Sněmovna schválila základní údaje návrhu rozpočtu

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

První čtení návrhu rozpočtu začalo ve středu dopoledne a trvalo zhruba 14,5 hodiny. Pro schválení rozpočtu hlasovalo 87 koaličních poslanců ze 161 přihlášených poslanců. Opoziční poslanci včetně donedávna vládních Pirátů hlasovali proti. Schválené základní parametry nyní už poslanci měnit nemůžou. Můžou jen navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování rozpočtu by mělo přijít na řadu 4. prosince.

Rozpočet odolal návrhům opozičních subjektů na vrácení vládě k přepracování. Opozice rozpočet kritizovala mimo jiné jako nereálný a poukazovala přitom na připomínky, které začátkem října vyslovila Národní rozpočtová rada. Rada upozornila například na podle ní nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek nebo na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu.

Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácnostní o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.

Opozice kritizovala mimo jiné schodek

Například opozíční Piráti neúspěšně požadovali snížit schodek alespoň o dvanáct miliard korun nebo snížit objem dotací podnikatelům o deset miliard korun. Hnutí SPD chtělo po vládě přepracovat základní parametry rozpočtu tak, aby podle něj odpovídaly platné legislativě. Hnutí ANO chtělo, aby vláda reagovala na připomínky Národní rozpočtové rady ohledně některých příjmů i výdajů rozpočtu.

Opoziční řečníci vytýkali vládě například to, že do jednotlivých resortů nedává dostatek peněz. Například Jana Berkovcová (ANO) prohlásila, že školství nikdy nebylo a není prioritou současné vlády. Podle předsedy opoziční SPD Tomia Okamury je rozpočet „nerealistický, pokud jde o příjmy, je nemravný, pokud jde o strukturu výdajů, a je katastrofální zadlužením, které přináší“.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová vládu obvinila, že se místo investic, vzdělání a sociálního smíru zaměřuje na pomoc zahraničním obchodním řetězcům, bankám, energetickým gigantům a zbrojařům.

Podle vlády je návrh rozumný

Vládní představitelé rozpočet naopak hájili. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh dobrý a realistický. Premiér Petr Fiala (ODS) ho označil za víc než rozumný kompromis. Poukazoval například na rekordní objem peněz na investice, který má vzrůst až na 250 miliard korun, a ujišťoval, že vláda dělá vše pro postupné uzdravení veřejných financí.

Vláda počítá s tím, že reálné příjmy domácností porostou, i když na soukromou spotřebu může mít dopady loni schválený vládní konsolidační balíček. V souvislosti s napětím na Blízkém východě považuje za riziko hrozbu inflačních tlaků.

Na daních a poplatcích chce státní rozpočet získat téměř 1031 miliard korun, tedy meziročně o 78,5 miliardy navíc. Jen na dani z přidané hodnoty chce stát získat asi 414 miliard. Pojistné na sociální zabezpečení by mělo přinést asi 809 miliard. Na sociální dávky, kam spadají hlavně důchody, má zamířit téměř 918 miliard korun. Na samotné důchody má směřovat 717 miliard korun.

Poslance čeká ve čtvrtek v podvečer debata o platech vrcholných politiků. Mimořádnou schůzi k nim nechalo svolat opoziční hnutí ANO, které prosazuje zmrazení platů zákonodárců, členů vlády nebo prezidenta. Očekává se, že sněmovní jednání o platech konkrétní výsledek nepřinese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Zájem o hypotéky byl v lednu nebývale silný

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Většinou však objem nových hypoték klesá se začátkem roku podstatně razantněji. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,8 procenta na 4,78 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...