Kontrolované užívání psilocybinu, látky z lysohlávek, pomáhá proti depresím

Dvě dávky psychedelické látky psilocybinu, podávané spolu s podpůrnou psychoterapií, vyvolaly rychlé a silné zmírnění symptomů deprese. Ukázala to menší studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse – většina účastníků podle ní vykazovala zlepšení a polovina účastníků studie dosáhla zlepšení během pouhých čtyř týdnů.

Psilocybin je přírodní látka, která se nachází v různých druzích hub, například v lysohlávkách. Vyvolává zrakové a sluchové halucinace a hluboké změny vědomí během několika hodin po požití. V roce 2016 vědci z Johns Hopkins Medicine poprvé prokázali, že léčba psilocybinem za kontrolovaných podmínek významně zmírňuje existenční úzkost a depresi u lidí s diagnózou smrtelné rakoviny.

  • Psilocybin je psychedelická látka ze skupiny tryptaminů, obsažená v různých druzích hub, například rodu Psilocybe (lysohlávka), Panaeolus (kropenatec), nebo Gymnopilus (šupinovka). Mnozí uživatelé těchto hub je považují za prostředek k získání náboženské či transcendentní zkušenosti nebo k meditaci.

Nyní důkazy z nové studie, publikované 4. listopadu, naznačují, že psilocybin může být účinný také u mnohem širší populace pacientů trpících depresí, než se dříve předpokládalo. „Rozsah účinku, který jsme viděli, byl asi čtyřikrát větší, než jaký ukázaly klinické studie u tradičních antidepresiv na trhu,“ uvedl Alan Davis, odborný asistent psychiatrie a behaviorálních věd na Lékařské fakultě Univerzity Johnse Hopkinse.

„Protože většina jiné léčby deprese trvá týdny nebo měsíce a může mít nežádoucí účinky, mohl by tento výzkum znamenat zvrat ve hře,“ řekl vědec. Výzkum už sice prošel recenzním řízením, ale vzhledem k malému počtu testovaných ještě bude zapotřebí, aby se uskutečnil klasický dvojitě zaslepený experiment s kontrolní skupinou, jíž je podáváno placebo.

Začátek většího výzkumu

Výsledky se totiž týkají pouze čtyřtýdenního sledování 24 účastníků studie, kteří pod přísnou kontrolou výzkumníků podstoupili dvě pětihodinová sezení spojená s užíváním psilocybinu. Všichni zkoumaní lidé měli dlouhodobou zdokumentovanou anamnézu deprese, z nichž většina měla přetrvávající symptomy po dobu přibližně dvou let před zařazením do studie. Průměrný věk účastníků byl 39 let. Účastníci museli před zahájením studie s pomocí svého osobního lékaře vyřadit užívání veškerých antidepresiv, aby se mohli experimentu zúčastnit.

Z celé skupiny 24 účastníků vykázalo 67 % více než 50% snížení příznaků deprese po týdenním sledování a 71 % po čtyřtýdenním sledování. Celkově bylo po čtyřech týdnech léčby 54 % účastníků považováno za pacienty v remisi, což znamená, že už nebyli považováni za osoby s depresí.

Výzkumníci tvrdí, že budou účastníky sledovat ještě rok po ukončení studie, aby zjistili, jak dlouho trvají antidepresivní účinky léčby psilocybinem, a o svých zjištěních budou informovat v pozdější publikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 15 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 21 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...