Deprese strana 3 z 3

Omezení společenského života zavedená kvůli pandemii covidu-19 nelze považovat za sociální izolaci, je přesvědčen psychiatr, bývalý primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor. Lidé se stále stýkají s lidmi ze své domácnosti, kolegy v práci, ale i s dalšími lidmi, s nimiž se mohou spojit díky technice. Soudí, že komunikace na dálku by byl špatný pán, kdyby nahrazoval reálné kontakty, ale v současné situaci plní roli dobrého sluhy. Karel Nešpor byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dvě dávky psychedelické látky psilocybinu, podávané spolu s podpůrnou psychoterapií, vyvolaly rychlé a silné zmírnění symptomů deprese. Ukázala to menší studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse – většina účastníků podle ní vykazovala zlepšení a polovina účastníků studie dosáhla zlepšení během pouhých čtyř týdnů.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.

V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku pandemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s netypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zpochybnil existenci diagnózy deprese se sezonním průběhem. Podle této diagnózy se epizody deprese objevují vždy v návaznosti na konkrétní roční období.

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Vývojáři aplikace pro mobilní telefony „Nepanikař“ pomáhající lidem zvládat obtížné psychické stavy oznámili dosažení hranice 20 tisíc stažení. Vývojářský tým z Vysokého učení technického v Brně (VUT) program uživatelům poskytl před pěti měsíci.

Jazyk používaný na Facebooku může pomoci rozpoznat řadu zdravotních problémů, například cukrovku, úzkost, deprese a psychózy. Dokládá to výzkum amerických lékařů publikovaný v odborném žurnálu PLOS ONE.

V lékárnách stále chybí léky na těžkou depresi s účinnou látkou bupropion – Wellbutrin a Elontril. Většinou nejsou ani skladem. České televizi to potvrdila mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. Výpadek v Česku postihl asi 3000 pacientů. Za tyto léky přitom neexistuje náhrada.

Jaro je v plném proudu a s teplem ožívají škůdci – mouchy, moli, ale i štěnice. Zatímco proti škůdcům, kteří se soustředí na potraviny, lze docela účinně bojovat důsledným uzavíráním jídla, boj s některými škůdci je takřka marný. Zvlášť komplikovaný může být boj se štěnicemi. Potřeba je profesionální pomoc, a protože se s nimi pojí různé fámy, mohou domov se štěnicemi poznamenat i psychické problémy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vyzývá pacienty užívající lék na depresi CITALEC 20 mg, aby si zkontrolovali obsah balení. V jednom se totiž objevil jiný přípravek, ZIRID 50 mg, který je určen na léčení obtíží způsobených zpomaleným vyprazdňováním žaludku. Záměna podle ústavu neohrožuje zdraví, ale může snížit účinnost léčby.

Když se ve filmu odehrává nějaká citově vyhrocená scéna, velmi často probíhá v dešti. Není to žádná náhoda, deštivé počasí totiž v člověku spouští celou řadu biologických procesů, které opravdu náladu a city silně ovlivňují. Podle některých výzkumů klesá při slunečném počasí množství depresí, ale stoupá kriminalita.

Mladá generace je zvyklá pracovat s technologiemi každý den. Vědci ale varují, že příliš dlouhá doba strávená u obrazovek může vést až k depresím. Experti pracují s pojmem digitální samota, který se začíná objevovat u dětí: neustálé připojení paradoxně spouští pocit osamocení a izolace. Pomoci mohou rodiče třeba hraním deskových her. Důležitá je i osvěta on-line.

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu.