Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.
Pravidla zastropování cen energií pro firmy bude řešit Senát. Zazní i kritika
Události: Senát bude řešit zavedení cenového stropu na energie i pro firmy (zdroj: ČT24)
Už ve středu ráno před jednáním vlády někteří ministři zdůrazňovali, že budou chtít od ministrů financí a průmyslu slyšet další plán se zastropováním energií pro velké firmy.
Kabinet se totiž sešel poprvé od chvíle, kdy sněmovna rámec pro strop schválila. Šéf resortu průmyslu Síkela upozorňuje, že tuto možnost by kabinet využil až ve chvíli, kdy nebude celoevropské řešení.
„Podle mě je potřeba postupovat v Evropě jednotně, aby nedošlo ke zvýhodnění některých firem. To je asi i důvod, proč to dal na stůl Jozef Síkela, ale debata se povede na vládě,“ míní vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
„Předpokládám, že se k tomu dostaneme v bodě ‚různé‘ a že nás bude kolega nebo oba kolegové informovat,“ doplnil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zastropování pro firmy na stejné úrovni
Předlohu na zastropování cen energií i pro velké firmy do sněmovny totiž původně neposlala vláda jako celek. Pozměňovacím návrhem to k jiné normě přidal jeden z koaličních poslanců.
Výše zastropování i pro velké firmy by měla být srovnatelná se stropy pro domácnosti nebo menší podniky. Tedy podle ministra průmyslu tři a šest korun za kilowatthodinu.
„Tu hranici jsme vybrali na základě toho, co je možné. Stanovili jsme částky, které unesou domácnosti i firmy, byť jsou samozřejmě vlivem vývoje na trhu zvýšené. Na druhé straně je musíme také nějakým způsobem hradit ze státního rozpočtu,“ řekl v Událostech ČT premiér Petr Fiala (ODS) a připomněl, že se zastropováním přišlo Česko jako jedna z prvních zemí v Evropské unii.
„Je to kompromis mezi tím, co bychom si přáli, a tím, co si můžeme dovolit ze státního rozpočtu,“ dodal šéf kabinetu.
- (od 1. ledna 2023, s DPH)
- elektřina
6 Kč/kWh až 9 Kč/kWh - plyn
3 Kč/kWH až 4 Kč/kWH - Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
„Obecná shoda panuje v tom, že víme, jak chceme postupovat,“ dodal Síkela. „Večer odlétám do Bruselu, samozřejmě i ta jednání, která se odehrají zítra (ve čtvrtek) v Bruselu budou také určující pro to, jak budeme postupovat.“
Podle předsedy vlády Petra Fialy je jakékoli zastropování cen na národní úrovni už řešením následků: „Je to řešení drahé, je to řešení problematické a je to řešení, které může být jen dočasné.“
„Pro naše (české) firmy je nejvýhodnější, když se najde společné evropské řešení,“ upozornil premiér. „Samozřejmě jsme připraveni na to, že pokud to začne být na úrovni národních řešení, tak k tomu Česko rychle přistoupí taky, ale preferujeme řešení evropské,“ dodal.
Havlíček by raději určil výrobní cenu energií
Strop pro velké firmy má státní rozpočet vyjít na 30 až 50 miliard. Vláda chce i takový výdaj pokrýt z výnosů daně z mimořádných zisků a ze speciálního unijního odvodu pro energetické firmy.
Kritika zaznívá od bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO): „Stačilo se na to dívat kupecky, začít u výrobců elektrické energie a tam jim určit výrobní cenu a ne jim nechat vydělat gigantické zisky a následně na hraně zákona připravit dvojí zdanění.“
Současná podoba návrhu se nezamlouvá ani šéfovi poslanců SPD Radimu Fialovi. „Jsme pro to, aby vláda udělala takzvaný sociální tarif a prodávala za ještě nižší ceny českým občanům a českým firmám,“ říká.
Návrhy úprav přesto v Senátu zazní
Kritika ale zní i v Senátu – tam už v úterý normy podpořil hospodářský výbor. Třeba daňový balíček ale prošel jen těsnou většinou. Předseda hospodářského výboru Senátu Miroslav Plevný (za STAN) podle svých slov balíček podpořil „se skřípěním zubů“.
Obě předlohy ve středu doporučil schválit také ústavněprávní výbor. I tak ale během čtvrtečního jednání na plénu zazní návrhy možných úprav. A to k daňovému balíčku, jehož součástí je daň z neočekávaných zisků.
„Já jsem přesvědčen, že podíl z této daně, z příjmů právnických osob, mají mít obce a kraje úplně stejně, jako mají z jiných daní,“ má jasno místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).
Předseda stejného výboru a člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Tomáš Goláň (za SEN 21) tvrdí, že jde o věc, která „má sloužit k financování právě zastropování energií, k náhradě pro konečné spotřebitele a toho, co státní rozpočet bude muset vyplatit“.
Návrhy mají být jedinými dvěma body čtvrtečního programu senátní schůze, která začne odpoledne.