Lysohlávky mohou pomoci proti depresi, osvobodí mozek ze zajetých kolejí, ukázala studie

Psychotropní látka psilocybin, kterou obsahují houby lysohlávky, pomáhá uvolnit mozek lidí s depresí a zmírňuje lpění na negativních vzorcích myšlení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na novou studii, podle které se účinky halucinogenu mohou projevit i několik týdnů od zahájení léčby.

Z výsledků studie vyplývá, že mozek je díky psilocybinu „pružnější“. Látka funguje jinak než běžná antidepresiva, a to i několik týdnů po užití. Podle britských vědců zjištění naznačují, že psilocybin by mohl být vhodnou alternativou léčby deprese.

Autoři studie tvrdí, že vzorce mozkové aktivity při depresi bývají strnulé a omezené. Halucinogen by mohl pomoci mozku vymanit se z této rutiny způsobem, který tradiční terapie neumožňují.

„Tato zjištění jsou důležitá. Poprvé zjišťujeme, že psilocybin působí jinak než běžná antidepresiva, a to tak, že mozek je pružnější a proměnlivější a méně se utvrzuje v negativních vzorcích myšlení spojených s depresí,“ uvedl David Nutt, který vede centrum pro výzkum psychedelik na londýnské vysoké škole Imperial College. „To potvrzuje naše původní předpoklady, že psilocybin by mohl být skutečnou alternativou při léčbě depresí,“ dodal vědec.

Výsledek potvrdila pozorování

„Účinek pozorovaný u psilocybinu je konzistentní ve dvou studiích týkajících se zlepšení stavu lidí a nebyl pozorován u běžných antidepresiv,“ dodal hlavní autor studie Robin Carhart-Harris, který nyní působí na univerzitě v San Franciscu, ale dříve vedl britské centrum pro výzkum psychoaktivních látek.

„V předchozích studiích jsme pozorovali podobný účinek u lidí, jejichž mozek jsme snímali během užívání psychedelik, ale zde ho vidíme až několik týdnů po léčbě deprese, což naznačuje přenos akutního účinku drogy,“ uvedl Carhat-Harris.

Psilocybin je jednou z řady psychoaktivních látek, které se zkoumají jako potenciální léčba psychických poruch. Nové poznatky vycházejí z analýzy snímků mozku asi 60 osob léčených s depresemi. Tým se domnívá, že se mu podařilo odhalit, jak halucinogen získávaný z lysohlávek působí na mozek.

Lidé, kteří reagovali na terapii psilocybinem, vykazovali zvýšenou mozkovou konektivitu nejen během léčby, ale i tři týdny po ní. Tito lidé také uváděli zlepšení své deprese.

Jiné drogy fungují jinak

Autoři studie nepozorovali podobné změny v mozkovém propojení u osob léčených běžným antidepresivem escitalopramem, což naznačuje, že psychoaktivní látky působí při léčbě deprese jinak. Podle týmu je výzkum slibným pokrokem v léčbě psilocybinem, účinky látky byly potvrzeny ve dvou studiích.

Autoři ale upozornili, že pacienti s depresí by se neměli navzdory povzbudivým zjištěním pokoušet o samoléčbu pomocí lysohlávek. Bez lékařské kontroly totiž může být takový pokus spíše nebezpečným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 57 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...