Deprese strana 2 z 3

Čínští vědci provedli experiment, ve kterém sledovali, jak se v mozku myší projeví, když slabší jedinec porazí dosud dominantního samce. U něj pak zaznamenali v části mozku, která je lidskou obdobou centra zklamání, výraznou aktivitu. To následně může ovlivňovat i další nervové oblasti. Ve studii, která vyšla v časopise Cell, biologové popsali, že při mírnění dotyčné nervové aktivity získali ponížení myší samci zpět své dřívější sociální postavení, což se jim bez potlačení depresivních příznaků nedařilo.

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu, uvedl list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) po nadějné mezinárodní studii léčby deprese lékem z lysohlávek spouštějí další studii, shánějí pro ni dobrovolníky. Odborníci zatím zkoumali optimální dávkování a možné vedlejší účinky, podle výsledků u části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i dvanáct týdnů po podání látky. Teď se zaměří na účinky po opakované dávce, řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Přibývá dětí s depresemi, úzkostmi či závislostmi, třeba na mobilním telefonu nebo na sportu. Shodují se na tom terapeuti a adiktologové, podle kterých jde zároveň stále i o dopady covidové izolace. Specialisté proto v Kladně připravili pro tyto děti ojedinělý prázdninový kemp.

Psychotropní látka psilocybin, kterou obsahují houby lysohlávky, pomáhá uvolnit mozek lidí s depresí a zmírňuje lpění na negativních vzorcích myšlení. Uvedl to deník The Guardian s odkazem na novou studii, podle které se účinky halucinogenu mohou projevit i několik týdnů od zahájení léčby.

Děti žen, které v těhotenství užívaly marihuanu, se kolem pátého roku života častěji potýkaly s nadměrnou tvorbou tuku a zvýšenou hladinou cukru v krvi. Vyplývá to ze studie, o které informoval zpravodajský server CNN. Jednalo se o konopné produkty, které obsahovaly psychoaktivní látku THC (tetrahydrokanabinol) i kanabidiol (CBD), tedy jednu z molekul konopí, která nemá psychotropní účinky.

Na krizových linkách, které pomáhají seniorům, stoupl počet hovorů až o třetinu. Covidová krize a nyní válečný konflikt na Ukrajině duševní potíže u starší generace ještě prohloubily. Potýkají se tak se strachem a úzkostmi.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.

Pro spoustu lidí po celém světě se během pandemie změnil způsob trávení času tím, že začali mnohem více sedět. Místo dojíždění do práce se usadili doma před monitory a pracovali ze židle, křesla nebo gauče. A řada z nich se už na pracoviště nevrátila ani po konci lockdownů. Vědci varují, že důsledky této změny na duševní zdraví jsou zatím neprozkoumané a zřejmě podceňované.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Ve třech krajích, kde ještě musí žáci nosit ve třídách respirátory, by mohla tato povinnost v úterý skončit. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jeho záměr ale ještě musí schválit vláda, která se sejde v pondělí. Epidemie covidu-19 stále slábne i v nejhůře zasažených regionech. V sobotu bylo pozitivních pouze 74 testů na covid-19. Stejně jako minulou neděli spadl denní přírůstek pod stovku, byl dokonce ještě nižší. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden už jen v jednom okrese více než 50 nových případů.

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným způsobem pracují některé záchytné stanice dodnes.

Nová studie publikovaná v časopise Healthcare zjistila, že u starších lidí vedlo časté používání internetu během lockdownu k větší psychické pohodě a nižšímu riziku vzniku deprese. Důvodem je především to, že byli v užším kontaktu s rodinou a přáteli.

Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.

Dva členové policejní jednotky amerického Kapitolu podali žalobu na předchozího prezidenta Donalda Trumpa kvůli lednovému útoku jeho stoupenců na sídlo Kongresu. Oba muži tvrdí, že Trump lidi k útoku vyprovokoval a je odpovědný za fyzickou a citovou újmu, kterou oba zakusili. Požadují jako odškodné každý nejméně 75 tisíc dolarů (1,66 milionu korun).

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Počet lidí, kteří využívají ke zvládání úzkosti, osamělosti či rodinných problémů aplikaci Nepanikař, od ledna strmě narostl. Letos už si ji v Česku stáhlo 25 tisíc lidí. Loni to bylo za první dva měsíce roku zhruba kolem sedmi tisíc stažení. Podle hlavní koordinátorky Nepanikař Veroniky Kamenské využívají anonymní pomoc i zdravotníci nebo operátoři informačních linek.

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Theodor van Gogh měl dobrý čich na umění. Obchodník s obrazy hrál zásadní roli v představení moderních impresionistů dnes už zvučných jmen. K tvorbě řady mistrovských děl však sám nepřímo přispěl. Byl to totiž právě on, kdo poradil svému staršímu bratrovi, aby opustil dráhu kazatele a věnoval se umění. Vincenta odjakživa obdivoval a byl jedním z mála lidí, kteří jeho složité osobnosti skutečně rozuměli. Přes řadu excesů se mohl rozervaný malíř vždy spolehnout na jeho podporu, často vyjadřovanou v dopisech, do kterých kromě řádků nezřídka vkládal také peníze. Po bratru pojmenoval i svého syna. Když Vincent tragicky zemřel, Theo jej nedlouho poté, 25. ledna 1891, následoval.