Senát schválil elektronické plné moci či vymezení dostupného bydlení

Lidé asi budou moci vystavovat plné moci nejen v papírové, ale také v elektronické podobě, které budou v registru zastupování. Novinku přinese vládní novela zákona o základních registrech, kterou Senát schválil beze změn. Materiál nyní dostane k podpisu prezident. Horní komora také umožnila přijetí pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na schůzi. Senát rovněž chce ze zákona o strategických stavbách odstranit zónu Plzeň-Líně, aby ji mohla nadále využívat armáda. Návrh nyní posoudí sněmovna.

Registr zastupování má lidem sloužit k elektronickému vystavování plných mocí a vytvoří pro ně i centralizovaný systém, do něhož budou mít přístup další úřady. Lidé využijí systém v situaci, kdy budou někoho zastupovat nebo když udělí plnou moc někomu, kdo naopak bude zastupovat při kontaktu s úřady je, například účetní při podání daňového přiznání.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že stát by měl registr spustit od července. Propojí se s dalšími systémy veřejné správy. „V první linii se nabízí ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí,“ řekl.

V registru zastupování bude plná moc až do jejího odvolání nebo do skončení platnosti. Budou v něm také formuláře plných mocí pro různé účely. Zmocnitel navíc může plnou moc kdykoli odvolat, papírový dokument však přetrvává. V případě digitálních plných mocí by takové případy podle vicepremiéra nastávat neměly. Přínosem je také zvýšení právní jistoty, uvedl Bartoš.

Letošní náklady související s registrem zastupování by měly činit nejvýše zhruba 205 milionů korun a příští rok 76 milionů korun. Pro další dva roky uvádí důvodová zpráva náklady vždy až zhruba 34 milionů korun.

Zákonné vymezení dostupného bydlení

Senát rovněž schválil zákonné vymezení toho, co lze považovat za dostupné nájemní bydlení. Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít podle novely nájemní smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit devadesát procent místně obvyklého nájemného.

Proti se postavila Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09, podle níž by takto stanovené nájemné nepředstavovalo dostupné bydlení a s úpravou nesouhlasí ani Svaz měst a obcí. Hynek Hanza (ODS) uvedl, že dostupné bydlení nezajistí dotace, ale dostatečná nabídka bytů. Miroslav Adámek (ANO) ve shodě s nimi poukázal na to, že definice dostupného bydlení se dostala do vládní novely až ve sněmovně a v praxi způsobí problémy. Novelu nicméně podpořilo nakonec 41 ze 75 přítomných senátorů ze všech frakcí s výjimkou klubu ANO a SOCDEM.

V dostupném bydlení poskytovaným například státem, kraji a obcemi by pak nemělo nájemné v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň by muselo být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné.

V dalších letech by se dostupné nájemné mohlo zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o čtyři procenta ročně. Cenové mapy nájemného by zpracovávalo ministerstvo financí. Podle kritiků rozdíl mezi možnou výší nájmů znevýhodňuje soukromé poskytovatele dostupného bydlení vůči poskytovatelům veřejným a může být v rozporu s listinou práv a svobod.

Na dostupné bydlení by mohly dosáhnout domácnosti bez vlastního bydlení do určité výše čistého příjmu, oběti domácího násilí nebo lidé v takzvaných preferovaných profesích. Patří k ním zdravotníci, učitelé, policisté, záchranáři a pracovníci v sociálních službách.

Zóna v Líních

Ze zákona o strategických stavbách by měla být podle Senátu odstraněná zóna Plzeň-Líně s cílem zajistit, aby ji mohla nadále využívat armáda. Návrh nyní dostanou k posouzení vláda a sněmovna, která by na podnět senátora Vladislava Vilímce (ODS) mohla předlohu schválit zrychleně už v úvodním kole projednávání.

Zóna v Líních je v loni přijatém zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury uvedená jako strategický podnikatelský park, který má sloužit zejména k výrobě a skladování baterií pro elektrická vozidla. Tuto takzvanou gigafactory plánoval vybudovat koncern Volkswagen. Počátkem loňského listopadu ale oznámil, že rozhodování o výstavbě továrny odkládá na rok 2025, což vedlo k ukončení jednání.

Lokalita, kde se mimo jiné nachází bývalé vojenské letiště s betonovou vzletovou a přistávající dráhou, armáda nyní využívá k provozování letecké záchranné služby svými vrtulníky. Do budoucna by podle Vilímce mohla zónu využívat rovněž k výcviku a logistice.

Definice anticikanismu

Horní komora také podobně jako vláda přijala definici protiromských postojů, tedy takzvaného anticikanismu, aby tím odmítla předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině. Svou verzi právně nezávazné definice ve středu ale v porovnání s její vládní podobou formulačně upravila tak, aby více odpovídala anglickému originálu, který v roce 2020 stanovila Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).

„Za anticikanismus nebo protiromskou diskriminaci jsou považovány projevy nebo jednání jednotlivců, jakož i strategie a praxe institucí vedoucích k marginalizaci či vylučování Romů, fyzického násilí proti nim, devalvování romské kultury a životního stylu, projevům nenávisti namířeným proti Romům,“ citoval z přijaté senátní verze její iniciátor Miroslav Plevný (STAN).

Podle přijaté definice bývají Romové pro svůj etnický původ stigmatizováni a pronásledováni jako „Cikáni“ a také spojováni s řadou urážlivých stereotypů a zkreslených představ, které představují specifickou formu rasismu. Definice v této souvislosti připomíná romský holocaust, tedy nacistické vyhlazování Romů v období druhé světové války.

Zpřesnění přestupkové části spotřebitelského zákona

Senát ve středu rovněž schválil zpřesnění přestupkové části spotřebitelského zákona. Současné znění zákona podle předkladatelů novely v čele s Michaelem Ratajem (STAN) by mohlo umožňovat více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí.

Takový přístup by byl podle tvůrců předlohy nepřijatelný a mohl by ochromit dozor nad zákonnými právy spotřebitelů. Cílem novely je proto stanovit, že k projednávání přestupků jsou příslušné veškeré správní orgány, jimž je zákonem stanovena působnost pro výkon dozoru.

Horní komora chce také rozšířit okruh dlužníků odvodů na zdravotní pojištění, kteří by měli ve druhé polovině letošního roku dostat šanci na jejich snazší vyrovnání. Navrhla kvůli tomu upravit poslaneckou novelu, kterou nyní bude muset znovu projednat sněmovna. Novela, která doplňuje předchozí takzvaná milostivá léta či podzimy, má umožnit odpuštění penále a případných exekučních nákladů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteKněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 mminutami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od rána proudí na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představuje dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohou zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
03:25Aktualizovánopřed 25 mminutami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 54 mminutami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 6 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 7 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 16 hhodinami

Poslanci zvolili členy Rady ČT i novou ombudsmanku

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...