Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
První čtení návrhu rozpočtu začalo ve středu dopoledne a trvalo zhruba 14,5 hodiny. Pro schválení rozpočtu hlasovalo 87 koaličních poslanců ze 161 přihlášených poslanců. Opoziční poslanci včetně donedávna vládních Pirátů hlasovali proti. Schválené základní parametry nyní už poslanci měnit nemůžou. Můžou jen navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování rozpočtu by mělo přijít na řadu 4. prosince.
Rozpočet odolal návrhům opozičních subjektů na vrácení vládě k přepracování. Opozice rozpočet kritizovala mimo jiné jako nereálný a poukazovala přitom na připomínky, které začátkem října vyslovila Národní rozpočtová rada. Rada upozornila například na podle ní nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek nebo na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácnostní o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.
Opozice kritizovala mimo jiné schodek
Například opozíční Piráti neúspěšně požadovali snížit schodek alespoň o dvanáct miliard korun nebo snížit objem dotací podnikatelům o deset miliard korun. Hnutí SPD chtělo po vládě přepracovat základní parametry rozpočtu tak, aby podle něj odpovídaly platné legislativě. Hnutí ANO chtělo, aby vláda reagovala na připomínky Národní rozpočtové rady ohledně některých příjmů i výdajů rozpočtu.
Opoziční řečníci vytýkali vládě například to, že do jednotlivých resortů nedává dostatek peněz. Například Jana Berkovcová (ANO) prohlásila, že školství nikdy nebylo a není prioritou současné vlády. Podle předsedy opoziční SPD Tomia Okamury je rozpočet „nerealistický, pokud jde o příjmy, je nemravný, pokud jde o strukturu výdajů, a je katastrofální zadlužením, které přináší“.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová vládu obvinila, že se místo investic, vzdělání a sociálního smíru zaměřuje na pomoc zahraničním obchodním řetězcům, bankám, energetickým gigantům a zbrojařům.
Podle vlády je návrh rozumný
Vládní představitelé rozpočet naopak hájili. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh dobrý a realistický. Premiér Petr Fiala (ODS) ho označil za víc než rozumný kompromis. Poukazoval například na rekordní objem peněz na investice, který má vzrůst až na 250 miliard korun, a ujišťoval, že vláda dělá vše pro postupné uzdravení veřejných financí.
Vláda počítá s tím, že reálné příjmy domácností porostou, i když na soukromou spotřebu může mít dopady loni schválený vládní konsolidační balíček. V souvislosti s napětím na Blízkém východě považuje za riziko hrozbu inflačních tlaků.
Na daních a poplatcích chce státní rozpočet získat téměř 1031 miliard korun, tedy meziročně o 78,5 miliardy navíc. Jen na dani z přidané hodnoty chce stát získat asi 414 miliard. Pojistné na sociální zabezpečení by mělo přinést asi 809 miliard. Na sociální dávky, kam spadají hlavně důchody, má zamířit téměř 918 miliard korun. Na samotné důchody má směřovat 717 miliard korun.
Poslance čeká ve čtvrtek v podvečer debata o platech vrcholných politiků. Mimořádnou schůzi k nim nechalo svolat opoziční hnutí ANO, které prosazuje zmrazení platů zákonodárců, členů vlády nebo prezidenta. Očekává se, že sněmovní jednání o platech konkrétní výsledek nepřinese.
