Lysohlávky mohou pomoci proti depresi, osvobodí mozek ze zajetých kolejí, ukázala studie

Psychotropní látka psilocybin, kterou obsahují houby lysohlávky, pomáhá uvolnit mozek lidí s depresí a zmírňuje lpění na negativních vzorcích myšlení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na novou studii, podle které se účinky halucinogenu mohou projevit i několik týdnů od zahájení léčby.

Z výsledků studie vyplývá, že mozek je díky psilocybinu „pružnější“. Látka funguje jinak než běžná antidepresiva, a to i několik týdnů po užití. Podle britských vědců zjištění naznačují, že psilocybin by mohl být vhodnou alternativou léčby deprese.

Autoři studie tvrdí, že vzorce mozkové aktivity při depresi bývají strnulé a omezené. Halucinogen by mohl pomoci mozku vymanit se z této rutiny způsobem, který tradiční terapie neumožňují.

„Tato zjištění jsou důležitá. Poprvé zjišťujeme, že psilocybin působí jinak než běžná antidepresiva, a to tak, že mozek je pružnější a proměnlivější a méně se utvrzuje v negativních vzorcích myšlení spojených s depresí,“ uvedl David Nutt, který vede centrum pro výzkum psychedelik na londýnské vysoké škole Imperial College. „To potvrzuje naše původní předpoklady, že psilocybin by mohl být skutečnou alternativou při léčbě depresí,“ dodal vědec.

Výsledek potvrdila pozorování

„Účinek pozorovaný u psilocybinu je konzistentní ve dvou studiích týkajících se zlepšení stavu lidí a nebyl pozorován u běžných antidepresiv,“ dodal hlavní autor studie Robin Carhart-Harris, který nyní působí na univerzitě v San Franciscu, ale dříve vedl britské centrum pro výzkum psychoaktivních látek.

„V předchozích studiích jsme pozorovali podobný účinek u lidí, jejichž mozek jsme snímali během užívání psychedelik, ale zde ho vidíme až několik týdnů po léčbě deprese, což naznačuje přenos akutního účinku drogy,“ uvedl Carhat-Harris.

Psilocybin je jednou z řady psychoaktivních látek, které se zkoumají jako potenciální léčba psychických poruch. Nové poznatky vycházejí z analýzy snímků mozku asi 60 osob léčených s depresemi. Tým se domnívá, že se mu podařilo odhalit, jak halucinogen získávaný z lysohlávek působí na mozek.

Lidé, kteří reagovali na terapii psilocybinem, vykazovali zvýšenou mozkovou konektivitu nejen během léčby, ale i tři týdny po ní. Tito lidé také uváděli zlepšení své deprese.

Jiné drogy fungují jinak

Autoři studie nepozorovali podobné změny v mozkovém propojení u osob léčených běžným antidepresivem escitalopramem, což naznačuje, že psychoaktivní látky působí při léčbě deprese jinak. Podle týmu je výzkum slibným pokrokem v léčbě psilocybinem, účinky látky byly potvrzeny ve dvou studiích.

Autoři ale upozornili, že pacienti s depresí by se neměli navzdory povzbudivým zjištěním pokoušet o samoléčbu pomocí lysohlávek. Bez lékařské kontroly totiž může být takový pokus spíše nebezpečným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 4 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 10 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 11 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 13 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 14 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...