Stát zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v Česku. Státní rozpočet by tím mohl podle předpokladů vlády získat asi dvě miliardy korun ročně. Umožní to nový zákon o dorovnávací dani, který ve čtvrtek schválil Senát. Norma, která vychází z unijní směrnice, má vstoupit v účinnost k poslednímu dni letošního roku. Ještě ji dostane k podpisu prezident. Senát ze zabýval i dalšími zákony.
Česko získá možnost danit zisky nadnárodních firem, Senát to schválil
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, nadnárodní firmy by platily daň pouze v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic.
Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun, ale to za dosavadních daňových pravidel. Vládní konsolidační balíček však zvyšuje od příštího roku sazbu daně z příjmů firem z 19 na 21 procent, což by státu mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Roční výnos z dorovnávací daně se tím podle odhadů sníží na polovinu až třetinu. Důvodem je, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala.
Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) z poloviny srpna se nová daňová povinnost bude vztahovat mimo jiné na technologické giganty, jako jsou Google nebo Apple, či na provozovatele Facebooku Meta.
Hnutí Starostů navzdory podpoře senátního hospodářského výboru naopak neprosadilo v horní parlamentní komoře dodatečné zařazení balené vody do snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Proti se postavil ministr Stanjura. Senát poté novelu o DPH, podle níž poskytovatelé platebních služeb budou muset posílat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy, schválil těsnou většinou beze změn. Zákon tak dostane k podpisu prezident.
Stanjura upozornil na to, že podle návrhu předsedy hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN) by balené přírodní, minerální a kojenecké vody měly patřit do snížené dvanáctiprocentní sazby DPH až od dubna příštího roku, přičemž podle vládního konsolidačního balíčku budou po první tři měsíce patřit do základní sazby ve výši 21 procent. Nyní patří do snížené 15procentní sazby, takže během následujících čtyř měsíců by se u nich sazba změnila třikrát.
Podle výborem přijaté úpravy by se do snížené sazby DPH dostaly všechny nápoje včetně slazených a s vysokým obsahem kofeinu, varoval ministr. Připomněl, že sněmovna, které by se novela vrátila k opětovnému projednání, to při schvalování konsolidačního balíčku odmítla. Plevný ke Stanjurovým výhradám uvedl pouze to, že „s těmi námitkami by se minimálně dalo polemizovat“.
Vyšší poplatky na matrice
Senát se zabýval i dalšími normami. Část matričních poplatků se zřejmě zvýší od ledna příštího roku až trojnásobně. Například platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině má vzrůst ze třiceti na padesát korun. Počítá s tím novela o elektronizaci matrik, jejíž přijetí Senát umožnil. Novelu dostane k podpisu prezident po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě matriční novely tato lhůta skončí 10. prosince.
Horní komora novelu přímo neschválila, neboť to podpořilo jen 29 ze 72 senátorů. Nepřijala ale ani její úpravy. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Daniela Kovářová (nezávislá) ve svých návrzích chtěli zrušit poslaneckou úpravu, aby právo oddávat měli také zákonodárci. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že sněmovna toto právo nerozšířila ani na další volené představitele, tedy krajské zastupitele nebo prezidenta republiky.
Vystrčil chtěl navíc umožnit, aby oddávat v období od komunálních voleb do ustavujícího zasedání nového zastupitelstva mohli ze zákona kromě starostů a místostarostů také pověření zastupitelé.
Václav Láska (SEN 21) chtěl do zákona doplnit možnost, aby si snoubenec při sňatku mohl ke svému příjmení připojit také rodné příjmení budoucí manželky. Láskův návrh měl podporu 24 senátorů ze 66, Vystrčilův návrh 33 senátorů ze 71 a k přijetí návrhu Kovářové chyběl jediný hlas, když pro něj bylo 32 senátorů ze 65 hlasujících.
Zvýšení části matričních poplatků zdůvodnili předkladatelé úpravy tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost má vzrůst z tisíce korun na trojnásobek. Přibydou podle předlohy dva další poplatky. Patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.
Novela podle vládního návrhu počítá také s elektronizací matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027.
Odměny zastupitelů
Limit pro odměny obecních a krajských zastupitelů stanoví místo vládního nařízení od příštího roku zákon. Zavede i pravidelnou valorizaci odměn. Senát to schválil téměř jednomyslně v novele o obcích, která zavádí pouze horní hranici odměn zastupitelů, konkrétní výši by stejně jako nyní stanovovala zastupitelstva.
Senátoři se kvůli potřebě přijmout zákon do konce letošního roku rozhodli nyní oželet úpravu limitů, na níž se shodl senátní výbor pro veřejnou správu. Ten požadoval snížit limit pro odměny části neuvolněných členů zastupitelstev v obcích od šesti set do tří tisíc obyvatel. Podle senátora ODS a náměstka teplického primátora Hynka Hanzy je tento limit disproporční vůči ostatním.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) slíbil nápravu v jiné předloze, což podpořil i senátor SLK Michael Canov, který v jiných případech apeloval na čistotu legislativního procesu. Nyní uvedl, že bez přijetí zákona do konce roku by nebylo možné stanovit odměny pro 60 tisíc zastupitelů.
Novela je reakcí na jarní rozhodnutí Ústavního soudu, který z podnětu senátorů zrušil s účinností ke konci roku určování odměn rozhodnutím vlády s tím, že to musí stanovit zákon.
Petice za zrušení potratového zákona
Petici za zrušení zákona o umělém přerušení těhotenství a za ústavní zakotvení práva na život od jeho početí, kterou podepsalo na čtrnáct tisíc lidí, označil Senát za nedůvodnou. Apel na vládu, aby kvůli omezení potratů přijala ekonomická opatření pro podporu nečekaně těhotných žen, na rozdíl od senátního ústavně-právního výboru nepřijal. Rozhodl o tom po zhruba dvouhodinové debatě, v níž se střetli představitelé konzervativního a liberálního pohledu na těhotenství.
Požadavky petice odmítl senátor a gynekolog Ondřej Šimetka (za ODS), poukázal na stanovisko senátního zdravotnického výboru. Podle něj by tvrzení z petice, že ukončení těhotenství v časném stadiu je totožné se zabitím narozeného dítěte, umožňovalo kriminalizovat ženy podstupující potrat, lékaře i kliniky zabývající se umělým oplodněním. „Ukončení těhotenství je v České republice prováděno v souladu s legislativou a v žádném případě se nejedná o vraždu,“ prohlásil výbor.
Pirátská senátorka Adéla Šípová jako matka pěti dětí uvedla, že „zákaz nebo přísná regulace potratů nevede ke zvýšení porodnosti, jak to vidíme v Polsku“. Vyzvala k tomu, aby odpůrci potratů nevnucovali své vidění světa ostatním. Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 naplnění požadavku petice označila za návrat o sto let zpátky. Brát ženě právo samostatně rozhodnout o ukončení těhotenství není podle senátorky reálné.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS) se shodl se svou kolegyní z frakce na potřebě pomoci státu těhotným ženám. Za demagogické naopak označil tvrzení, že žena rozhoduje o svém těle, když zvažuje ukončení těhotenství. „Plod vlastně není její tělo,“ podotkl. Stejně jako Pavel Fischer (nezávislý) poukázal na stárnutí a úbytek evropské i české populace.
Daniela Kovářová (nezávislá) neúspěšně prosazovala, aby Senát kromě apelu na vládu v souladu se stanoviskem ústavně-právního výboru vybídl ministerstvo zdravotnictví k návrhu rekodifikace zákona o zdravotnických službách, která by minimalizovala údajně negativní dopad provádění potratů u zahraničních pacientek na české zdravotníky.
Rejstřík trestů
Rejstřík trestů do konce příštího roku přestane být samostatnou organizační složkou státu a začlení se pod ministerstvo spravedlnosti. Změnu přinese novela, kterou senátoři podpořili. Normu ještě dostane k podpisu prezident. Rejstřík vede evidenci trestních odsouzení. Důvod k jeho samostatné existenci odpadl podle vlády po elektronizaci celé agendy. Pravidla pro poskytování opisů a výpisů z rejstříku novela nemění.
Rejstřík trestů vznikl jako samostatný subjekt na základě zákona z roku 1994. Předtím evidenci vedla státní zastupitelství, respektive prokuratury. V době přijetí zákona vyžadovalo vedení evidence rozsáhlou práci s písemnými dokumenty.
„Zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. Evidence trestů a evidence vybraných přestupků nyní představují zřejmě jediné seznamy, které spravuje samostatná organizační složka státu zaměřená výlučně na vedení záznamů.
