Kontrolované užívání psilocybinu, látky z lysohlávek, pomáhá proti depresím

Dvě dávky psychedelické látky psilocybinu, podávané spolu s podpůrnou psychoterapií, vyvolaly rychlé a silné zmírnění symptomů deprese. Ukázala to menší studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse – většina účastníků podle ní vykazovala zlepšení a polovina účastníků studie dosáhla zlepšení během pouhých čtyř týdnů.

Psilocybin je přírodní látka, která se nachází v různých druzích hub, například v lysohlávkách. Vyvolává zrakové a sluchové halucinace a hluboké změny vědomí během několika hodin po požití. V roce 2016 vědci z Johns Hopkins Medicine poprvé prokázali, že léčba psilocybinem za kontrolovaných podmínek významně zmírňuje existenční úzkost a depresi u lidí s diagnózou smrtelné rakoviny.

  • Psilocybin je psychedelická látka ze skupiny tryptaminů, obsažená v různých druzích hub, například rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), nebo Gymnopilus (šupinovka). Mnozí uživatelé těchto hub je považují za prostředek k získání náboženské či transcendentní zkušenosti nebo k meditaci.

Nyní důkazy z nové studie, publikované 4. listopadu, naznačují, že psilocybin může být účinný také u mnohem širší populace pacientů trpících depresí, než se dříve předpokládalo. „Rozsah účinku, který jsme viděli, byl asi čtyřikrát větší, než jaký ukázaly klinické studie u tradičních antidepresiv na trhu,“ uvedl Alan Davis, odborný asistent psychiatrie a behaviorálních věd na Lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse.

„Protože většina jiné léčby deprese trvá týdny nebo měsíce a může mít nežádoucí účinky, mohl by tento výzkum znamenat zvrat ve hře,“ řekl vědec. Výzkum už sice prošel recenzním řízením, ale vzhledem k malému počtu testovaných ještě bude zapotřebí, aby se uskutečnil klasický dvojitě zaslepený experiment s kontrolní skupinou, jíž je podáváno placebo.

Začátek většího výzkumu

Výsledky se totiž týkají pouze čtyřtýdenního sledování 24 účastníků studie, kteří pod přísnou kontrolou výzkumníků podstoupili dvě pětihodinová sezení spojená s užíváním psilocybinu. Všichni zkoumaní lidé měli dlouhodobou zdokumentovanou anamnézu deprese, z nichž většina měla přetrvávající symptomy po dobu přibližně dvou let před zařazením do studie. Průměrný věk účastníků byl 39 let. Účastníci museli před zahájením studie s pomocí svého osobního lékaře vyřadit užívání veškerých antidepresiv, aby se mohli experimentu zúčastnit.

Z celé skupiny 24 účastníků vykázalo 67 % více než 50% snížení příznaků deprese po týdenním sledování a 71 % po čtyřtýdenním sledování. Celkově bylo po čtyřech týdnech léčby 54 % účastníků považováno za pacienty v remisi, což znamená, že už nebyli považováni za osoby s depresí.

Výzkumníci tvrdí, že budou účastníky sledovat ještě rok po ukončení studie, aby zjistili, jak dlouho trvají antidepresivní účinky léčby psilocybinem, a o svých zjištěních budou informovat v pozdější publikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 19 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.