Lidé po prodělaném covidu mají vyšší riziko úzkosti, deprese i neurologických poruch

Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.

Analýzou zdravotních záznamů více než 230 tisíc přeživších s covidem-19 vědci zjistili, že jedna třetina pacientů ve věku od 10 let prodělala během šesti měsíců po nakažení virem SARS-CoV-2 nějaký druh psychiatrického nebo neurologického onemocnění. Asi 13 procent pacientů přitom mělo tyto diagnózy poprvé. Studie Oxfordské univerzity, která to popsala, vyšla v odborném časopise Lancet v úterý.

Třináct hodnocených neuropsychiatrických onemocnění se pohybovalo od běžnějších duševních chorob, jako jsou úzkost a deprese, až po závažnější neurologické stavy, jako je demence a ischemická cévní mozková příhoda. Nejčastější neuropsychiatrická onemocnění u uzdravených pacientů byla ta mírnější – u 17,4 procenta se objevila úzkostná porucha a u 13,7 procenta porucha nálady. Naproti tomu 2,1 procenta prodělalo ischemickou cévní mozkovou příhodu a 0,7 procenta demenci.

Mozkové potíže byly také pravděpodobnější při vážnějším průběhu nemoci. Z pacientů, kteří museli být přijati na jednotku intenzivní péče, se u 7 procent vyskytla ischemická cévní mozková příhoda a u 1,7 procenta demence.

O polovinu větší riziko než u chřipky

Výzkumníci porovnali tyto výsledky se zdravotními záznamy lidí, u nichž byla diagnostikována chřipka nebo jiná onemocnění dýchacích cest. Chtěli tak zjistit, jestli je množství neuropsychiatrických onemocnění u pacientů s covidem výjimečné. Po zjištění faktorů, jako je pohlaví, věk, rasa a již existující onemocnění, tým zjistil, že v porovnání s pacienty s chřipkou bylo u pacientů s covidem o 44 procent pravděpodobnější, že se během šesti měsíců od jejich prvotní diagnózy objeví duševní nebo neurologické onemocnění.

Ve srovnání s pacienty s jinými onemocněními dýchacích cest byla pravděpodobnost o 16 procent vyšší. Poruchy spojené s užíváním návykových látek a nespavostí byly také častější u přeživších po covidu než u těchto dvou dalších skupin.

Uznání souvislosti mezi covidem-19 a neuropsychiatrickými stavy je důležité a „zdravotnické služby musí být připraveny na zvýšenou poptávku, kterou tato data ukazují,“ uvedl podle odborného webu STAT News psychiatr a spoluautor studie Max Taquet z Oxfordské univerzity.

Může za to přímo virus?

Studie neříká, že tyto poruchy způsobuje přímo virus, pouze ukazuje spojitost mezi SARS-CoV-2 a těmito stavy v období po něm. U některých pacientů nebyly jejich neuropsychiatrické stavy nové a došlo k návratu těch předchozích nebo stávajících onemocnění. Je dokonce možné, že kauzalita plyne opačným směrem – některé výzkumy naznačují, že poruchy jako demence vystavují lidi vyššímu riziku onemocnění covidem.

Vědci současně upozorňují, že emocionální daň z prožití nemoci je velká a je tedy logické, že u některých pacientů se objeví stavy úzkosti nebo deprese. Protože se covid nejvíc šíří v rodinách, je také možné, že nemocným těžce onemocněl nebo dokonce zemřel někdo blízký – i to se na duševním zdraví lidí mohlo nějak projevit; a to ani nemluvě o stresu z celé pandemické situace.

Zda přímo virus způsobující covid-19 přidává k těmto mozkovým poruchám nějakou konkrétní biologickou příčinu, budou vědci muset dále zkoumat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
před 52 mminutami

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
před 20 hhodinami

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
včera v 08:00‌‌

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
6. 11. 2026‌‌

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
6. 11. 2026‌‌

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
6. 11. 2026‌‌

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
6. 11. 2026‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.