Deprese strana 2 z 3

Na krizových linkách, které pomáhají seniorům, stoupl počet hovorů až o třetinu. Covidová krize a nyní válečný konflikt na Ukrajině duševní potíže u starší generace ještě prohloubily. Potýkají se tak se strachem a úzkostmi.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.

Pro spoustu lidí po celém světě se během pandemie změnil způsob trávení času tím, že začali mnohem více sedět. Místo dojíždění do práce se usadili doma před monitory a pracovali ze židle, křesla nebo gauče. A řada z nich se už na pracoviště nevrátila ani po konci lockdownů. Vědci varují, že důsledky této změny na duševní zdraví jsou zatím neprozkoumané a zřejmě podceňované.

Slunce, voda a vzduch. Kombinace tří faktorů, které nás zpravidla rychle dostanou do formy. K tomu je ale ještě zapotřebí pohyb. Když se tohle všechno potká v místě s léčebným klimatem, dá se říct, že máme skoro vyhráno.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

Pandemie koronaviru neměla v Česku významný vliv na rozvoj duševních nemocí – vyplývá to z průzkumu psychiatrů v kombinaci s novými zdravotnickými statistikami. Odborníci ale nevylučují, že u části lidí se tyto obtíže můžou objevit s větším časovým odstupem. Problémy mají například i zdravotníci, kteří se v nemocnicích starali o pacienty ve vážném stavu.

Ve třech krajích, kde ještě musí žáci nosit ve třídách respirátory, by mohla tato povinnost v úterý skončit. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jeho záměr ale ještě musí schválit vláda, která se sejde v pondělí. Epidemie covidu-19 stále slábne i v nejhůře zasažených regionech. V sobotu bylo pozitivních pouze 74 testů na covid-19. Stejně jako minulou neděli spadl denní přírůstek pod stovku, byl dokonce ještě nižší. V přepočtu na sto tisíc obyvatel přibylo za poslední týden už jen v jednom okrese více než 50 nových případů.

Nestačí poskytnout jen první pomoc, ale je potřeba podat pomocnou ruku – základní myšlenka, kterou se řídil psychiatr Jaroslav Skála, když před sedmi desíkami let zakládal první záchytnou stanici u Apolináře v Praze. Stalo se tak 15. května 1951. Jeho cílem bylo lidi pod silným vlivem alkoholu nejen v danou chvíli kvůli bezpečnosti izolovat, ale hlavně je dlouhodobě léčit. A právě tímto přístupem se stala „záchytka“ v jeho pojetí světovým unikátem. A přestože se mnohé během let změnilo, obdobným způsobem pracují některé záchytné stanice dodnes.

Nová studie publikovaná v časopise Healthcare zjistila, že u starších lidí vedlo časté používání internetu během lockdownu k větší psychické pohodě a nižšímu riziku vzniku deprese. Důvodem je především to, že byli v užším kontaktu s rodinou a přáteli.

Během šesti měsíců následujících po nemoci covid-19 je výrazně pravděpodobnější diagnóza neuropsychiatrických stavů, jako jsou úzkost, deprese, a také krvácení do mozku, naznačují nové výzkumy. Vědci ale zatím neví, jestli jde o přímý důsledek covidu.

Dva členové policejní jednotky amerického Kapitolu podali žalobu na předchozího prezidenta Donalda Trumpa kvůli lednovému útoku jeho stoupenců na sídlo Kongresu. Oba muži tvrdí, že Trump lidi k útoku vyprovokoval a je odpovědný za fyzickou a citovou újmu, kterou oba zakusili. Požadují jako odškodné každý nejméně 75 tisíc dolarů (1,66 milionu korun).

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Počet lidí, kteří využívají ke zvládání úzkosti, osamělosti či rodinných problémů aplikaci Nepanikař, od ledna strmě narostl. Letos už si ji v Česku stáhlo 25 tisíc lidí. Loni to bylo za první dva měsíce roku zhruba kolem sedmi tisíc stažení. Podle hlavní koordinátorky Nepanikař Veroniky Kamenské využívají anonymní pomoc i zdravotníci nebo operátoři informačních linek.

Lidé, kteří mají narušený spánkový režim, mohou mít vyšší riziko špatných nálad a depresí. Popisuje to nová studie, kterou publikoval npj Digital Medicine. Vědci proto zdůrazňují, že důležitý je nejenom počet prospaných hodin, ale i to, jestli člověk uléhá a vstává pravidelně.

Theodor van Gogh měl dobrý čich na umění. Obchodník s obrazy hrál zásadní roli v představení moderních impresionistů dnes už zvučných jmen. K tvorbě řady mistrovských děl však sám nepřímo přispěl. Byl to totiž právě on, kdo poradil svému staršímu bratrovi, aby opustil dráhu kazatele a věnoval se umění. Vincenta odjakživa obdivoval a byl jedním z mála lidí, kteří jeho složité osobnosti skutečně rozuměli. Přes řadu excesů se mohl rozervaný malíř vždy spolehnout na jeho podporu, často vyjadřovanou v dopisech, do kterých kromě řádků nezřídka vkládal také peníze. Po bratru pojmenoval i svého syna. Když Vincent tragicky zemřel, Theo jej nedlouho poté, 25. ledna 1891, následoval.

Omezení společenského života zavedená kvůli pandemii covidu-19 nelze považovat za sociální izolaci, je přesvědčen psychiatr, bývalý primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice Karel Nešpor. Lidé se stále stýkají s lidmi ze své domácnosti, kolegy v práci, ale i s dalšími lidmi, s nimiž se mohou spojit díky technice. Soudí, že komunikace na dálku by byl špatný pán, kdyby nahrazoval reálné kontakty, ale v současné situaci plní roli dobrého sluhy. Karel Nešpor byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

U žen starších osmdesáti let, které dlouhodobě pobývaly v oblastech s velmi znečištěným ovzduším, zaznamenali vědci závažnější projevy deprese. To by přitom podle nich mohlo mít souvislost také se zhoršením paměti. O nových poznatcích informoval Journal of the American Geriatrics Society.

Dvě dávky psychedelické látky psilocybinu, podávané spolu s podpůrnou psychoterapií, vyvolaly rychlé a silné zmírnění symptomů deprese. Ukázala to menší studie vědců z Univerzity Johnse Hopkinse – většina účastníků podle ní vykazovala zlepšení a polovina účastníků studie dosáhla zlepšení během pouhých čtyř týdnů.

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.

V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku pandemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem. Ukázala to studie čtveřice výzkumnic a výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky.

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.