Starší lidé, kteří během lockdownu používali často internet, měli menší riziko deprese

Nová studie publikovaná v časopise Healthcare zjistila, že u starších lidí vedlo časté používání internetu během lockdownu k větší psychické pohodě a nižšímu riziku vzniku deprese. Důvodem je především to, že byli v užším kontaktu s rodinou a přáteli.

Osamělost a sociální izolace jsou během pandemie problémem pro mnoho lidí. Tento fenomén má přitom za následek vyšší riziko vzniku deprese, ale i další negativní zdravotní důsledky.

Jednou z nejohroženějších skupin jsou v tomto ohledu starší osoby. Právě na ty se zaměřil výzkum vědců University of Surrey. Konkrétně zjišťovali, zda používání internetu mělo na starší dospělé v tomto ohledu pozitivní vliv. 

Celkem měli k dispozici data téměř 3500 lidí ve věku 55 až 75 let, kteří se účastnili jedné z britských longitudinálních studií. Tato skupina poskytla informace o tom, jak často a za jakým účelem během loňského lockdownu používala internet. 

Vyšší kvalita života

Ukázalo se, že lidé, kteří internet používali nejméně jednou denně, hlásili mnohem nížší úroveň příznaků deprese a lepší kvalitu života než ti účastníci, kteří tak nečinili vůbec nebo výjimečně. S těmito blahodárnými účinky se pojilo zejména používání internetu za účelem komunikace s přáteli a rodinou. 

„Vzhledem k tomu, že během pandemie opatření nadále pokračují, starší lidé jsou vystaveni většímu riziku osamělosti a psychickým problémům,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Simon Evans. Právě internet by podle něj v tomto ohledu mohl být jedním z pomocných prostředků. 

Dalším závěrem studie bylo, že lidé, kteří si na internetu hledali zejména informace o zdraví, naopak uváděli horší příznaky deprese. To podle autorů může být způsobeno zvýšením obav o zdraví, které vyvolalo například čtení různých internetových článků o covidu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 7 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...