Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.
Senátoři dopravní předlohu nejprve neschválili, pro přijetí chyběly tři hlasy. Nevložili do ní ani žádný z pozměňovacích návrhů, takže novelu po uplynutí lhůty dostane k podpisu prezident.
Řidiči budou za přestupky dostávat jen dva, čtyři nebo šest trestných bodů. U řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25 tisíc korun namísto dnešních až dvaceti tisíc. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75 tisíc korun.
Stejná pokuta mu bude hrozit, pokud bude řídit a nebude držitelem příslušného řidičského oprávnění nebo bude řídit, i když bude mít zákaz. Za nasbíraných dvanáct trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.
„Změny míří k tomu, aby na českých silnicích bylo bezpečněji,“ řekl před senátory ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Tresty se podle něj zpřísňují s ohledem na jejich závažnost a s ohledem na míru rizika, která je s nimi spojena.
Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25 tisíc korun bude hrozit vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25 tisíc korun. Novela také zpřísňuje tresty za blokování průjezdu tramvají.
Tresty se naopak zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo špatné parkování, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2000 korun maximálně na 1500 korun, respektive domluvu, a body se nezapisují.
S mentorem od 17 let, na dálnicích až 150 kilometrů v hodině
Nově zaváděná možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče-mentora. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25 tisíc korun. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.
U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a takzvanou evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jejich prevence a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.
Na vybraných úsecích dálnic umožní změna zákona zvýšit nejvyšší povolenou rychlost až na 150 kilometrů za hodinu. Vláda upozorňuje na to, že nepůjde o plošné zvýšení povolené rychlosti, ale pouze o možnost místní úpravou tuto rychlost zvýšit. Týkat se to bude nových nebo modernizovaných úseků. Ministr Kupka už dříve řekl, že první takové úseky by se mohly objevit do dvou let.
Přísnější mediální pravidla pro politiky
Horní komora kývla také na zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky. Nebudou je moci převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Kvůli chybějící regulaci se zpřísnění nevztahuje na internetová média. To kritizovalo například sdružení Milion chvilek pro demokracii.
Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy navíc bude nově vztahovat na hlavu státu. Prezident republiky bude muset začít každoročně podávat majetkové oznámení a platit pro něj budou i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.
Schvalování změn ve sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.
Návrhy na státní vyznamenání
Na státní vyznamenání horní komora nominovala rekordní stovku kandidátů, přičemž v minulých letech to byly obvykle tři až čtyři desítky. Loni jich Senát doporučil dokonce jen osm, což bylo naopak nejméně v historii.
Mezi letos nominované mimo jiné patří šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich sestra Zdena, někdejší vicepremiér Karel Schwarzenberg, disidentka a zpěvačka Marta Kubišová a architektka Eva Jiřičná. Dalšími adepty jsou někdejší disident, český expremiér a první předseda horní parlamentní komory Petr Pithart, bývalý šéf Senátu Jaroslav Kubera, kněz Tomáš Halík a psychiatr Cyril Höschl.
O Halíkovi a Mašínech rozhodovala horní parlamentní komora zvlášť na přání senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která byla proti jejich nominaci. Rovněž prezident Petr Pavel dříve uvedl, že by měl s jejich oceněním problém.
K letošním 96 kandidátům patří také osobnosti, které se zapojily do pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi. Jsou to například spoluzakladatel společnosti Team4Ukraine Jan Heřmánek, Andrej Poleščuk, který mimo jiné o ruské invazi informuje na sociální síti, a hokejista Dominik Hašek, který se angažuje v sankcích vůči ruským a běloruským sportovcům za jejich podíl na agresi.
Jmění státních podniků
Navyšovat základní jmění státních podniků umožní novela zákona, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb.
Senátní výbor pro hospodářství chtěl z předlohy vyřadit návrh, který se do ní dostal ve sněmovně na návrh koaličních Pirátů. Umožňuje, aby úlohu zakladatele mohlo plnit více ministerstev.
Senátní ústavně-právní výbor chtěl vyřadit z předlohy návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který umožní státním podnikům, aby si v odůvodněných případech mohly ponechat bankovní účty u komerčních bank.
Změny v dohledu nad politickými stranami
Senátoři rovněž schválili přechod části pravomocí předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí na nově pětičlenné kolegium. Podle vlády to má zlepšit kontrolní roli úřadu a vymahatelnost práva.
Novela má podle kabinetu více vyvážit role členů a předsedy úřadu. Umožní členům úřadu svěřit koordinaci dohledové nebo metodické činnosti v určitém úseku působnosti úřadu. Kolegium úřadu, jehož členem mají být předseda a členové, by podle novely rozhodovalo o vnitřních předpisech či plánu činnosti, schvalovalo by také právní předpisy, metodické pokyny a stanoviska a rozhodovalo by také o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným úřadem. V ostatních záležitostech by zůstala zachována role předsedy úřadu, který má nadále stát v čele úřadu a řídit jeho činnost.
Úřad pod vedením bývalého předsedy Vojtěcha Weise v připomínkách k novele odmítl vznik kolegia a požadoval zachovat nynější strukturu s mírně posílenou rolí členů úřadu, případně zavést kolegiální řízení po vzoru Energetického regulačního úřadu či Českého telekomunikačního úřadu. Nesouhlasil s tím, aby mělo kolegium při koordinaci dohledové a metodické činnosti možnost ukládat úkoly předsedovi úřadu.
Vadil mu i plán schvalovat některé vnitřní předpisy kolegiem, podle námitek by je měl schvalovat předseda na návrh kolegia. V případě posílení role členů úřadu by pak podle námitek měla být přísnější kritéria pro jejich výběr, například předepsané právnické nebo ekonomické vzdělání.
Weise po skončení jeho funkčního období na začátku letošního roku nahradil dosavadní člen úřadu a bývalý poslanec ODS František Sivera. Obměnili se i členové úřadu. Ministerstvo vnitra to považovalo za vhodnou příležitost k provedení změn, aby nové vedení úřadu mohlo fungovat podle nových pravidel.
Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní.
Exekuční náhrady
Senátoři odsouhlasili také novelu exekučního řádu. Ta předpokládá, že ještě letos stát začne vyplácet exekutorům paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí zahájených do loňského 1. ledna. Hradit bude 750 korun na jeden případ, s daní z přidané hodnoty 905,50 koruny.
Zastavování bezvýsledných exekucí je novinkou od ledna, podle odhadů Exekutorské komory by se už letos mohlo zbavit nuceného vymáhání dluhů padesát až osmdesát tisíc lidí. Podle původních pravidel zastavování marných exekucí neměli exekutoři dostávat žádné náhrady, což se chystali napadnout u Ústavního soudu.
Celkem bude letos potřebovat ministerstvo spravedlnosti na paušální náhrady exekutorům podle předkladatelů 862 milionů korun, což je podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) méně, než by si exekutoři mohli vymoci na státu soudně.
