Rada vlády ocenila entomologa Jana Žďárka a doplnila TAČR o tři členy

Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace získá entomolog Jan Žďárek. Oznámil to dnes po jednání rady její předseda, vicepremiér Pavel Bělobrádek. Uvedl také, že rada zvolila tři nové členy předsednictva Technologické agentury ČR (TAČR). Svých funkcí by se měli ujmout v říjnu.

Entomolog Žďárek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se výzkumu hmyzu věnuje dlouhodobě a téma popularizuje ve svých publikacích. Patří mezi ně knihy Neobvyklá setkání nebo Hmyzí rodiny a státy. Zabýval se také výzkumem africké mouchy tse-tse a působil v USA. Bělobrádek uvedl, že Žďárek patří mezi vědce, kteří k vědě inspirují mladou generaci.

Udělená cena je spojená s finančním příspěvkem až do půl milionu korun, ve Žďárkově případě to bude 350 000 korun. „Byli jsme informováni, že pan profesor tuto částku věnuje na vydání publikace, která bude opět popularizovat jeho práci, která se týká hmyzu,“ řekl Bělobrádek.

Trojice do TAČRu

Rada také vybrala tři osobnosti, které mají nahradit ty členy představenstva TAČR, jimž 12. října skončí funkční období. Nově byli jmenováni rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs, ředitel centra inovací na Vysoké škole báňské na Technické univerzitě v Ostravě Martin Duda a ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR Jiří Plešek. „Přišlo nám 26 návrhů a nominováno bylo jmenovitě 14 kandidátů,“ uvedl Bělobrádek.

Kůs je i členem rady vlády, která nové členy navrhla. „Pan profesor Kůs se hlasování neúčastnil a samozřejmě rezignuje jako člen RVVI, jakmile bude vládou definitivně schválen,“ řekl na dotaz ČTK vicepremiér. Rada vlády poté vypíše výzvu, v níž bude hledat náhradu za Kůse.

TAČR je instituce, která připravuje programy pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, hodnotí projekty a rozděluje na ně podstatnou část penez, které v Česku míří do této oblasti. Zaměřuje se hlavně na podporu výzkumného a podnikového sektoru a v některých svých programech i na spolupráci se zahraničím. Předsednictvo TAČR má pět členů, včetně předsedy a místopředsedy. Členy předsednictva navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a jmenuje je vláda. Jejich funkční období je čtyřleté. Současným předsedou je Petr Očko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...