Hospodaření samospráv letos skončí v plusu přes sedmdesát miliard korun, vyplývá z odhadů ministerstva financí. Část poslanců kritizuje, že výsledky zkresluje Praha, která je v rozpočtu mezi obcemi, a žádá změnu. V pololetí vykázalo hlavní město téměř sedmnáctimiliardový přebytek.
Samosprávy hospodaří s přebytky, Praze se nedaří miliardy proinvestovat
Události: Hospodaření samospráv (zdroj: ČT24)
Nová linka metra D za více než sto miliard nebo stavba Vltavské filharmonie, jejíž cena může dosáhnout až dvaceti miliard jsou jen zlomkem projektů hlavního města. Nákladné investice si podle vedení žádají i vyšší zůstatky na účtech. „Na investici si na rozdíl od státu musíme peníze naspořit. A protože se nám v posledních letech kvůli ÚOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) posouvá schvalování zakázek na nejvyšší investice, tak se nám přebytky posouvají meziročně,“ vysvětlil pražský radní pro oblast financí Zdeněk Kovařík (ODS).
Ředitel odboru financování územních rozpočtů z resortu financí Miroslav Matej řekl, že Praha není dlouhodobě schopná investovat víc než třicet až třicet pět miliard korun.
Podle ministerstva by přitom město muselo ročně proinvestovat dvojnásobek této sumy, aby se zůstatky začaly snižovat. „Když dneska mají 150 miliard, přes 150 miliard, během pěti let to bude tři sta, pak to bude půl bilionu a tak dále. Podle našeho odborného názoru bude nutný nějaký legislativní zásah tak, aby ty prostředky jenom neležely na účtech,“ upozornil Matej.
Kovařík řekl, že pokud metropole dokončí metro, tak se bude zůstatek pohybovat okolo padesáti až šedesáti miliard korun. „Pokud nedokončíme metro, tak bude samozřejmě vyšší,“ dodal.
Praha mezi obcemi
Na konci roku má podle odhadů skončit hospodaření krajů v téměř dvaceti dvou miliardovém přebytku. Obce mají být v plusu 48 miliard. Číslo ale podle části politiků zkresluje právě Praha, která spadá do kategorie obcí. „Ale když je státní závěrečný účet, tak Praha je z obcí vyčleněna, takže já si říkám, pojďme nastavit pravidla tak, aby byla Praha jedno nebo druhé,“ míní předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Eliška Olšáková (STAN) se domnívá, že by měla být vydělena nejen Praha, co se týče úspor obcí, ale i další města jako je Brno, Ostrava a Plzeň. „To jsou ty čtyři města, které ze sdílených daní mají díky přepočítávacímu koeficientu větší část než ostatní města,“ upozornila.
Příští rok podle predikcí resortu financí příjmy samospráv vzrostou, vyšší ale mají mít i výdaje.
