Čeští vědci vyvinuli bagetu vhodnou pro celiaky. Stálo to přes deset milionů korun a trvalo čtyři roky

Technologická agentura ČR (TA ČR) podpořila částkou 13,4 milionu korun výzkum kvalitního bezlepkového pečiva. Projekt trval čtyři roky a jeho výsledkem je bezlepková bageta, která se nutriční kvalitou přibližuje běžnému pečivu. Součástí výzkumu bylo také vypracování metodiky pro posuzování kvality bezlepkového pečiva.

„Výsledkem vývoje bylo vypracování a provozní otestování nových pekařských receptur pro běžné bezlepkové pečivo využívající netradičních, primárně bezlepkových surovin a izolovaných bílkovin. To pak vedlo k vytvoření funkčního pekařského výrobku,“ přiblížila Martina Králová ze společnosti Perník. Firma se podílela na projektu spolu s Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR, Výzkumným ústavem potravinářským a firmou RADANAL.

Lidé trpící celiakií, tedy neschopností zpracovat lepek, mají v současné době značně omezený přístup k pečivu. Komerčně dostupné bezlepkové potraviny nedosahují kvality běžného pečiva, mezi které patří trvanlivost či nutriční a chuťové vlastnosti, uvedla TA ČR. Vědecké studie podle autorů výzkumu navíc upozorňují na problematičnost dlouhodobé konzumace komerčně nabízených bezlepkových potravin. Mnohdy mají snížený obsah bílkovin, vlákniny, mikronutrientů, vitamínů a vysoký glykemický index. Lidí s celiakií je v Česku podle odhadů asi sto tisíc, přičemž přibližně polovina o nemocni neví.

Nová bezlepková bageta je ale podle vědců připravena speciálním výrobním postupem z rýžového kvasu s přídavkem konopné bílkoviny. Chuťově má být podobná obvyklému pečivu. „Naší snahou bylo nahradit izolované bílkoviny ze zbylých potravinářských materiálů přírodními, co nejméně technologicky zpracovanými surovinami, které by byly pro pacienty psychologicky přijatelné,“ vysvětlila Králová.

Využití netradičních surovin pro výrobu bezlepkových potravin je podle odborníků spojené s rizikem alergenního potenciálu. Z toho důvodu výzkumníci testovali přítomnost specifických protilátek IgE proti takzvaným extrahovatelným proteinům v těchto surovinách u pacientů s celiakií.

Technologická agentura ČR má za cíl zintenzivnit a podpořit spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. V rámci svých programů vybírá a následně financuje projekty aplikovaného výzkumu a inovací.

V tomto případě se jednalo o program EPSILON, jenž má podporovat projekty zaměřené převážně na průmyslové technologie, jejichž výsledky mají rychlé uplatnění na trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...