Organismus Ostravana se se smogem vyrovná rychleji. Na rozdíl od krajů s menší zátěží

Organismus obyvatel ostravské aglomerace, která každou zimu čelí opakované smogové situaci, se dokáže regenerovat rychleji než u lidí, kteří nejsou smogu vystaveni tak často a s takovou intenzitou. Vyplývá to z výzkumu Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.

Video Události
video

Reportáž: Vědci studovali dopad smogu na lidský organismus

Potíže s polétavým prachem jsou na Ostravsku dlouhodobým problémem každou zimní sezónu. Aktuálně platí už druhým dnem smogová situace v okrese Karviná, Frýdek-Místek a v Ostravě; ve zdejší části Radvanice se dokonce průměrné denní koncentrace přiblížily k trojnásobku povoleného limitu.

Vedle průmyslových zón za zhoršeným rozptylových podmínek stojí i počasí – teploty pohybující se pod bodem mrazu a prakticky bezvětří. V tomto roce se jedná o druhou smogovou situaci, tu první, která vyvrcholila dokonce regulací, vyhlásili meteorologové před dvěma týdny.

Ostravský smog se přitom negativně promítá do zdravotní kondice zdejších obyvatel, projevuje se častějšími nemocemi u dětí a znečištěné ovzduší také způsobuje vážná onemocnění srdce a cév nebo dýchacího ústrojí. Zatímco částice o velikosti kolem deseti mikrometrů se ještě usadí v ústní nebo nosní dutině, škodliviny menší než 2,5 mikrometru se přes průdušky a průdušinky dostávají až do plicních sklípků.

Překvapení z Ostravy

Na to, jak se lidský organismus se znečištěným ovzduším vyrovnává, se zaměřil i vědecký tým Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Poškození DNA sledoval na základě analyzovaných vzorků krve a moči dobrovolníků ze tří měst s různou úrovní znečištění.

Za nejpostiženější lokalitu zvolili Ostravu, kde je hlavním producentem škodlivých látek průmysl a domácí kotle. Jako oblast se středním znečištěním vědci vybrali Prahu, kde je největším zdrojem škodlivin doprava. Ve třetím případě se výzkumníci zaměřili na České Budějovice a okolí; ze zkoumaných lokalit je tahle nejčistší.

Následně začaly porovnávat vzorky obyvatel ze všech tří destinací a srovnávat jejich buňky. Zatímco zdravá buňka nejeví žádné poškození, u narušené buňky se kromě dvou velkých jader vyskytují ještě dvě maličká jadérka.

Překvapení ale vědcům přinesla analýza ostravských vzorků. Při větší koncentraci škodlivin se totiž jejich organismus dokázal regenerovat rychleji. „Zdá se, že lidé, kteří jsou znečištění vystaveni permanentně, si vytvoří schopnost se s ním vyrovnávat, nějakým způsobem ten organismus je schopen to poškození DNA eliminovat,“ uvedl člen výzkumného týmu Pavel Rössner.