přes deset milionů korun a trvalo čtyři roky

Technologická agentura ČR (TA ČR) podpořila částkou 13,4 milionu korun výzkum kvalitního bezlepkového pečiva. Projekt trval čtyři roky a jeho výsledkem je bezlepková bageta, která se nutriční kvalitou přibližuje běžnému pečivu. Součástí výzkumu bylo také vypracování metodiky pro posuzování kvality bezlepkového pečiva.

„Výsledkem vývoje bylo vypracování a provozní otestování nových pekařských receptur pro běžné bezlepkové pečivo využívající netradičních, primárně bezlepkových surovin a izolovaných bílkovin. To pak vedlo k vytvoření funkčního pekařského výrobku,“ přiblížila Martina Králová ze společnosti Perník. Firma se podílela na projektu spolu s Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR, Výzkumným ústavem potravinářským a firmou RADANAL.

Lidé trpící celiakií, tedy neschopností zpracovat lepek, mají v současné době značně omezený přístup k pečivu. Komerčně dostupné bezlepkové potraviny nedosahují kvality běžného pečiva, mezi které patří trvanlivost či nutriční a chuťové vlastnosti, uvedla TA ČR. Vědecké studie podle autorů výzkumu navíc upozorňují na problematičnost dlouhodobé konzumace komerčně nabízených bezlepkových potravin. Mnohdy mají snížený obsah bílkovin, vlákniny, mikronutrientů, vitamínů a vysoký glykemický index. Lidí s celiakií je v Česku podle odhadů asi sto tisíc, přičemž přibližně polovina o nemocni neví.

Nová bezlepková bageta je ale podle vědců připravena speciálním výrobním postupem z rýžového kvasu s přídavkem konopné bílkoviny. Chuťově má být podobná obvyklému pečivu. „Naší snahou bylo nahradit izolované bílkoviny ze zbylých potravinářských materiálů přírodními, co nejméně technologicky zpracovanými surovinami, které by byly pro pacienty psychologicky přijatelné,“ vysvětlila Králová.

Využití netradičních surovin pro výrobu bezlepkových potravin je podle odborníků spojené s rizikem alergenního potenciálu. Z toho důvodu výzkumníci testovali přítomnost specifických protilátek IgE proti takzvaným extrahovatelným proteinům v těchto surovinách u pacientů s celiakií.

Technologická agentura ČR má za cíl zintenzivnit a podpořit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. V rámci svých programů vybírá a následně financuje projekty aplikovaného výzkumu a inovací.

V tomto případě se jednalo o program EPSILON, jenž má podporovat projekty zaměřené převážně na průmyslové technologie, jejichž výsledky mají rychlé uplatnění na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 20 mminutami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 1 hhodinou

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 3 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 4 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 22 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 22 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled